Proč podporujeme zavedení zálohování v ČR?

1. Účinné snížení litteringu – nezákonně pohozených odpadků v prostředí

PET lahve a plechovky jsou kolem silnic, chodníků, v lesích, v parcích, na ulicích, na březích vodních toků, zkrátka všude, kam má člověk přístup. Podrobná studie volně pohozených odpadků v České republice z roku 2007 prokázala, že 77 % objemu odhozených nápojových obalů byly PET  láhve. Ty také tvořily celkem 30 % hmotnosti všech nalezených odpadků.

Na Slovensku kolem analyzovaných úseků silnic bylo naměřených průměrně až 600 l nápojových PET lahví na každý kilometr. Zálohování prokazatelně snižuje odhazování nápojových obalů až o 95 %, což se zásadně projeví na snížení znečišťování životního prostředí a přírody i nákladů měst na úklid veřejných prostranství.

2. Zálohový systém by byl o třetinu šetrnější k životnímu prostředí než ten stávající

Ze studie VŠCHT z roku 2018, která posuzovala životní cyklus systému stávajícího a zálohového systému, vyšlo najevo, že zavedení zálohového systému by vedlo k poklesu environmentálních dopadů souvisejících s transportem, balením nápojů a jejich následným využitím o 28 %.

3. Vysbírá se více čistší suroviny a přiblížíme se k cirkulární ekonomice

Systémy zálohování v EU běžně dosahují účinnosti sběru přes 90 %, přičemž např. zálohování v Německu dosahuje dlouhodobě 98,5 %. Znamená to, že téměř žádné lahve a plechovky již nekončí ve směsného odpadu nebo v přírodě.

Takto získaný čistý materiál umožňuje plnohodnotnou opakovanou recyklaci s vysokou přidanou hodnotou, zejména výrobu nových PET lahví „bottle to bottle“. Zálohový systém ušetří

Obcím a občanům externí náklady spojené s úklidem veřejných prostranství, či dotřiďováním separovaných plastů a otevře nové možnosti rozvoje recyklačního průmyslu v ČR.

4. Čekají nás legislativní výzvy, na které stávající systém nestačí

O důvod víc zavést zálohování přináší evropská směrnice o jednorázových plastech. Určuje povinnost pro členské státy zajistit 90 % míru třídění nápojových PET lahví od roku 2029 a také stanovuje obsah recyklovaného PETu v nově vyráběných PET lahvích na 25 % v roce 2025. V EU zatím není jediná země, která by bez zálohování dokázala vytřídit 90 % PET láhví.

Současné zavedení zálohování nápojových plechovek nám pomůže splnit i cíl směrnice o obalech a obalových odpadech, tedy recyklovat minimálně 50 % obalového hliníku v roce 2025 (a 60% v roce 2030). Abychom během pěti let dosáhli tak zásadního navýšení recyklace PET lahví a plechovek, potřebujeme stanovit legislativní pravidla nyní. Jinak by průmysl neměl dost času všechny nezbytné kroky provést.   Navíc je škoda každého roku, kdy pokračuje plýtvání cennými surovinami, zbytečné výdaje obcí a znečišťování životního prostředí a přírody.

5.  Odstranění křížového financování tříděného sběru

Zálohování odkrývá nezdravé křížové financování tříděného sběru a recyklace jiných plastů prostřednictvím PET lahví. Je třeba, aby spolu se zavedením zálohování došlo ke spravedlivé diferenciaci poplatků výrobců podle recyklovatelnosti obalu či výrobku. To povede k potřebnému rozvoji ekodesignu produktů nabízených konečnému spotřebiteli a k ​​rozvoji recyklačních kapacit v ČR. Zároveň se celý systém stane průhlednějším a férovějším.

6. Skutečná cena zálohování, spravedlivý systém

Při zálohování se uplatní spravedlivý princip „znečišťovatel platí“.  Úspory slovenských měst a obcí na čištění ulic v souvislosti s podstatným snížením množství volně pohozených odpadů (litteringu) v důsledku zavedení zálohování vyčíslila studia IEP [4] na 1,2 – 2,7 mil. € ročně.

Dnes, při neexistenci zálohování se externí náklady spojené se sběrem a likvidací pohozených obalů hradí z kapsy všech daňových poplatníků, tedy i těch, co si nápoje v PET lahvích a plechovkách nekupují. Tyto náklady proplácejí z veřejných financí především obce, správa silnic, dálnic, železnic nebo jsou skryté v stovkách hodin práce dobrovolníků různých nevládních organizací, či zájmových svazů jako jsou ochránci přírody, rybáři či myslivci.

Ze studie nákladů a výnosů zálohového sytému z roku 2018 vyplývá, že zálohování v ČR by přineslo úspory za sběr a likvidaci odpadků v hodnotě 199 milionů Kč ročně. Snížení emisí skleníkových plynů díky zálohám vypočítaných pro rok, kdy má být zálohový systém spuštěn, je ohodnoceno na dalších 94 milionů Kč.

Náklady na provoz systému záloh by byly kryty jeho ročními příjmy. Systém totiž vydělává na prodeji čistého a vytříděného materiálu, poplatcích od producentů, popř. i na neproplacených zálohách od zákazníků. Investiční náklady, jako například nákup strojů, by byly také pokryty z ročních příjmů systému v rozložení 4 a více let, v závislosti na velikosti obchodu a počtu nakoupených strojů zpětného odběru. Je však jen na nás, jak k výsledkům studie přistoupíme a výsledný návrh zálohové systému můžeme opřít o názory všech důležitých zahrnutých stran.

7. Zálohování podporuje naprostá většina občanů ČR  

Průzkumem veřejného mínění v lednu 2019 bylo zjištěno, že více než 83 procent dotázaných Čechů podporuje zálohování PET lahví a plechovek. Respondenti se domnívají, že by to přinutilo lidi nevyhazovat tyto obaly do přírody nebo do směsného odpadu. Výzkum zároveň vyvrací i mýtus, že by Češi následně snížili třídění ostatního odpadu.

8. Zlepšení evidence nápojových obalů

Díky zálohování bude přesná evidence nápojových obalů uvedených na trh, jakož i vytříděných a skutečně recyklovaných nápojových obalů. Česko tak bude konečně disponovat přesnými daty při určování míry sběru a recyklace těchto obalů. Je třeba brát zřetel také na možnosti nových technologií digitální evidence, jako například blockchain, který může tyto i další toky zcela ztransparentnit.

9. Zálohování nezničí tříděný sběr v obcích a městech ČR

Tříděný sběr bude zapotřebí i po zavedení záloh. Nápojové PET lahve a plechovky představují odpad, který je objemný a lehký, takže zabírá hodně místa ve žlutých kontejnerech či směsném komunálním odpadu. Zálohováním se uvolní kapacita pro jiné plastové odpady, hustota svážených plastů bude vyšší, znečištění prostředí emisemi a hlukem ze svozů nižší. To je vedle čistého životního prostředí velká přidaná hodnota především pro obce a občany.

Je však důležité dosáhnout i adekvátního nastavení příspěvků výrobců pro pokrytí nákladů spojených se sběrem a recyklací různých plastových odpadů, které dnes nereflektují realitu a obce musejí doplácet na svoz a recyklaci plastových a jiných tříděných odpadů.

Na závěr je důležité zmínit, že nejlepší odpad je ten, který nikdy nevznikne. Proto je nezbytné vzniku odpadu předcházet a vyhnout se zbytečné spotřebě jednorázových plastových obalů, jakými jsou například PET láhve. Zároveň ale musíme vzniklý odpad třídit a recyklovat v co největší míře. Nejefektivnější cestou v případě nápojových obalů je jejich zálohování.

Kdo je autorem výzvy?

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here