V Česku máme přes osm tisíc kontejnerů na textil. Většina z nich se vyváží i několikrát týdně. Oblečení, které neskončí v kontejneru na textil, má svůj osud zpečetěný – patří do komunálního odpadu. Ale ani tím, že své staré oblečení vhodíme do speciálního kontejneru, nezajistíme, že bude dále používáno nebo recyklováno. Textil je problematický odpad, pojďme se na něj podívat zblízka.
Kolik textilního odpadu produkujeme?
Podle dokumentů iniciativy Fashion Revolution vyprodukuje módní průmysl ročně až 92 milionů tun odpadu a jen 20 % celkového množství se celosvětově recykluje nebo znovu použije. V Česku vyprodukujeme 10 kg textilu na osobu, z toho se recyklují pouze 3 %.
Nechtěné oblečené nemusí skončit v kontejneru, dejte mu ještě šanci
To, že oblečení dáte do kontejneru na textil, ještě neznamená, že bude skutečně zrecyklováno. Recyklace textilu je nesmírně obtížná a většinou probíhá downcyklace, kdy kvalita materiálu oproti původnímu klesne. Než vyhodíte oblečení do kontejneru na textil, zamyslete se, jestli by se mu nedal ještě prodloužit život.
Pokud chcete mít jistotu, že nechtěné oblečení neskončí na skládce nebo ve spalovně, zkuste jej poslat dál jinými způsoby. Prodat jej můžete přes mobilní aplikaci Vinted nebo různé online bazary a Facebookové skupiny. Z kamenných obchodů vyzkoušejte dobročinné bazary. Oblečení, které se vám nechce prodávat, zkuste udat na swapu – výměně oblečení. Pokud jste kreativní duše, zamyslete se, jestli by oblečení nestačila nějaká malá úprava, abyste jej mohli dál nosit. Někdy stačí zúžit nebo zkrátit, přišít knoflík, vybledlou barvu znovu nabarvit… Oblečení taky můžete upcyklovat na úplně nový kousek. Bylo úžasné pozorovat, jak vznikaly podomácku ze starých látek například roušky.
Kontejnery na textil v ČR
Všechny organizace, které kontejnery na textil provozují (Potex, Diakonie Broumov, nadace Sova), oblečení z kontejnerů vozí na třídící linky, kde se oblečení třídí ručně. Vyberou se hezké a kvalitní kousky, které se následně prodávají v second handech, zbytek oblečení se třídí podle materiálu a míry znečištění. Až 60 % oblečení z kontejnerů se pošle na recyklaci nebo zlikviduje. Silně znečištěné oblečení nebo oblečení z nevhodných materiálů se posílá na skládku nebo do spalovny. Při recyklaci se z oblečení odstraní všechny knoflíky, zipy, nášivky a další doplňky. Látka se pak na strojích rozcupuje a dál zpracovává. Vaše staré triko se tak může stát např. výplní do autosedačky, netkanou textilií nebo zátěžovým kobercem.
Co patří a nepatří do kontejneru na textil?
Co do kontejneru na textil patří a nepatří závisí na organizaci, která jej provozuje. Prozkoumejte pozorně nápisy na kontejnerech a řiďte se jimi. Pokud nápis hlásá: pouze vyprané a hezké oblečení, neházejte tam roztrhané kousky, na třídící lince je stejně vytřídí, takže skončí v komunálním odpadu. Do kontejneru patří opravdu jen ty věci, které byste sami ještě dál nosili. Žádné roztrhané, ošoupané ani ušpiněné kousky, ty raději rovnou vyhoďte, ušetříte tak práci zaměstnancům třídící linky.
Textilní odpad, o kterém nevíme: mikroplasty
S textilním odpadem se pojí ještě jeden druh odpadu, který je neviditelný a těžko se s ním bojuje – mikroplasty. Jedním ze zdrojů tohoto znečištění jsou syntetická vlákna, např. polyester. Mikroplasty se z oblečení uvolňují hlavně při praní. Z obuvi se uvolňují oděrem podrážek. Končí pak v řekách a oceánech a potenciálně i ve zdrojích pitné vody.
Zajímavé projekty jako odpověď na problematiku textilního odpadu
Textilní odpad zpracovává například česká firma Forewear, která z vybraného oblečení vytváří obaly na knihy, diáře, pouzdra na telefony nebo jinou elektroniku. Sběr oblečení často vyhlásí přímo ve firmě, pro kterou danou zakázku vytváří
Unikátní galanterie Textile Mountain vznikla v Praze. Prodává pouze materiály, které by už designéři nevyužili a tím pádem vyhodili, takže by se z kvalitních látek stal (a to v lepším případě) třeba zátěžový koberec. Kromě kamenné prodejny je plně funkční i jejich e-shop.
Jak to bude dál?
Všichni tušíme, že textilního odpadu vzniká víc, než by muselo. Změna je nutná z obou stran. Lidé by měli k nákupu oblečení přistupovat skromněji, kupovat jen to, co skutečně unosí. A myslet na to, že přírodní materiály jsou následně k přírodě šetrnější (věděli jste například, že oblečení ze 100% přírodních materiálů, jako je např. biobavlna, můžete klidně zkompostovat?). Na druhé straně se očekává zlepšení technologií, které by byly schopné textilní odpad zpracovávat tak, aby nebyl nutně znehodnocován. Od roku 2025 se v Česku chystá povinný oddělený sběr textilu. Uvidíme, jaké změny do zpracování textilního odpadu, takový krok přinese.
