Vesna MrázkováZávěrečnou částí květnového Cirkulárního Meetupu spolupořádaného Českým cirkulárním hotspotem a ING Bank byla panelová diskuze. V ní se potkali zástupci konzultační, ministerské i bankovní sféry a diskutovali o tom, jaká je situace na českém trhu v oblasti zeleného financování ze soukromých a veřejných zdrojů. Na co se soustředit, pokud byste o úvěr chtěli zažádat?
“Připravenost bank je obrovská, tady není problém. Otázkou je obeznámenost s tématem ve firmách. Řada společností vidí výhody propojení svého financování s úsilím chránit planetu a její obyvatele, avšak stále hodně firem neví, co musí splnit a na co se připravit. Například je dobré rozlišovat zelené úvěry navázané na konkrétní projekt nebo aktiva na straně jedné a na straně druhé zase úvěry navázané na udržitelné cíle s účelem změny chování a udržitelného profilu společností,” otevírá diskuzi Eva Bučová za pořádající ING Bank. Zelené úvěry jsou ty, které musí být plně ve shodě s EU Taxonomií. U úvěrů navázaných na udržitelné cíle je rozhodující stanovení konkrétních závazků, které mají většinou vést ke snížení vlastního negativního dopadu na životní prostředí ve spojení se zlepšením sociálních a governance faktorů.
Jak stanovit cíle zeleného financování
Eva Bučová vypíchla, že pro úvěry navázané na udržitelné cíle, tzv. Sustainability linked loans, je zásadní splnění předem dohodnutých cílů udržitelnosti, které jsou s půjčkou výslovně spojeny.
Často se týkají elementů typu výška emisí skleníkových plynů, spotřeba vody, vytváření odpadů, míra cirkularity v byznysu apod., ale nesmí se zapomínat ani na faktory “S” a “G”. “KPIs musí být ve shodě se strategií firmy. Nastavují se na libovolné období trvání úvěru a posuzují se každý rok nezávislou třetí stranou. ESG rating je jedním z možných KPIs, ale už se zpravidla přidává aspoň jedna další metrika, například redukce emisí,” dodává Eva Bučová.
V případě plnění KPIs společnosti benefitují z redukce marže, ale existuje i reverzní mechanismus s uplatněním zvýšení marže v případě neplnění. A toho se některé firmy stále trochu bojí. Všechny podmínky jsou transparentně nastaveny od samého začátku. “A celá firma pak díky tomu ví, co sledovat a za čím jde – už nemá jen relativně abstraktní cíl ve smyslu net zero, ale velmi konkrétní misi. Odhadem nesplní KPIs jen 20-25 % firem, které je ale často doženou další rok,” uzavírá Eva Bučová.
Dotace nečerpám, ale chci začít
“Velmi často se stává, že si zástupci organizace vzpomenou na svůj záměr na poslední chvíli, třeba těsně před uzávěrkou podání. My ale šít žádost horkou jehlou rozhodně nedoporučujeme. Dobrý plán je klíčový, navíc obecné pravidlo zní, že je možné projekt zahájit až po podání žádosti, v některých případech dokonce až po tom, co je schválen a vybrán k podpoře,” připomíná Michaela Pešková z MIDA Consulting. Co nebo koho sledovat, když chcete vědět, jaké programy a výzvy běží? Pokud se pohybujete v oblasti zpracovatelského průmyslu, jsou tři důležité subjekty: hlavním poskytovatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu, pak zprostředkovatelské agentury a technologické agentury. CzechInvest se jako agentura soustředí na startupovou scénu, u Evropských projektů je situace zdánlivě méně přehledná, ale i s tím umí pomoci právě MIDA Consulting. “Každý zmíněný subjekt zveřejňuje harmonogramy výzev s předstihem, například TAČR až na tři roky dopředu, a výzvy probíhají poměrně pravidelně,” dodává Pešková.
“Pokud bude chtít žadatel drtič na stavební odpad, žádost je jednoduchá a může se stihnout třeba i za týden či 14 dní. Něco jiného nastává třeba v případě vodního auditu, kde je potřeba mít vše změřeno předem a mezi záměrem a podáním může vzniknout až roční prodlení. Podobně u oblasti pro vědu a výzkum, kde může jít i o víceletý proces – od návrhu přes tzv. “proof of concept” až k žádosti o podporu jeho realizace,” upozorňuje Pavel Zděnek z Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).
Co zrychluje a co ne
Na Jakuba Masriho z Jihomoravského inovačního centra (JIC) mířila divácká otázka, zda aktuálně pozoruje vyšší tempo inovací a cirkulárních projektů. “Především v kreativních odvětvích jednoznačně. V rámci naší dceřinky zvané KUMST je jasně vidět snaha o využití sekundárního materiálu, rychle se inovuje také v rámci agrifood oblasti. Daří se také propojovat korporáty a inovátory nebo startupy prostřednictvím tzv. Innovation Challenges, podobnou teď realizuje Amazon. Podobným spojením se otevírá cesta k mentoringu, financím a třeba i podpoře realizace,” vypočítává Masri.
Mimo korporátní výzvy a krajská inovační centra lze žádat o podporu také přímo město či obec. Na udržitelné transformace kulturních nebo společenských akcí má právě veřejná sféra často dedikované prostředky.
Jak se rozdělují peníze?
Ben Hague, vedoucí Think Tanku z INCIEN z publika vyjádřil dojem, že na cirkulární projekty, ve srovnání třeba s fotovoltaikou, bývá vyhrazeno v operačních programech výrazně méně prostředků. Jak se určuje alokace dotací a rozdělení prostředků? “Před spuštěním operačního programu se vypracovává analýza absorpční kapacity. Oslovují se města a obce, zkoumá se, co se na trhu připravuje a jsou dotazováni i potenciální žadatelé. Co se na základě této přípravy nastaví, platí pak třeba dalších pět let a v průběhu se s rozdělením prostředků špatně hýbe,” uvádí Zděnek z MPO.
“Z celkového počtu jde z udržitelných financí na cirkulární projekty 5 %, což se může jevit nedostatečně, ale je třeba znát kontext. Cirkularita je často schovaná pod komplexnější a širší projekt, takže není hned vidět. A zároveň, cirkulární projekt někdy prostě nezažádá o finance, protože jeho realizace přinese subjektu úspory a zaplatí se sám, často i bez nutnosti změny byznys modelu.
Jsme na dobré ESG cestě
Panel se shoduje, že je zapotřebí více cirkulárních projektů, které zásadně mění ekosystém, ale firmy zatím v tomto ohledu nejsou příliš aktivní nebo jsou cirkulární projekty součástí větších investičních celků. “Nemyslím, že chybí osvěta nebo informace. Podkladů je všude plno. Ale firmy cirkularita zatím tolik netlačí, i když reálně snižuje náklady. Nicméně díky ESG reportingu můžeme zakládat nová funkční partnerství, poznávat více příkladů dobré praxe a dozvídat se více o konkrétních dopadech. To všechno by mohlo podpořit pozitivní vývoj, “zhodnocuje Eva Bučová.
Mezi dobré zprávy lze započítat i to, že se na trhu najdou společnosti, které se už odvážily vydat zelené dluhopisy. “V tu chvíli je jasné, že má společnost ESG strategii, konkrétní závazky, které plní, a že do udržitelnosti opravdu investuje… nejde za bankou s prosbou o vydání dluhopisů jen tak, už má leccos odpracováno. A takoví lídři už v ČR jsou, vedle některých dopravních společností také firmy z oblasti energetiky nebo nemovitostí,” těší se Eva Bučová. “Společnosti zjišťují, kde jsou data, sbírají je a učí se je reportovat. Tím to však nekončí, spíše všechno teprve začíná. Jakýkoli soubor dat představuje obrovskou výhodu a příležitost, protože na českém trhu zatím nebyla dostupná,” dodává Eva Bučová na samotný závěr akce.
Pro více informací
https://www.ingwb.com/en/sustainable-finance
https://www.optak.cz/
https://midaconsulting.cz
https://up2circ.eu/
https://greensmehub.eu/
https://een.ec.europa.eu/news/call-eenergy-energy-efficiency-grants-10000-euros-open
https://www.jic.cz/cz/potreby/potrebuju-finance/prototypuj-a-overuj
Český cirkulární hotspot
Akční platforma pro podporu cirkulární ekonomiky v praxi, kterou zřizuje Institut cirkulární ekonomiky, má takřka 80 členů, pro které v průběhu roku připravuje pracovní tematická setkání, vzdělávací program, networking nebo newsletter plný cenných zdrojů a aktualit. Nabízí několik druhů členství a možnosti zapojení, více na www.incien.org/hotspot
Foto: Omid Armin, Unsplash.com
Jan Kopecky
Soňa Klepek Jonášová
