Na konferenci Odpad zdrojem vystoupil i náměstek primátorky města Brna Petr Hladík. Foto: Majda Slámová

Na jubilejním ročníku konference Odpad zdrojem se setkali hybatelé české cirkulární scény, jako jsou Lenka Mynářová z Nafigate corporation nebo Karel Horák, starosta obce Žehuň a majitel soběstačné farmy v Choťovicích, kteří si za výjimečné zásluhy pro zlepšování životního prostředí odnesli poděkování Institutu Cirkulární Ekonomiky v podobě ocenění Cirkulární počin roku.

Mynářová ve svém krátkém energickém projevu zdůraznila nezbytnost víry v uskutečnitelnost vizí. S objevem unikátní biotechnologie Hydal a nanotechnologie pro šetrnou výrobu vláken a membrán korporace Nafigate již deset let buduje udržitelnější budoucnost.

Karel Horák představil chod stoprocentně energeticky soběstačné farmy v Choťovicích. Stovky hektarů rostlinné plochy zabezpečují potravu pro chov stovek zvířat a bioplynovou stanici, která zde stojí od roku 2012 a vytápí celou farmu i hotel. „Jako republika jsme se dostali mezi deset států na světě s nejvyšší užitkovostí. Za třicet let je to ohromný úspěch a v rámci Evropy jsou před námi jenom „Vikingové“. Dneska jsme na úrovni Německa a už jsme dávno předběhly vyspělé státy, jako je Holandsko a Francie,“ konstatoval oceněný majitel farmy a starosta Žehuně Karel Horák.

Samotné ceny vznikly technologií spékání skla pod hlavičkou firmy Brokis, která je také příkladem dobré praxe v oblasti přeměny odpadu na zdroje. Nový materiál ze skleněných střepů, který dostal název Brokisglass, má vlastnosti stavebních materiálů, jako je kámen, keramika nebo syntetické kompozity, takže je využitelný v podobě obkladových desek, užitkových i dekorativních předmětů.

Tři eura za cenu jednoho

Město Brno letos s Institutem Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) a dalšími aktéry podepsalo Memorandum o výrobě BioCNG z čistírenských kalů. Autor projektu BioCNG pro města Petr Novotný vystoupil s prezentací ve čtvrtek odpoledne. Město na konferenci Odpad Zdrojem 2020 ve středu dopoledne zastoupil náměstek primátorky Petr Hladík. Uvedl do pozornosti důležitou výzvu města #PřipravBrno, v rámci které soutěží také projekt na podporu zelených střech v soutěži E.ON Energy Globe 2020. INCIEN se zmiňovaným projektem BioCNG v Brně získal sošku E.ON v roce 2019. Podpořit Brno v soutěži můžete do konce září.

Za Národní centrum energetických úspor mluvila v zastoupení ředitele Dita Tesařová: „Když se věnujeme tématu, jak efektivně pracovat s energií v budovách, nebavíme se o tom, že musíme dělat něco navíc nebo utrácet peníze, abychom dosáhli cílů někoho jiného. Je to zejména velmi dobrá investice. Je spočítáno a prokázáno, že jedno euro investované do energetické účinnosti znamená zhruba tři eura uspořená v době životnosti dané technologie.“

Hlavním partnerem konference Odpad zdrojem 2020 se stala Komerční banka. „Už před několika lety se Komerční banka přihlásila k záběhu pařížské konference o ochraně klimatu a přijala tzv. uhelnou politiku, kdy sami sobě zakazujeme financování aktivit spojených s využíváním uhlí, přestože je to pro nás bolestivé, protože přicházíme o nemalé výnosy. Naopak se orientujeme na financování projektů s příznivým dopadem na životní prostředí,“ uvedl na konferenci Pavel Beran z Komerční banky.

Snahy o maximální soběstačnost

„Čtyři roky zpátky nám na konferenci Odpad zdrojem pan Milan Doubravský sdělil, že už něco podobného v Zábřehu provozují. Když jsme se tam šli tehdy s Laurou podívat, zjistili jsme, že spousta našich představ tam opravdu je zrealizována: perfektně funkční sběr tříděného odpadu, jeho další zpracování místními technickými službami a znovuvyužití přímo v místě. Kompostování, využívání stavebního recyklátu až po dočišťování plastu do podoby uplatnitelné na trhu. EKO Servis Zábřeh pro nás zůstává inspirací dodnes. Když se podíváte na jejich Facebookové stránky, zjistíte, že nově rozběhli i re-use centrum, spolupráci s azylovým domem, kombinují environmentální a sociální aspekty, organizují řadu soutěží o okrasu města a technické služby v synergiích s městem fungují perfektně. To, že tady dnes pan Doubravský není, je důkaz toho, že to všechno funguje dobře,“ uzavřela Soňa Jonášová prezentaci díla EKO Servis Zábřeh.

Na dálku přítomné pozdravil z videoprojekce Majo Lemo, který šíří osvětu o proměně odpadu na zdroje v Indonésii: „Základní problém je, že Lombočané neznají rozdíl mezi organickým a anorganickým odpadem. První zastávka tedy souvisí s kompostéry a s využíváním organického odpadu, kterého je v Indonésii 57 %. Řešíme také, co všechno se dá udělat z anorganického odpadu. Populární jsou zde ekobricks, kdy se prázdné plastové lahve plní dalším nerecyklovatelným plastovým materiálem, z čehož následně vzniká stavební materiál pro nábytek, budovy nebo mosty,“ vysvětlil z obrazovky Majo Lemo ze slovenského sdružení Enjoy Life.

Právo a zelená dohoda

Martin Veverka z EY kromě jiného osvětlil, jak se za poslední období nakládalo s finančními investicemi v oblasti odpadového hospodářství: „Velká část finančních prostředků v posledních čtyřech výzvách šla na podporu třídění, tedy popelnice a svozy. Poměrně malá část, asi pětina, na efektivnější technologie nakládání s odpadem a programy pro materiálové využití druhotných surovin. Důležitá je poptávka: Pokud starosta vidí, že dostane 80 % na kontejnery, ty mu odveze svozovka, a dál už se nemusí starat, je to lákavá varianta, jak vyřešit své odpadové hospodářství a třeba se ani nezamýšlet dál. Když se tohle změní, může to přinést změny do odpadového hospodářství.“

Filip Hloušek ze společnosti Deloitte legal vysvětlil leitmotiv Evropské zelené dohody:

Green deal je politický závazek, který si stanovil cíle pro jednotlivé oblasti a do jisté míry detailů, kam se mají tyto oblasti posunout za funkční období dané komise. Na tyto oblasti pak navazují akční programy, nové strategie a z toho vyplývají nové a konkrétní legislativní počiny. Proto jsou jednotlivé oblasti v různých stadiích vývoje: Někde jsou to již hotové legislativní předpisy nebo směrnice nařízení a některé jsou zatím jenom strategie. Ale i ty strategie nám ukazují, co by trh a stakeholdři měli očekávat za 2 až 3 roky. Závazek klimatické neutrality do roku 2050 je ve stadiu legislativního návrhu, který je diskutován a ve kterém se stanovuje, že komise chce překopat cíl do roku 2030 na 50 %. Dneska je to 40 %. Tento závazek je legislativní, to znamená, že EU je donucena dělat kroky, aby uhlíkovou neutralitu do roku 2050 získala. Komise má široké kompetence k tomu, aby nastavovala trajektorii a přijímala opatření k působnosti. Máme klimatické žaloby, kdy je možné domáhat se konkrétního právního aktu.“

Odpovědné zadávání i nakupování

Záštitu nad akcí poskytlo také Ministerstvo životního prostředí a otázku Green Deal rozvinula i ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje Anna Pasková: „Green Deal je velmi důležitá vize pro celý svět. Témata jsou v podstatě pokračováním jednotlivých iniciativ, ale velmi urychlenou cestou. Česká republika a stávající vláda přijala pragmatický postoj. Uvidíme, jaké iniciativy budou publikované a jaký ďábel se může skrývat v detailu.“

Představila také strategii ČR 2030: „Vzhledem k tomu, že náš obor má na starost implementaci jednotlivých cílů SDGs a implementaci ČR 2030, zamýšleli jsme se, které z cílů udržitelného rozvoje prioritizovat, abychom byli schopni vstoupit do systémových transformací efektivně a necílili na všechny. Vybrali jsme si SDG 12 – udržitelnou spotřebu a výrobu, kdy jedním z podcílů je zakomponovat udržitelné aspekty do veřejného zadávání. V ČR tvoří trh veřejných zakázek 11 % HDP, tedy zhruba 600 miliard ročně, a tudíž je zde velký potenciál pro zelené a sociálně odpovědné zakázky.“

Odpovědné zadávání je podle definice přístup k veřejným nákupům, kdy zadavatel zvažuje, jaký mají peníze dopad na (místní) ekonomiku, na podnikatele, na společnost, na lidi, kteří na zakázkách pracují, a samozřejmě na životní prostředí, a snaží se ten dopad minimalizovat,“ vysvětlila Leona Gergelová Šteigrová, vedoucí oddělení veřejných zakázek Ministerstva práce a sociálních věcí. „Cirkulární zakázky zahrnují cíle environmentální, ale i sociální. Když se recykluje, vzniká prostor pro zapojení chráněných dílen, sociálních podniků, vznikají nová pracovní místa, to znamená další velký impulz ze společenského hlediska.“

O zadávání udržitelných zakázek ve stavebnictví promluvil Karel Fronk, manažer udržitelnosti firmy SKANSKA: „Dostali jsme několik výzev k tržním konzultacím, kde padly požadavky na odpovědné zadávání, takže za každou takovou jsme rádi, ale určitě je potřeba tento trh podpořit.“ Fronk je také předsedou České rady pro šetrné budovy, která se rozhodla odpovědné zakázky podpořit účastí na Memorandu o cirkulárním veřejném zadávání: „Za memorandem stojíme, takže máte podporu tří set firem, které do toho jdou,“ vyhlásil u podpisování memoranda Karel Fronk.

Na přípravě memoranda si INCIEN na pomoc zavolal advokátní kancelář Kroupahelán, kterou ve středu na konferenci prezentoval Jiří Helán: „Baví nás inovativní projekty a dlouhodobě děláme veřejné zakázky. Pokud by se změnil tento svět, mělo by to největší dopad na problematiku cirkulární ekonomiky a vznik odpadů. Dneska tady představujeme náš handbook o příkladech dobré praxe v cirkulárním zadávání veřejných zakázek, protože věříme, že když stát bude zadávat veřejné zakázky a zohledňovat environmentální inovativní postupy, bude to mít největší dopad na naše životy.“

Křest publikace Jak na cirkulární veřejné zakázky proběhl v rámci večerního programu a ve čtvrtek se stejným tématem zabýval workshop z dílny Kroupahelán pod vedením Anety Boudové a Maroše Sováka.

Workshopy: Sociální podnikání a cirkulární sken

Martin Šmída, místopředseda Kompostárenské asociace a pracovník stavební firmy Resta mluvil o technologické připravenosti pro rozběh průmyslu s druhotnými stavebními surovinami: „Třídění a drcení zvládáme, problém je s odbytem recyklovaných materiálů a s jejich využitím, což je poslední dílek k tomu, abychom změnili odpadové lineární hospodářství na oběhové, cirkulární. Cihelný recyklát v našem recyklačním zařízení u Olomouce se prodává za deset korun za tunu, a i přesto přebývá. Bariéry byly dlouho legislativní, což se částečně mění, ale je to problém firem, které v tomto nejsou pravděpodobně dostatečně vzdělané.“ Podobný problém popsal Šmída i v oblasti zemědělství, které v současnosti pořád nemá zájem obchodovat s kompostem.

Důležitým hostem byla také Markéta Vinkelhoferová, spoluzakladatelka sociálního podniku Fair & Bio pražírna a členka správní rady TESSEA, která se v rámci čtvrtečního workshopu podělila o bohaté zkušenosti v oblasti zavádění principů udržitelnosti do podnikání a důstojné práce. Vysvětlila principy společensky prospěšného (sociálního) podnikání a zmínila řadu příkladů dobré praxe. Třešničkou na závěr celé konference byl workshop Jak na cirkulární sken ve městě, který vedla Soňa Jonášová společně s Pavlem Zedníčkem. Zedníček v závěru představil účast Institutu Cirkulární Ekonomiky ve Společnosti pro znalosti a inovace v oblasti klimatu – Climate-KIC.

Veškeré prezentace z konference Odpad zdrojem 2020 najdete zde.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here