Zdroj: REkrabička

Jak po měsících testování došel tým k tomu, že ideálním materiálem na vratnou krabičku je plast? A jak s projektem zacloumalo jarní uzavření restaurací? Hovořili jsme se zakladatelem REkrabičky Ondřejem Širočkou.

Jak jste na nápad vratné krabičky přišel?

Celé to začalo na začátku roku 2018, kdy jsem si všiml, že u nás v kancelářích docela dost lidí odebírá tzv. krabičkové diety. V praxi to znamená, že si nechávají vozit jídlo na celý den – většinou se jedná o pět jídel a každé je zvlášť zabalené v jedné nebo dvou jednorázových plastových krabičkách. Přemýšlel jsem, jestli by se to nedalo udělat jinak a bez odpadu, a začal si pohrávat s myšlenkou vratných krabiček. Následoval dlouhý průzkum trhu, rozhovory s firmami provozující krabičkové diety, ověřování různých konceptů, posílání dotazů na KHS a SZPI, hledání vhodných obalů a tak dále. Vše vyvrcholilo začátkem roku 2019, kdy jsme s jednou vybranou firmou koncept krabičkové diety s vratnými obaly úspěšně spustili v testovacím režimu.

Kdy jste si uvědomili, že by se dal koncept rozšířit i do restaurací?

Už v době spuštění projektu jsme věděli, že by dávalo smysl rozšířit naši působnost také do restaurací, a to zejména pro rozvoz a odnášku jídla s sebou. A tak jsme se postupně dostali až do stavu, ve kterém jsme dnes.

Jak náročné bylo hledání správného materiálu a proč jste skončili u plastu?

Byla to dlouhá cesta, která nám zabrala přes půl roku. Nejprve jsme zvažovali různé materiály od skla přes dřevo až po nerezovou ocel. Ty jsme porovnávali vzhledem k požadavkům našeho trhu a dopadu na životní prostředí. Plast z toho vzešel jako poměrně jasný vítěz hlavně díky své odolnosti, dostupnosti, recyklovatelnosti a nízké hmotnosti.

Výběrem plastu jsme ale ještě zdaleka neměli vyhráno, protože plastů existuje celá řada a bylo potřeba vybrat ten správný. Následoval dlouhý průzkum trhu, oslovování výrobců a distributorů a zkoušení a vzorkování těch nejlepších kandidátů. Bylo to finančně i časově náročné, ale chtěli jsme mít jistotu, že zvolíme tu nejlepší dostupnou variantu na trhu. Nyní můžeme říct, že o plastech víme opravdu hodně a dokonce pracujeme na vývoji vlastního materiálu, který by byl vytvořen speciálně na míru potřebám projektů cirkulární ekonomiky. Celý proces vývoje nové REkrabičky máme také popsán na blogu.

„Nyní o plastech víme opravdu hodně a dokonce pracujeme na vývoji vlastního materiálu, který by byl vytvořen speciálně na míru potřebám projektů cirkulární ekonomiky.“

Jak obecně hodnotíte rozjezd projektu?

Myslím, že v tomhle směru se u nás míchají dva pocity – frustrace a nesmírná radost. Frustrace proto, že s vývojem a výrobou nové REkrabičky byly neskutečné problémy a neustále se objevovaly různé podpásovky, které nás nikdy ani nenapadly, že by mohly nastat. Za vše mluví to, že původní termín začátku výroby byl stanoven na začátek tohoto roku a nakonec jsme nabrali více než čtvrtletní zpoždění.

A nesmírnou radost máme proto, že se vše nakonec povedlo, a i když nás čeká ještě spousta práce, vyhlídky jsou skvělé. Pozitivní také je, že frustrace ubývá na úkor radosti, což je určitě správný směr vývoje, který si chceme udržet.

Ondřej Širočka vystudoval informatiku na Masarykově univerzitě v Brně. Vyvíjel řešení pro pražskou IBA Group a později pro Kentico software. K tomu rozjel několik online projektů. Od září 2019 ho plně zaměstnává projekt REkrabičky.

Už víte z dosavadního fungování, kolik asi ušetří jedna krabička jednorázových obalů?

V teorii je to okolo 400 jednorázových obalů na jednu REkrabičku. V praxi se teprve uvidí – největší riziko totiž je, že se krabičky časem poškrábají a bude je potřeba vyměnit o něco dříve. Proto bude velmi záležet také na tom, jak se k našim obalům budou chovat naši zákazníci. Naším cílem samozřejmě je, aby se každý obal využil co možná nejvíce, a proto zákazníky v tomto směru vzděláváme (např. přímo na REkrabičce je nápis „Nepoškrábej mě prosím, mám před sebou ještě dlouho cestu.“). Zároveň pracujeme na již zmiňovaném materiálu, který odolnost našeho produktu výrazně zlepší.

Daří se vám získávat nové restaurace tak rychle, jak jste předpokládali nebo jste narazili na nečekané překážky?

Zájem restaurací nás příjemně překvapil. Měli jsme (a stále máme) docela dlouhý seznam podniků, které se chtěly zapojit hned, jak projekt spustíme. Novou REkrabičku se nám ale povedlo odstartovat až v době, kdy začal v Česku úřadovat koronavirus, což mělo samozřejmě za důsledek propad zájmu, neboť majitelé restaurací řešili spíše existenční problémy. I tak se nám na situaci podařilo zareagovat a už dnes vidíme, že se zájem opět vrací a postupně roste.

Jak jste se vlastně popasovali s nastalou krizí a uzavřením podniků?

Spustili jsme REkrabičku ve speciálním režimu, vzdali jsme se veškerých poplatků a restauracím nabídli zvýhodněné podmínky, aby mohly používat REkrabičky alespoň skrze okénkový prodej a rozvoz. Pro start-up nejsou začátky nikdy jednoduché, zvláště když k tomu ještě přidáte krizi. Ale nějak jsme se s tím popasovali a pokračujeme dál se vztyčenou hlavou.

Zdroj: REkrabička
Zdroj: REkrabička

Co máte s REkrabičkou v plánu v následujících měsících a letech?

V tomto roce se hlavně chceme zaměřit na rozšíření naší partnerské sítě, aby lidé mohli REkrabičky využívat pohodlně a mohli si je půjčovat/vracet v mnoha podnicích v jejich blízkém okolí. Rádi bychom také REkrabičky nabídli prostřednictvím rozvozu. Postupně máme v plánu rozšiřovat nabídku našich obalů a dívat se na další využití našeho konceptu, jako jsou festivaly, food markety nebo zahraniční trhy. Příležitostí je spousta a průběžně vyhodnocujeme, kde můžeme být nejpřínosnější.

Jak to vypadá s rozšířením Rekrabičky na Slovensko a případně do dalších zemí?

Určitě je to v plánu. Nejprve chceme najít koncept, který spolehlivě funguje na našem území a následně bude určitě na pořadu dne rozšíření také dál. Přesné datum vám tedy zatím neřeknu, ale určitě na to myslíme.

Co nebo koho vnímáte jako největší konkurenci?

Aktuálně existuje ještě jeden podobný projekt (Otoč misku), ale největší konkurencí pro nás stále jsou, a ještě dlouhou dobu budou, jednorázové obaly. Žádný jednorázový obal není ekologický, nicméně masivním marketingem se velkým firmám podařilo široké veřejnosti vštípit názor, že pokud je obal vyroben např. z bioplastu, papíru nebo cukrové třtiny, tak je to vlastně úplně v pohodě. Rádi k těmto obalům rovněž přidávají nálepky jako „bio“ nebo „kompostovatelné“, aby to všechno vypadalo ještě o něco lépe. My jsme si dali tu práci a přímo u kompostáren ověřili, zda tyto obaly opravdu kompostují, a zjistili jsme, že nikoliv. Navíc např. PLA, což je nejčastěji používaný bioplast, má ještě horší dopad na životní prostředí než běžné plasty. Naším úkolem bude toto povědomí postupně šířit a přesvědčit lidi, že zálohované obaly jsou jediná správná varianta, což je určitě nemalá výzva.

Jak jako člověk z praxe nahlížíte na rozvoj udržitelného podnikání v Česku?

Myslím si, že se situace v posledních pár letech v tomto směru hodně posunula, což je rozhodně dobrá zpráva. Stále více lidí si uvědomuje, že planetu máme jen jednu a pokud ji budeme současným tempem nadále ničit, nedopadne to s námi dobře. Teď jde tedy o to, tento trend udržet a ideálně ještě zrychlit. Na druhou stranu se nemohu zbavit pocitu, že máme stále velký nepoměr lidí a firem, kteří dělají vše perfektně v souladu s udržitelností a těch, kteří nedělají téměř nic (nebo se omezují pouze na to, z čeho jim plyne přímý prospěch). Kam bychom se potřebovali dostat, je to, aby právě široká veřejnost začala postupně aplikovat principy udržitelnosti alespoň v rozumné míře a byla ochotna kvůli tomu změnit některé své návyky. Transformace společnosti se nikdy nestane ze dne na den, chce to hodně práce, ale věřím, že krůček po krůčku to zvládneme. Naší úlohou je pomocí edukace a chytrých řešení tuto transformaci zjednodušit, zpřístupnit a udělat ji tak atraktivní, jak to jen půjde.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here