Sklo je jedním z nejstarších obalových materiálů. Lidstvo provází už od starověku. Na území dnešního Česka se o něm prvně mluví už ve 12. století. Sklo vzniká tavením sklářského písku s potaší (uhličitan vápenatý), sodou a vápencem. Okolo historických sklářských hutích byly vymýceny lesy, protože se dřevo využívalo pro vytápění pecí i pro získávání potaše. Výroba skla je energeticky náročný proces dodnes, ale recyklací se dá část této energie ušetřit.
V Česku recyklujeme přes 75 % skla
Sklo patří k materiálům, které v Česku nejlépe třídíme. Dle údajů Ministerstva životního prostředí bylo v roce 2017 v Česku recyklováno 75,1 % veškerých skleněných obalů uvedených na trh. Výroba skla je energeticky náročný proces, ale recyklací skla se dá ušetřit až 90 % energie oproti výrobě nového. Jedna recyklovaná láhev tak ušetří energii, která vystačí na 25 minut provozu počítače.
Dle analýzy životního cyklu, kterou připravila organizace FEVE (Evropské sdružení producentů skleněných kontejnerů), se ukázalo, že 1 tuna recyklovaného skla ve formě střepů nahradí 1,2 tuny primárních surovin. Což ušetří 0,67 tun CO2 na každou tunu hotového skla (průměr EU). Jinými slovy, nahrazením 100 % primárních surovin recyklovaným sklem se emise CO2 sníží asi o 58 %. Recyklace neušetří jen energii, ale i cenné přírodní zdroje. Věděli jste, že písek, základní surovina pro výrobu skla, nám pomalu dochází?
Dochází nám písek, základní surovina pro výrobu skla
Množství písku, který se spotřebuje, se za posledních 20 let ztrojnásobilo. Současná spotřeba se odhaduje na 50 miliard tun ročně, což představuje v přepočtu 18 kilogramů denně na každého obyvatele Země.
Písku je tak málo, že se dokonce krade z pláží. Například v roce 2008 přes noc prakticky zmizela čtyřsetmetrová písečná pláž Coral Spring na Jamajce. Pachatelé odvezli z pobřeží 500 nákladních vozů bílého písku, aniž by to kdokoli postřehl. Těžba písku má negativní důsledky pro citlivé ekosystémy. Prohlubují se koryta řek, těží se pláže a některé písečné ostrovy zcela mizí. Když se sklo recykluje, není potřeba žádný další písek. Pivovar DB Export Beer na Novém Zélandu vzal problém recyklace skla a nedostatku písku za opačný konec a sklo recykluje na stavební písek, po němž je obrovská poptávka.
Jak probíhá recyklace skla?
V Česku máme přes 80 tisíc nádob na třídění skla. Z kontejnerů sklo putuje na střepiště, následně se sklo třídí pomocí laseru, který na sklo svítí, a fukarů, který odfoukne případné nečistoty, jako jsou zbytky od etiket nebo potravin. Víčka a další kovové součástky jsou ze skla vytříděny za pomocí magnetu. Roztříděné sklo se nadrtí na malé granule, které se pak rozváží do sklářských hutích. Tam se sklo roztaví a vyrábí se z něj nové. Teoreticky je sklo možné recyklovat donekonečna, důležité je, aby recyklát neobsahoval příměsi, které snižují jeho kvalitu a pak je potřeba přidávat sklo „nové“.
Jak sklo třídit?
Na třídění skla máme k dispozici dva druhy kontejnerů. Do bílého kontejneru patří čiré sklo. Do zeleného pak sklo barevné a tabulové z výplně dveří a oken, které, i když je čiré, má jiné chemické složení než čiré obalové sklo. Nejrůznější sklenice, lahve, mísy a vázy třiďte klidně nevymyté, nevadí ani víčka! Na třídících linkách si s tím poradí. Pozor na zrcadla a autoskla, ta do skla kvůli svému složení nepatří. Stejně tak v kontejnerech na sklo nemá své místo keramika, sklokeramika ani porcelán.
Odnést sklo do tříděného odpadu stojí za to, navíc ve většině případů se nemůžete mýlit. Patří tam všechny lahve, sklenice, misky, pohárky… Své vědomosti o třídění skla si můžete ověřit v testu, který vytvořil portál o třídění odpadu Samosebou.cz.
