Park Modřanka. Foto: Unsplash.com

Vliv prostředí, ve kterém žijeme, na naše zdraví není možné podcenit. Příkladem může být vlna zateplení budov, která sice zajistila energetické úspory, na druhou stranu ale v řadě objektů výrazně zhoršila přísun čerstvého vzduchu, a tím pádem i kvalitu vnitřního prostředí. Vedle základních faktorů kvality vnitřního prostředí nás ovlivňuje i vnější prostředí a styl našeho života. „Podle dat Světové zdravotnické organizace prostředí kolem nás na naše zdraví dopadá asi z 15 procent. Zatímco životní styl, který svou aktivitou ovlivňujeme my sami, se na lidském zdraví odráží 50 procenty,“ řekla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.   

Podle green business manažerky společnosti Skanska Reality Evy Neudertové je proto velmi důležité, aby okolí domu vytvářelo komfortní prostředí, lákalo k trávení volného času venku a přispívalo tak ke zdravému životnímu stylu i životní pohodě. 

Důležitost sousedského prostoru

Česká rada pro šetrné budovy upozorňuje na problematiku zdravého vnitřního prostředí budov dlouhodobě. Díky tomu dnes vliv zdravého prostředí v kancelářích na pracovní výkony zaměstnanců již nikdo nezpochybňuje. Před několika lety Rada otevřela také téma zdravého prostředí ve školách a letos se nově v rámci projektu Zdravý domov zaměřila na domácnosti. Projekt odstartoval v době koronavirové krize informační kampaní na sociálních sítích s cílem ukázat drobné úpravy, kterými si mohou lidé svépomocí proměnit své vlastní bydlení, a přispět tak ke svému zdraví. Nyní pokračuje seriálem debat s odborníky v Českém rozhlase. Partnery projektu jsou společnosti JRD, CPI, Skanska a Velux.  

Trendem, který má motivovat lidi k aktivnímu trávení volného času venku a sdílenému životu v sousedské komunitě, jsou dnes tzv. komunitní zahrady, a to ve stávající zástavbě, ale i v nově budovaných developerských projektech. V Praze jsou jich již desítky, v celé ČR pak stovky. Komunitní zahrady mají totiž velmi pozitivní vliv na sousedské vztahy. Pomáhají navíc formovat novou generaci a pěstovat v dětech lásku k půdě a přírodě i rozšiřovat sociální vztahy. Do podobných venkovních prostor, které často vznikají i u kancelářských areálů, lidé rádi chodí odpočívat, sníst si oběd, zacvičit si jógu a podobně relaxovat. Vznikají zde rozmanité prostory důležité také z pohledu biodiverzity planety.  

Možnosti interakce mezi lidmi vznikají také na sportovištích a hřištích, proto je jejich vznik u nových bytových domů žádoucí. Dětské hřiště je dnes samozřejmostí téměř v každém developerském projektu. „Zároveň je ale třeba také neustrnout a uvědomit si, že v populaci nemáme jen děti, ale i dospělé,“ poznamenala Neudertová. Proto je důležité, aby developer věděl, jaký typ lidí bude v projektu bydlet a jaká komunita již ve stávajícím sousedství funguje, a podle toho vytvářel vhodná místa, pro trávení volného času. Těmi mohou být například komunitní zahrady, sdílené terasy, místa pro grilování a pikniky, která mohou přispět k rychlejšímu zapojení nových obyvatel do sousedské komunity.

Developer má nápad, lidé prostor oživí

Tento typ sdílených a komunitních míst nicméně podle Jakuba Velena z CPI Property Group začíná v Česku fungovat spíše až u mladší generace. „Češi mají stále v sobě velmi silnou potřebu soukromí,“ dodal. „Developer nebo město musí dát inspiraci, nápad, vytvořit podmínky, a lidé pak takto vzniklou příležitost vezmou za svou a podobný prostor rádi oživí,“ kontrovala Neudertová. 

Příkladem může být projekt Skanska Reality v Modřanech, kde vzniklo parkové muzeum s názvem Staré Modřany, který odkazuje na historii území. Nabízí prostory pro děti i dospělé, kde je možné trávit volný čas. CPI Property Group zase buduje různé typy venkovních sezení nebo dokonce zasedačku z lodního kontejneru ve svém revitalizovaném projektu po brněnské Zbrojovce.

Zajímat se o územní plán

Dobrému propojení nové zástavby se stávajícím sousedstvím napomáhá také zapojení veřejnosti a lidí z okolí již ve fázi přípravy projektu tzv. participací. Takovým způsobem pak vznikají různá komunitní centra, kavárny a další zařízení, která v okolí chybí. „Otevřenost v komunikaci je nezbytná. Bez ní dnes není možné stavět,“ poznamenal Velen. Občanská společnost již po 30 letech zkrátka začíná fungovat a ozývat se. Navíc také developeři si daleko více uvědomují svou společenskou odpovědnost. 

V neposlední řadě výstavbu významně ovlivňuje územní plán, který udává, jakým směrem se bude daná oblast vyvíjet. “Lidé by se o něj měli zajímat nejen před koupí nemovitosti, aby věděli, co mohou ve svém sousedství v nejbližších letech očekávat za výstavbu. Často se tak neděje a lidé jsou pak překvapení”, uzavírá Velen. 

Kromě kvalitního zapojení nové výstavby do stávající komunity a okolí existují ale také snadno exaktně měřitelné parametry zdravého domova, jako je kvalitní světlení, akustické podmínky, a hlavně kvalita a teplota vzduchu v bytě. Stále důležitější jsou také tzv. softové parametry, jako je ergonomie, biophilie nebo wellbeing. Podrobnosti k jednotlivým parametrům přináší Česká rada pro šetrné budovy v rámci projektu Zdravý domov.

Tisková zpráva

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here