Two people examining bricks
Inženýři z Heriot-Wattovy univerzity ve Skotsku ze suti znovu vyrábějí cihly, foto: Heriot-Watt University

Pod názvem K-Briq se skrývá udržitelná cihla, vyrobená ze stavební suti. Jde o patentovaný vynález skotské inženýrky Gabriely Mederové, spoluzakladatelky firmy Kenoteq, která nyní cihly uvádí na trh. K-Briq není potřeba vypalovat, navíc jsou z materiálu, který by se jinak vyhodil, a tak se oproti výrobě klasických cihel ušetří přes 90 % emisí CO2.

Gabriela Mederová v laboratoři, foto: Heriot-Watt University

Tradičně se cihly vypalují při teplotách nad 1000 °C, a zanechávají tak při výrobě obrovskou uhlíkovou stopu. Maderová se po léta zabývala myšlenkou, jak snížit environmentální dopad stavebního průmyslu. „Strávila jsem mnoho let výzkumem stavebních materiálů a znepokojovalo mě, jak velké množství surovin vyžadují moderní stavební techniky bez ohledu na to, že patří mezi největší přispěvatele k emisím CO2,” říká pro magazín Dezeen.

Zdrojem emisí bývá také přeprava materiálů, K-Briq proto vznikají lokálně

Na území Skotska se až 85 % cihel musí dovážet. Kenoteq šetří při výrobě svých cihel emise také tím, že cihly vyrábí lokálně. K-Briq vznikají v Edinburghu, takže se počet najetých kilometrů pro případný dovoz značně snižuje. 

Takhle vypadají cihly K-Briq během výroby, foto: Heriot-Watt University

Obdobnou situaci jako Skotové zažíváme i v České republice, která je na dovozu surovin ze zahraničí až z 80 % závislá. „Primární suroviny dochází, a tak k recyklaci přistupují firmy motivovány zejména tím, aby si zajistily zdroj surovin pro potřeby budoucí výroby. Často jim ale brání nejen málo informovaný zákazník, který často nerozumí tomu, že druhotné suroviny splňují stejné normy jako ty primární, ale také levné skládkování,“ zmiňuje Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN, v rámci konference Cirkulární ekonomika ve stavebnictví.

Také Česko má v poli udržitelnějšího stavitelství svého zastupitele

Ale ani situace u nás není jenom černá. Místní technologie ERC-TECH, patentována v minulém roce, zajišťuje výrobu betonu z recyklovaného materiálu, který se i po skončení životnosti dá následně zpracovat, čímž je zajištěný nekonečný materiálový cyklus.

Nejen z recyklované cihly, inženýři vynalezli i cihly z lidské moči

Jak píše Dezeen, K-Briq nejsou jedinou inovací ve stavebnictví. Za zmínku stojí například cihla, která se vyrábí z lidské moči a tvrdne při pokojové teplotě od jihoafrické inženýrky Suzanne Lambertové. Dalším projektem jsou cihly, které se vyrábí z rostliny jménem lufa a z dřevěného uhlí. Díky své pórovitosti jsou vhodným útočištěm pro zvířata i rostliny.

K-Briq je možné vyrobit v nejrůznějších barevných variantách, foto: Heriot-Watt University

K-Briq ale oproti těmto projektům spíše splňuje předpoklad k tomu, aby se mohla vyrábět a využívat ve velkém. K-Briq vypadají jako normální cihly a plnohodnotně zastávají jejich funkci, navíc mají lepší izolační vlastnosti. I proto se autorky letošního letního pavilonu londýnské galerie Serpentine rozhodly využít k výstavbě právě recyklované K-Briq.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here