Třicet let od tragické smrti Josefa Vavrouška. Jeho odkaz nese ocenění pro environmentální osobnosti.

Když se Josef Vavroušek, vizionář, vědec, pedagog a také první federální ministr
životního prostředí, s dcerou Petrou před třiceti lety nevrací z Tater, píše bývalý
předseda české vlády Petr Pithart osobní dopis předsedovi slovenské vlády
Vladimíru Mečiarovi, v němž ho prosí, aby vyslal do hor „stovky mužů“ zachránit
„jednoho z nejlepších lidí české země“.

Tragédie, která se odehrála 18. března 1995 v Roháčích, byla náhlým koncem
života člověka, který zasvětil svůj profesní i osobní život myšlence trvale
udržitelného rozvoje. Vavroušek měl před sebou ještě mnoho plánů. Lavina,
která ho s jeho dvacetiletou dcerou uvěznila, však jeho cestu ukončila.
„Měli bychom přijmout zásadu, že svoboda každého jednotlivce končí nejen
tam, kde začíná svoboda druhého, ale také tam, kde dochází k ničení přírody,”
napsal v roce 1993 Vavroušek pro Literární noviny.

I po třiceti letech nám Vavrouškovy myšlenky připomínají, že respekt k přírodě
a lidským hodnotám je základem skutečně udržitelné budoucnosti. S tímto
odkazem a ve jménu Josefa Vavrouška každoročně uděluje Nadace Partnerství
ocenění environmentálním osobnostem. Nominovat na Cenu Josefa
Vavrouška může kdokoliv od 1. do 31. března. Stačí na
www.cenajosefavavrouska.cz vyplnit nominační formulář.

Josef Vavroušek byl výjimečnou osobností československé politiky 90. let. Ve
funkci ministra se zasadil o první zákony chránící přírodu, organizoval
historicky první panevropskou konferenci ministrů životního prostředí v Dobříši
a přinesl do politického prostoru důraz na etiku, odpovědnost a udržitelný
způsob života. Svým návrhem na reformu OSN chtěl změnit globální řízení tak,
aby se do popředí dostala environmentální a sociální témata.

Vášeň pro ochranu přírody nevycházela pouze z odborného zájmu, ale z
hlubokého osobního přesvědčení. Již během svých studií se podílel na
ekologických aktivitách, vydával samizdatové texty a později se účastnil
disidentského hnutí. Významně jej ovlivnila i expedice Lambaréné, během níž
projel Afriku a na vlastní oči spatřil, jak drastické dopady může mít nešetrné
zacházení s krajinou.

Vavrouškova smrt zasáhla širokou komunitu – od akademiků přes politiky až po
mladé nadšence, kterým pomáhal v jejich prvních krocích v oblasti ekologie.
Do Betlémské kaple se s ním přišel rozloučit i jeho někdejší politický oponent,tehdejší premiér Václav Klaus. Jeho odkaz ale žije dál. Každoročně uděluje Nadace Partnerství Ceny Josefa
Vavrouška osobnostem, které pokračují v jeho úsilí. Jeho myšlenky o odpovědném přístupu k planetě jsou dnes aktuálnější než kdy dříve. Ocenění je velmi prestižní. Mezi laureáty ceny patří například Erazim Kohák, Bedřich Moldan, Josef Fanta, Yvonna Gaillyová, Jaromír Bláha nebo Hana Librová. V loňském roce cenu za dlouhodobý přínos získal biolog a ekolog mokřadů Jan Květ. Letošní laureáty ceny se dozvíme 19. června.

Vzpomínky přátel a spolupracovníků

Chartista Jiří Müller: Když jsem byl v letech 1971–76 ve vězení, spolužák z vysoké školy
vozil mé rodiče na návštěvy do věznice a posílal jim peníze. Jmenoval se Josef
Vavroušek. Nebyl nikdy naléhavým ekologickým aktivistou. Byl však naléhavým
filosofem hodnot. Kvůli nim se ve vládě střetával se svým kolegou Václavem Klausem.
Horolezec Jiří Klíma: Pepa byl velkorysý a skvělý člověk. Když jste chtěli, aby s vámi
oslavil narozeniny, museli jste mu zatajit večírek a místo toho zmínit, že byste
potřebovali s pomoct nasekat dřevo.

Pedagog a spisovatel Pavel Nováček: Při prvním setkání s Josefem se mi potvrdila
jedna stará moudrost: „Lidé mohou zapomenout, co jste říkali, mohou dokonce
zapomenout, co jste dělali, ale nikdy nezapomenou, jak se vedle vás cítili.“ Ten pocit
otevřenosti a srdečnosti vůči neznámému studentovi, který za ním přišel s poněkud
obskurním zájmem o budoucnost, mi nikdy nevymizí z paměti.

Maďarský velvyslanec György Varga: Josef Vavroušek byl z mála těch, kteří vědí, co je
opravdu důležité a co je nepodstatné. Přitom se netvářil jako mnozí jiní, jako
vševědoucí, jako neomylný. Byl vždy připraven – paradoxně jako dobrý politik – ke
kompromisu. Bude nám moc chybět.

Miroslav Kundrata, strategický ředitel Nadace Partnerství: Josef měl vzácnou
schopnost spojovat v sobě excelentního analytika, politicky myslící a zároveň velmi
skromnou, empatickou osobnost. Propojoval neuvěřitelné množství zájmových skupin
a měl velký respekt i u svých názorových protivníků. Osobnost jeho formátu nám
v rozhádané republice dodnes chybí.

____

Nominovat významné osobnosti na cenu Josefa Vavrouška můžete na stránkách Nadace Partnerství: https://www.nadacepartnerstvi.cz/cena-josefa-vavrouska.