Brněnský dopravní podnik vyslal do ulic autobus, který využívá plyn vznikající při čistění odpadních vod. V České republice se jedná o vůbec první případ využití takto získané energie k pohonu hromadné dopravy.

Podnik se tak zapojil do pilotního projektu „BioCNG pro města“, jehož cílem je změnit pohled na odpady a poukázat na možnost jejich dalšího využití v každodenním provozu města. Autobus s bioCNG pohonem můžete potkat na linkách spojující brněnské Chrlice a Modřice s centrem města. Testovací období projektu potrvá do prosince a poté bude vyhodnocen. 

 „Jedná se o velký krok kupředu a jsem rád, že Dopravní podnik města Brna může být u toho a jako první v Česku tento plyn pro své autobusy využít. Jde o chytré řešení, které přispívá k soběstačnosti města. Odpad, který lidé vyprodukují, opět může sloužit lidem,“ uvedl ředitel podniku Miloš Havránek.

Pilotní projekt „BioCNG pro města“ je postaven na principech cirkulární ekonomiky a jeho smyslem je poukázat na fakt, že bioodpad a odpadní voda obecně nemusí být vnímány jako bezcenné suroviny, ale naopak můžou velmi prakticky sloužit jako zdroj energie, který po jeho vyčerpání umí posloužit i jako cenná materiálová biosložka, tedy hnojivo v zemědělské půdě. Využití lokálně dostupného zdroje k výrobě pohonných hmot přispěje i k větší energetické soběstačnosti a sníží se závislost na dodávkách paliva z cizích zemí.

„V České republice zatím neumíme efektivně využívat bioodpady, které jsou cenným zdrojem energie a také organické hmoty, která zoufale chybí v naší zemědělské půdě. Na příkladu Brna chceme ukázat, že využitím biologicky rozložitelných odpadů vyprodukovaných na území města, můžeme získat dostatek energie na celoroční pohon přibližně až 50 autobusů městské hromadné dopravy. Když z bioodpadu získáme energii v podobě plynu, pořád nám ještě zbude jeho materiálová složka – organická hmota a živiny, které můžeme použít jakožto hnojivo. Pálením bioodpadů ve spalovně nebo jejich ukládáním na skládky je zmařena jejich energetická i materiálová hodnota – a to je velká škoda,“ vysvětluje iniciátor a realizátor projektu Petr Novotný z Institutu Cirkulární ekonomiky a projekt manažer společnosti Renards, který doufá, že situace se změní s příchodem konce skládkování využitelných odpadů v roce 2024.

Autory pilotního projektu „BioCNG pro města“ jsou Petr Novotný a Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární ekonomiky. Společnost Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. poskytla pro realizaci pilotního projektu zázemí čistírny odpadních vod v Brně – Modřicích a umožnila odběr bioplynu vzniklého při zpracování čistírenských kalů. Společnost Dopravní podnik města Brna, a.s. vyčlenila pro pilotní testování linkový autobus s pohonem na stlačený zemní plyn. Česká výzkumná společnost MemBrain s.r.o. pro tento projekt poskytla jednotku na čištění bioplynu na kvalitu zemního plynu využívající membránovou technologii. Jedná se o české know how a českou technologii.

„Pilotní jednotka BU-12 pro výrobu bioCNG je komplexním technologickým zařízením, které ze vstupního bioplynu pomocí membránové separace izoluje biomethan. Během procesu dojde ke kompletnímu odloučení oxidu uhličitého, kyslíku, vodní páry a sulfanu ze vstupního kalového plynu nebo obecně z bioplynu. Vzniklý biomethan je následně komprimován na tlak 220 bar a uskladněn v zásobních tlakových lahvích. Odtud se provádí výdej bioCNG pomocí výdejního automatu, který je umístěný na boku jednotky,“ přiblížil vedoucí útvaru rozvoje procesů a aplikací Marek Bobák z firmy MemBrain , který dále upřesnil, že pilotní provoz slouží zároveň jako ověření technologie v rámci projektu „Inteligentní regiony“ podpořeného TAČR.

Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. pokrokové technologie v oblasti nakládání s energiemi dlouhodobě sledují a vstupem do pilotního projektu chtěly poukázat na tyto možnosti a být inspirací i jiným regionům. „Alternativní energetické využití bioplynu má velký potenciál. Za tímto  účelem se naše společnost také zapojila do projektu. Chceme odzkoušet efekt úpravy kalového plynu vznikajícího na ČOV Brno – Modřice na kvalitu zemního plynu a dále s ním pracovat jako s ekologickým zdrojem energie,“ uvedl za Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. ředitel kanalizační sekce Vladimír Habr.

O autorech a pozadí vzniku projektu

Autory projektu jsme já a Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární ekonomiky (bohužel nebude přítomná, jelikož má povinnosti v Praze). Oba máme osobní zkušenosti ze zahraničí, kde projekty energetického využití bioodpadu a využití bioplynu k pohonu MHD fungují. U nás takové řešení není, cílová skupina o těchto řešeních neví nebo k nim má nedůvěru jako k neověřené technologii. Proto jsme se rozhodli na pilotním projektu tuto cestu prošlapat, ukázat, že bioodpady jsou cennou surovinou s reálným využitím k pohonu autobusů, autobusy na plyn z odpadu dokáží jezdit v běžném provozu. Od začátku za námi nikdo nestojí, všechny spolupracující subjekty jsme oslovili v průběhu. Našim motivem je snaha o to, aby se lépe využívaly dostupné zdroje v duchu principů cirkulární ekonomiky.

Co je na projektu inovativní:

Technologie zpracování bioodpadů v bioplynových odpadových stanicích u nás v jednotkách případů funguje. Rozdíl je ve využití vzniklého bioplynu. Ten se u nás v naprosté většině případů přímo pálí v kogeneračních jednotkách a vyrábí se z něho elektřina a teplo. Bioplyn je však možné speciální technologií vyčistit a upravit na čistý metan – tedy ekvivalent zemního plynu, ten natlakovat a použít k pohonu autobusů. Tato jednotka koncové úpravy bioplynu je unikátní a tu jsme instalovali na ČOV.

Jaké bioodpady mohou pohánět autobusy, jak se zpracovávají dnes?

Bioodpadů je několik druhů. Velkou část z nich je možné kompostovat a ty pro výrobu bioplynu nejsou většinou vhodné (větve, odpad z údržby zeleně apod.). Kompostování u nás celkem funguje.

Jiné bioodpady se kompostovat nesmí – prošlé potraviny, zbytky z restaurací, domácí zbytky z kuchyní, odpady potravinářského průmyslu a stejně jako kaly z Čistírny odpadních vod. Ty je možné zpracovat v bioplynových stanicích, kde se ten bioodpad rozloží v uzavřeném prostoru bez přístupu vzduchu (laicky řečeno zhnije na prvočástice) a při tom vznikne velké množství energie – bioplyn. Na tomto principu fungují i bioplynové stanice na kukuřici, jen s jiným vstupním materiálem.

V Brně (stejně jako ve spoustě dalších měst) se bioodpad netřídí a končí většinou s ostatním odpadem ve spalovně nebo na skládce. Tam žádný užitek nemá a veškerá jeho hodnota se zmaří. Kdyby se v Brně vytřídily bioodpady a zpracovali v odpadové bioplynové stanici (kterou Brno zatím nemá) z cca 31 tis. tun odpadu je možné vyrobit dost plynu na celoroční pohon 50 autobusů na CNG.

Například kaly čistíren odpadních vod jsou technologií rozkladu za nepřístupu vzduchu zpracovávány běžně, stejně jako v Brně-Modřicích. Na ČOV v Modřicích produkují bioplyn již dlouhá léta, proto jsme jednotku na úpravu bioplynu umístili tam. Kdyby se tímto způsobem použil všechen bioplyn, který na ČOV v Modřicích za rok vyrobí k pohonu autobusů, bylo by jich možné pohánět 83. Na ČOV však většinu bioplynu dokáží použít ve vlastním procesu a jejich příklad má sloužit jako inspirace pro ostatní. Hlavní potenciál (pro Brno) tedy spočívá v biologicky rozložitelném odpadu, který by se měl začít zpracovávat separátně a využívat k výrobě bioplynu až pro 50 autobusů a organického hnojiva k obohacení zemědělské půdy.

 

Jaké výhody má využití bioodpadů k produkci bioplynu?

Tímto procesem jsme schopni z bioodpadu maximálně využít jeho energetický i materiálový potenciál. Zbytek po zpracování bioodpadu jsou přírodní živiny a biosložka, kterou můžeme vrátit do zemědělské půdy, kde v dnešní době začíná zoufale chybět.

Plyn z bioodpadu má nulovou bilanci emisí CO2, je obnovitelný, nevyčerpatelný a je produkovaný na našem území.

Jaký má tento pilotní projekt smysl a co je jeho cílem?

Ze stovek tisíc tun bioodpadu, které se za rok v ČR vyprodukuje a které není možné kompostovat se v odpadových bioplynových stanicích zpracuje jen zlomek, zbytek končí mimo systém nebo na skládkách či ve spalovně spolu s jiným odpadem. Tímto demonstračním projektem chceme ukázat, že bioodpad je cennou surovinou, protože jsme schopni z něho vyprodukovat bioplyn a ten použít k lokální čisté a soběstačné dopravě. Cheme ukázat cestu ostatním městům a zpracovatelům odpadů, stejně jako zákonodárcům.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here