O vertikálním pěstování zeleniny jsem slyšela už několikrát. Vždycky mi vrtalo hlavou, kde je háček, když výčet výhod nevýhody jasně převážil. Na konci přednášky, nebo článku to ale vždycky prasklo – pro pěstování v hydroponiích je vhodná převážně listová zelenina – různé druhy salátů, špenát, mangold, nebo bylinky a tzv. microgreens, mladé výhonky bylinek a zeleniny. Takže ačkoli úspora vody, pěstování bez chemie, prostorová nenáročnost a celoroční a lokální produkce jsou zkrátka bomba, nejsou vertikální farmy zatím pro klasické farmáře hrozbou.
V břeclavské hale i ve sklepení hlavního města
Feel Greens, vůbec první komerční vertikální farma u nás, vznikla v Břeclavi roku 2017 při firmě Fosfa v části staré průmyslové budovy. Po víc jak dvouleté přípravě a testování začala na 60 metrech čtverečních pěstovat saláty a microgreens a své produkty pravidelně dodávat do restaurací a hotelů. Dnes už si na jejich stránkách může zadat zakázku každý.
Za podzemní zahrádku v pražských Holešovicích obdrželi studenti Karolína a Matyáš v roce 2018 Social Impact Award. Svoji bylinkovou továrnu HerbaFabrica ve sklepě pražského Vnitroblocku rozjížděli spíše jako koníček a dodávali jediné restauraci. Teď už se ale restaurace ozývají samy, mají zájem o čerstvou, chutnou a lokální zeleninu, zatím tedy jen microgreens, třeba drobné výhonky ředkviček a slunečnice. Firma by ale chtěla sortiment obohatit i o saláty a jinou listovou zeleninu.
Jak „zelené“ je vertikální pěstovaní zeleniny? Čísla nám napoví…
Začneme vodu, která je teď, v době sucha, předmětem mnohých obav. Třetina její spotřeby připadá na zemědělství. V hydroponiích (tak se nazývá technika pěstování bez půdy v živném roztoku, kterou vertikální farmy používají), se vody spotřebuje o 90 % míň než při klasickém pěstování. Voda v systému cirkuluje a ztráty se rovnají pouze tomu, co se z rostlin odpaří.
Dalšími čísly, které úspěšnost hydroponického pěstování provazí, jsou dva a půl, čtyřicet a sto. Rostliny v hydroponiích rostou 2,5krát rychleji než v půdě, zároveň se u toho spotřebuje až o 40 % méně energie a na stejném prostoru se dá vypěstovat až stokrát víc plodin než obyčejně, jak tvrdí japonská společnost Mirai.
Úspornost sahá ještě dál. Vertikální farmu můžete mít prostě kdekoli, klidně v podzemí, takže produkce může probíhat přímo v místě spotřeby a šetří palivo pro následnou distribuci. Paliva šetří i samotný systém, který nepotřebuje žádné traktory ani kultivátory.
Technologie, která dalece přesahuje trojpolní hospodaření
Velkou nevýhodou vertikálního zemědělství je bezpochyby technologická náročnost. Než vám z hydroponického roztoku naplněného anionty a kationty rostlinných živin, který má napodobovat půdní vody, vyroste první salát, musíte zajistit mnohem víc, než kolik se dá zvládnou s rýčem nebo motykou.
Při pěstování bez půdy v plně kontrolovaných vnitřních podmínkách sice odpadá starost se škůdci a chorobami, na druhou stranu je potřeba zajistit vhodnou teplotu a vlhkost a taky správné osvětlení. Časovač spouští a vypíná průtok zálivky, pH metr kontroluje kyselost roztoku, dále nesmí chybět teploměry, vlhkoměry ani regulátory tlaku, sluneční záření zase nahrazují LED lampy s posílením složek světla, které nijak nenaruší fotosyntézu rostlin. Prvotní investice je proto finančně náročná a samotný provoz vyžaduje až nemocniční sterilitu.
Výhledy do budoucnosti
Budoucnost pro vertikální farmaření patří především do zemí východní a jižní Asie, pro které je typická vysoká hustota zalidnění a nedostatek orné půdy. Potenciál mají i v pouštních monarchiích Perského zálivu, kde se o potravinové soběstačnosti nedá hovořit. Vertikální farmy přibývají a internet se plní neuvěřitelnými designovými návrhy výškových budov plných zeleně. Ještě se máme na co těšit…
