Nápad otevřít si prostor, jakým je Baterkáreň, vznikl v kavárně, kde se po dlouhé době sešly spolužačky ze střední školy Jana a Simona, obě frustrované ze svých současných zaměstnání. Jejich představy byly už na začátku velmi ambiciózní a zahrnovaly celou řadu projektů, které jednotlivce směřují k udržitelnějšímu životnímu stylu a které jsou u nás obvykle samostatnými podniky.
„Chápeme, že každý z nás je individualitou a potřebuje ke změně něco jiného – každý začíná trochu jinak – někdo malým nákupem, někdo výměnou a někdo opravou,“ představuje svoje pohnutky k otevření komplexního prostoru jedna ze zakladatelek Simona a doplňuje: „V Baterkárně chceme lidi naučit přemýšlet, vnímat a žít ve větším souladu s přírodou a principy udržitelnosti.“
Důraz na lokálnost
Důvodem pro širokou nabídku aktivit je také podle zakladatelek to, že chtějí vyjít vstříc všem věkovým kategoriím a nabídnout akce jak pro jednotlivce, tak pro celou rodinu. Pořádají například pravidelné swapy oblečení pro dospělé a děti a zvláště swapy dětských hraček. Lidé do Baterkárny nejčastěji chodí na praktické workshopy, například výroby kosmetiky či praní a úklidu, nebo společně opravují rozbité produkty.
V prodejní části prostoru se zaměřují na to, aby nabízely pouze ověřené značky, které samy dobře znají. „Nesoustředíme se na co nejširší nabídku, ale na to, abychom měli produktů „tak akorát“. Při výběru je pro nás důležitá lokálnost, etický aspekt značky a také „poselství“, které v sobě značka nese,“ doplňuje Jana. Z tržeb obchodu pak podporují charitativní organizace, v současnosti se jedná o azylový dům pro ženy v Trnavě, kde vyrábějí také mýdla, která v Baterkárně prodávají.
Navzájem se podpořit
Unikum slovenského prostoru pro setkávání je také koncept podpůrných skupin, v rámci nichž se účastníci mohou svěřit se svými problémy vztahujícími se vždy k určitému tématu a navzájem se podpořit a pomoct si. „Otevřeně se bavíme o otázkách, které nám mohou baterky i vybíjet: neplodnost, deprese či vyhoření,“ popisuje Simona koncept podpůrných skupin. „V Trnavě, a na Slovensku celkově, je koncept podpůrných skupin poměrně nová věc, myslím si ale, že má velký potenciál,“ doplňuje Jana.
Zájem o tento typ místa a o bezobalové nakupování roste i na Slovensku, ale liší se podle zakladatelek město od města. Lidé to berou především jako „vychytávku“ ve svých nákupních zvyklostech a jako zpestření. „Je ale vidět a cítit, že se pomalu, ale jistě bezobalovým či udržitelným konceptům obchodů dostává stále větší pozornosti a přízně lidí.“
A jak vnímají majitelky Baterkárny současnou krizi? Především jako příležitost k tomu, aby lidé přehodnotili své priority. „Vlády se začínají s vážným zájmem dívat na podporu „bezobaláčů“ či na koncept cirkulární ekonomiky a s tím související udržitelností. Problémem ale může být to, že po ekonomickém úpadku vlády a firmy obvykle tlačí na vysokou produkci a doběhnutí ztrát.“
