Evropa je bezpochyby centrem dění v oblasti cirkulární ekonomiky. V České republice jsme, ve srovnání se zbytkem EU, v něčem napřed a v nečem naopak zaostáváme. Výroba cirkulárního polymeru PHA pomocí biotechnologie Hydal je světově unikátní. Portál Cyrkl.cz je největším obchodem s odpady ve střední Evropě. Naopak na zálohované PET lahve si v Česku ještě nejspíš počkáme. Urychlit se to snaží například iniciativa Zálohujme.cz. Kdo stojí za úspěšnými cirkulárními projekty, které naši zemi směřují k udržitelnosti?
Lenka Mynářová z firmy Nafigate
Lenka Mynářová je manažerkou projektu, díky kterému společnost Nafigate zpracovává fritovací olej a mění ho na biopolymer PHA. Ten vzniká díky biotechnologii Hydal a po následném zpracování nahrazuje mikroplasty. Společnost Nafigate novou biotechnologii Hydal uvedla na trh v roce 2018. Tentýž rok Lenka Mynářová obdržela ocenění Manažer roku 2018 České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj.
Doopravdy rozložitelný bioplast
Problematika bioplastů souvisí především s nejasností jejich složení. Ačkoli mohu být bioplasty přírodního původu, jsou nakonec často nerozložitelné a chovají se stejně jako mikroplasty. Technologií Hydal vzniká materiál, který je plně degradabilní – bakterie jej využívají jako potravu. PHA navíc vzniká využitím odpadu, takže jsou ušetřeny přírodní zdroje. Použitého oleje je určitě dostatek, jak tvrdí Mynářová: „Vystačíme se zdroji z České republiky.”
Inovace nejen v kosmetice
Mikroplasty mají své místo hlavně v kosmetice, kde slouží např. jako plniva. Následně se dostávají do vody a už se jich nejde zbavit. Právě nahrazování mikroplastů v kosmetice bylo prvním krokem společnosti Nafigate. Firma se ale zabývá také nanotechnologiemi, chystá výrobu filtrů do oken a na vodu, které fungují bez energie. „Inovace a zase inovace,“ zmiňuje se Mynářová v rozhovoru pro Zajimej.se. „Potřeba čistého vzduchu a vody je globální a my jsme součástí řešení,” dodává.
Cyril Klepek a digitální odpadové tržiště
Významným mezníkem v nakládání se zdroji je od ledna 2020 portál Cyrkl.cz. Jeden ze zakladatelů a především ředitel Cyril Klepek tak stojí v čele prvního projektu svého druhu v Česku. Prostřednictvím digitálního odpadové tržiště mezi sebou obchodují české a slovenské firmy, a z odpadu jedné firmy se stává cenný zdroj pro firmu druhou.
Uvědomit si, že i odpad má svou hodnotu
Už v pilotním projektu bylo při více než 260 obchodech poptáváno 7 800 tun materiálů, což se rovná potenciálním úsporám více než 15 000 tun CO2. Portál jednoduše odpovídá nejzákladnějšímu z principů cirkulární ekonomiky. A přesto, v Česku se založení takové platformy rovnalo riziku. Skládkování se u nás v podstatě vyplatí, a firmy tak nehledají mnoho alternativ, jak se svého odpadu zbavovat. Postupně si však společnosti uvědomují, že jejich odpady mají hodnotu. Portál Cyrkl je tak ekonomicky výhodný, navíc předchází vyčerpávání přírodních zdrojů, jejichž zásoba není nekonečná.
Na stránkách lze obchodovat s odpady, s vedlejšími produkty výroby i s recykláty. Každá registrovaná firma je podle nabídky nebo poptávky propojena s obchodním partnerem, s kterým se dále sama domlouvá na konkrétních požadavcích. V sekci Odpadový rádce Cyrkl nabízí rady ohledně legislativy okolo odpadů a druhotných surovin nebo primární konzultaci k podnikové ekologii. O odpadovém hospodářství a nejen tom se s Cyrilem Klepkem baví Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, ve vůbec prvním Cirkulárním podcastu.
Alessandro Pasquale a problematika zálohovaných PET lahví
Generální ředitel Mattoni (nebo chcete-li Karlovarských minerálních vod) Alessandro Pasquale již nějakou dobu podporuje zavedení zálohovaného systému PET lahví. Ten se bohužel v Česku stále nedaří legislativně prosadit. „Karlovarské minerální vody vyznávají principy oběhového hospodářství. Udržitelné využití cenného PET materiálu, tedy kvalitní recyklaci z lahve do lahve, nám nyní umožní pouze zavedení zálohového systému,“ komentuje Alessandro Pasquale.
Zálohování by ušetřilo více než čtvrtinu odpadu z PET lahví
Matonni se spolu s VŠCHT podílela na studii, která poukazuje na to, že zavedením zálohovaného systému by došlo k snížení odpadů spojených s PET lahvemi až o 28 %. Recyklace PET materiálu „z lahve do lahve“ by zásadně snížila vliv nápojového průmyslu na životní prostředí. I proto od loňského roku Mattoni sjednotila barvy svých výrobků, které se tak lépe recyklují.
Z lahve bude lahev
Další důležitý krok podnikla Mattoni spolu s internetovým obchodem Košík.cz, kde testuje systém zálohovaných PET lahví. „Každá třetí PET lahev nyní skončí na skládce, ve spalovně nebo dokonce pohozená ve volné přírodě. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že pomocí systému vratných záloh lze docílit i více než 90% návratnosti nápojových obalů,“ tvrdí Alessandro Pasquale. Projekt Z lahve bude lahev zaručí, že se vrácená láhev, ke které se váže záloha 3 Kč, opětovně využije pro výrobu lahví a neskončí na skládce ani jako jiný, dále nerecyklovatelný výrobek. Projekt má ozkoušet, jak se k zálohovanému systému staví zákazníci, a ukázat, jak takový systém může fungovat.
