Analýza ukázala, že ve směsném odpadu končí přes 130 000 tun textilu.

Strategie EU pro udržitelný a cirkulární textil zveřejněná v březnu roku 2022 vytyčila cíl navrhnout závazné cíle pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci textilního odpadu jako součást revize právních předpisů EU o odpadech plánovaného na rok 2024. Pro nastavení tak konkrétních cílů opětovného použití a recyklace textilu včetně následného nadimenzování sběrných a recyklačních kapacit je však nutné znát množství textilního odpadu dnes zastoupeného ve směsném komunálním odpadu (SKO).

Tento článek proto sumarizuje výsledky rozborů 64 vzorků SKO realizovaných v ČR. Výsledky ukazují, že textilní odpad tvořil mezi lety 2016 až 2021 6,16 % SKO. Pro odhad celkového množství textilu v SKO pak byla využita data mezi lety 2018 a 2020 (jelikož se jedná o data sjednocená mezi Českým statistickým úřadem a Ministerstvem životního prostředí). Dle těchto dat se celkové množství textilu v SKO v letech 2016–2021 pohybovalo okolo 135 989 tun. Ačkoliv výsledky reprezentují jen Českou republiku, mohou být cenným vstupem pro přesné nastavení cílů a vzorem pro obdobné analýzy realizované na území dalších zemí EU.

Textilní odpad se mnohdy dostává do komunálního odpadu, kde následně vytváří nespočet ekologických problémů, od úniku toxických látek do podzemních vod a půdy až po emise skleníkových plynů přispívající ke změně klimatu, a to především v případě, že je textilní odpad skládkován. Světově vzniká v současnosti okolo 92 milionů tun textilního odpadu ročně, z čehož přibližně 16 milionů tun pochází z členských států Evropské unie, a vzhledem k narůstající spotřebě a nízké životnosti textilních výrobků se v tomto scénáři do roku 2030 odhaduje růst až na cca 148 milionů tun ročně. Textilního odpadu od spotřebitelů, který je označován jako komunální textilní odpad (tedy mimo ten vznikající např. v procesu výroby), se dle Evropské agentury pro životní prostředí ročně vyhodí okolo 11 kg textilního odpadu na osobu. V součtu tedy přibližně 5,8 milionu tun. Každý rok se v EU odděleně sesbírá až 2,1 milionu tun spotřebitelského oblečení a bytového textilu za účelem recyklace nebo prodeje na globálních trzích opětovného použití, což představuje přibližně 38 % textilií uvedených na trh EU. Předpokládá se však, že zbývajících 62 % se stále stává součástí směsného odpadu bez dalšího využití. Přepočítáním mezi daty pro rok 2018 o produkci odpadu dle Eurostatu a o počtu obyvatel dle ČSÚ vychází, že ČR byla sedmým největším producentem textilního odpadu v EU s průměrným množstvím 12,36 kg na osobu.

V reakci na tyto problémy s vysokou mírou produkce textilního odpadu je v posledních letech na textilní odpad kladen čím dál větší důraz v EU, která ho určila jako jednu z prioritních oblastí také v Zelené dohodě pro Evropu. Evropská komise v březnu 2020 představila Akční plán pro cirkulární ekonomiku, ve kterém je specificky popsána i priorita směřování EU k uzavírání toku textilních materiálů. V březnu roku 2022 EU svoji pozici směrem k uzavírání těchto toků a k podpoře recyklace zakotvila i do Strategie EU pro udržitelné a cirkulární textilní výrobky. Kromě kritérií pro ekodesign, zamezení destrukci neprodaného zboží nebo řešení problému mikroplastů se významná část strategie věnuje rozšířené odpovědnosti výrobce a podpoře opětovného použití a recyklace textilního odpadu. A právě ten se stal centrem pozornosti našeho výzkumu.

V SKO opravdu není textilu málo

V souvislosti s pravidelnými fyzickými analýzami realizovanými v rámci činností Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) jsme se tak rozhodli zanalyzovat 64 fyzických rozborů vzorků SKO, které probíhaly v letech 2016–2021 v České republice. Celkové analyzované množství se pohybovalo v hodnotě cca 33 tun SKO. Tyto rozbory probíhaly ve spolupráci organizace INCIEN a obcí a měst, které projevily zájem o bližší rozbor směsných komunálních odpadů s cílem identifikovat zastoupení jednotlivých složek, které by bylo možné dále třídit a recyklovat. Výsledky v procentech byly následně přepočítány na množství tun, což může vést k bližším odhadům aktuálního zastoupení textilu v SKO s cílem poskytnout jasnější představu o množství textilu, pro které je v plánu v souladu se Strategií EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky nastavit jasné cíle – jak pro opětovné použití, tak pro recyklaci. Textil mizící v černých nádobách totiž mizí i z oficiálních statistik, a uniká tak pozornosti tvůrců legislativ.

Data z 64 rozborů odpadů byla zprůměrována a výsledné zastoupení textilního odpadu v SKO činí za roky 2016–2021 průměrně 6,16 %, přičemž směrodatná odchylka je 2,79 %. Textilní odpad je tedy v SKO zastoupen nejčastěji v rozmezí 3,37 až 8,95 % (tedy 6,16 %, ±2,79 %). Tabulka 1 představuje shrnuté výsledky hlavních ukazatelů statistické analýzy zastoupení textilního odpadu v SKO. Za nejvíce relevantní pro další práci a pro odhad a generalizaci celkového množství lze považovat data mezi lety 2018–2021, jelikož pro tyto roky byly sjednocené statistiky MŽP a ČSÚ. Výpočet pro roky 2016–2021 ale zahrnuje větší počet měření, a pro průměrnou procentuální hodnotu tak využívá více vzorků, proto jsou zde uvedeny obě varianty.

Je nutné brát v potaz, že se jedná o generalizaci z relativně omezeného vzorku, který vznikl nepravděpodobnostní metodou. Dále je také důležité podotknout, že charakteristickou vlastností podílu textilního odpadu na SKO je jeho kolísavost. Oproti ostatním druhům odpadu je v jeho případě nutné počítat jen s malým množstvím, které vzniká kontinuálně. Jedná se pravděpodobně přibližně o 1 %, které je vidět u výsledků analýz s nejnižším podílem textilu. V případech, v nichž tvoří textil větší podíl, je mnohdy patrné, že je tomu tak kvůli původu z jednoho zdroje, například jedné domácnosti třídící svůj šatník. Kvůli nízké korelaci mezi množstvím analyzovaného SKO a množstvím z něho vyseparovaných textilních odpadů je tak méně relevantním ukazatelem vážený průměr.

Průměrné množství směsného komunálního odpadu produkovaného na území ČR mezi lety 2018–2020 dle údajů ČSÚ je 2 798 126,67 tuny. Průměrné zastoupení textilního odpadu za stejné období dle lokalit, ve kterých probíhaly rozbory, činí 6,56 %, což v přepočtu na tuny odpovídá hodnotě 183 557 tun. Toto množství je však, dle metodického nastavení výzkumu, nutné přepočítat dle zvoleného koeficientu 0,74 pro odečtení vlhkosti. Po jejím odečtení tvoří výsledné množství textilního odpadu zastoupeného v SKO 4,86 % a v přepočtu na tuny pak celkové množství 135 989 tun.

Porovnání s dalšími daty

Výsledky vlastních rozborů textilu jsou také v diskuzi porovnány s jedinými dostupnými daty o rozborech SKO se zaměřením na textil, které v ČR realizovala autorizovaná obalová společnost EKO-KOM za období let 2016–2018 (byť jsou zřejmě rozbory realizovány i v současnosti, tato data nejsou veřejně dostupná). Společnost EKO-KOM pravidelně analyzuje skladbu SKO produkovaného českými domácnostmi. Rozbory odpadů jsou na území celé ČR prováděny periodicky každé 2 roky. V roce 2016 bylo analyzováno 95 vzorků a v roce 2018 se jednalo o 121 vzorků z celkem 16 různých lokalit.

Pro srovnání s výsledky této studie se lze podívat například na informace udávané společností EKO-KOM pro rok 2018 týkající se výskytu jednotlivých skupin v tunách v přepočtu z celkového množství SKO vykázaných obcemi. Dle těchto rozborů tvořil obsah textilního odpadu 2,1 % SKO, v přepočtu 43 tisíc tun. Pro data z roku 2020 je uvedeno, že zastoupení textilu v SKO odpovídá 1,8 % a výskyt materiálu je přepočten na 38 tisíc tun. EKO-KOM také využívá obdobné korekční vlhkostní koeficienty. Ve svých analýzách SKO z roku 2018 uvádí odhad vlhkosti ve výši cca 20 % váhového množství u papíru či plastu. Pro výpočet celkového množství textilního odpadu však EKO-KOM používá celkové množství SKO, které obce společnosti vykazují přímo. Tato data nejsou veřejně dostupná, a proto jsou pro účely tohoto výzkumu použita jen oficiálně dostupná data MŽP. Pro další práci s těmito daty je nutná jejich koordinace a sjednocení výsledných hodnot.

Analýzy společnosti EKO-KOM by naznačovaly nižší zastoupení textilu než naše studie – jejich zjištěná procenta se blíží spodní hranici výsledného zastoupení z našich rozborů. Je však důležité připomenout rozdíl v metodologii, který část tohoto rozdílu může vysvětlovat. EKO-KOM totiž bere v potaz jen textil v dobré kvalitě, který je možné opětovně využít, zatímco analýzy prováděné organizací INCIEN započítávaly i znečištěné či poškozené oděvy pro zjištění kompletního celkového zastoupení textilního odpadu v SKO, které tak tvořilo mezi lety 2016–2021 průměrně 6,16 % (se směrodatnou odchylkou 2,79 %, tedy se zastoupením nejčastěji mezi 3,37 a 8,95 %).

Pro větší přesnost výsledku by tedy bylo nutné na výzkum navázat dalšími analýzami, díky kterým by bylo k dispozici více dat umožňujících pokročilejší návaznou statistickou práci. Kromě toho by přesnost finálního výsledku podpořilo i využití přesnějšího koeficientu vlhkosti, pro který by byl zapotřebí výzkum zaměřující se specificky na výši tohoto údaje pro textil.

Tento výzkum byl podpořen Grantovou agenturou Univerzity Karlovy v rámci projektu Mapování odpadních textilních materiálových toků v ČR pod číslem 265021. Článek je sumářem nejpodstatnějších zjištění publikovaného také v článku „Analýza množství textilního odpadu ve směsném komunálním odpadu v České republice mezi lety 2016 – 2021“ autorského týmu Soni Klepek Jonášové, Terezy Zoumpalové a Bedřicha Moldana, volně dostupného v časopise WASTE FORUM (http://www.wasteforum.cz/cisla/WF_4_2022).