Sklo, neuvěřitelný materiál, který protkává naše každodenní životy, je známo od pradávna. Je těsně spjato s naší historií, ať už se jedná o světoznámé české sklářství, nebo minulé století, pro které byly mléko ve skle a vratné obaly jedním ze symbolů doby.

I proto je sklo jedním z materiálů, které se udržují v oběhu nejdéle – Češi jsou zvyklí sklo třídit nebo vracet do obchodu. Rok 2018 byl dle slov Radima Many, tiskového mluvčího Pražských služeb, a.s. rekordní: Pražané vytřídili 17 400 tun skla, což je nejvyšší číslo od roku 2005. Je ovšem nutné zmínit, že v loňském roce byl evidován nárůst u všech tříděných komodit včetně komunálního odpadu, což svědčí o tom, že produkujeme stále více a více odpadu.

Málokdo ale ví, co se děje se sklem po vyhození do zelené nebo bílé popelnice. Někdo se dokonce mylně domnívá, že čiré a barevné sklo se ve svozovém autě míchá, nebo skládkuje místo recyklace.  

Kam putuje vytříděné sklo?

Z popelnice zpátky k vám musí sklo projít několika kroky. V první řadě je ten váš – směrem k třídící buňce s plným košem skla. Sklo sveze svozová firma, která se stará o odpad ve vašem městě. V případě Prahy vypadá druhý krok následovně:

Do ulic vyrazí flotila Pražských služeb. Svoz skla nejčastěji probíhá vozidly s hydraulickou rukou, která jsou určena ke svozu kontejnerů se spodním výsypem. Korby těchto vozidel jsou vybaveny přepážkou, díky které lze svážet čiré a barevné sklo současně. Případní kolemjdoucí mohou mít dojem, že dochází ke smíchání druhů skla, ale přepážka tomu dokonale zabraňuje. Navíc jsou vozidla vždy opatřena cedulkami, aby bylo zřejmé, jaký odpad je aktuálně svážen. Podobně bez míchání lze svážet třeba i plast a papír.“ – vysvětluje tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Následně sklo putuje na dotřiďovací linku, kde se sklo zbaví příměsí, například různých nečistot (průmyslové stroje oškrábou etiketu z lahve lépe, než vy a méně se u toho nadřou).  Dále se sklo nadrtí na střepy, které putují ke zpracovateli. A začíná znovuzrození.

V recyklaci skla nejenom vedeme, ale i významně šetříme přírodními zdroji

V recyklaci skla je na tom Česko relativně dobře. Díky zálohovým systémům, dostupnosti kontejnerů na sklo a povědomí o třídění máme slušné výsledky, které obstojí i na Evropské úrovni. Dle údajů Ministerstva životního prostředí bylo v roce 2017 v Česku recyklováno 75,1 % veškerých skleněných obalů uvedených na trh.

Díky recyklaci skla šetříme primární suroviny jako písek, kterého v Česku bude v budoucnu nedostatek i emise oxidu uhličitého. Dle analýzy životního cyklu, kterou připravila organizace FEVE (Evropské sdružení producentů skleněných kontejnerů), se ukázalo, že 1 tuna recyklovaného skla ve formě střepů nahradí 1,2 tuny primárních surovin. Což ušetří 0,67 tun CO2 na každou tunu hotového skla (průměr EU). Jinými slovy, nahrazením 100 % primárních surovin recyklovaným sklem se emise CO2 sníží asi o 58 %.

Kde všude potkáme recyklované sklo?

Recyklované sklo navrácené k životu potkáte všude. Téměř každá obyčejná láhev v sobě obsahuje podíl recyklované složky. Recyklované sklo se používá i ve stavebnictví nebo rekultivaci. Drcené sklo může nahradit část primárních surovin pro výrobu betonu, z méně kvalitního skla je vyráběno pěnové sklo pro zateplení fasád budov.

Z pivních lahví se dá vyrobit i umělý písek. Pivovar Heineken rozjel pilotní projekt pro recyklaci skla, díky které dokáže přeměnit 500 000 použitých pivních lahví na 104 tuny umělého písku, který se používá na umělých plážích na Novém Zélandu. Díky tomu pomáhá rekultivovat ekosystémy zasažené těžbou písku a odklonit sklo ze skládek – dneska se na Novém Zélandu skládkuje až 27 % skla.

Místo pláže do obýváku

Kromě průmyslového zpracování skla se nabízí celá řada možností pro jeho kreativní uplatnění. Designové studio SRNA (Sklo Recyklace Nápad Alchymie) nabízí k prodeji krásné sklenice a vázy, které spojují jednoduchost lahví a elegantní říz, který proměňuje všední materiál do svěžího minimalistického kousku.

Zdroj: SRNA, facebooková stránka


Vyrobit si podobně krásnou lahev nebo vázu můžete i vy sami. Stačí si zajít na jeden z workshopů, který pořádá MARS – Moderní Ateliér Recyklovaného Skla. Své oblíbené lahvi tak můžete dát druhý život – a to za pomocí jednoduché a kreativní techniky – puknutí za vysoké teploty.

Cirkulární ekonomika ve sklářství? Česká firma vyrábí jedinečný materiál

Skleněný odpad nevzniká jen u vás v domácnosti. Velmi významné množství vzniká i ve sklárnách. Jedna česká sklárna díky aplikaci principů cirkulární ekonomiky dokázala vyrobit z odpadu produkt, který je nadčasově krásný, funkční a svou kvalitou násobně přesahuje hodnotu původního materiálu. Sklárna Janštejn v Horních Dubenkách vyrábí materiál BROKISGLASS, který smysluplně využívá odpadní střepy, které vznikají při výrobě ručně foukaných skleněných stínítek nejen pro designové osvětlení firmy Brokis. Cílem bylo vytvořit z těchto střepů, které jinak končily jako odpad na skládce, nový použitelný předmět.

V současné době firma spotřebovává denně 210 kilo suroviny v jednosměnném provozu, za týden se jedná o víc jak tunu skleněných střepů. Tímto způsobem se upcykluje 90 procent střepů z produkce sklárny. Střepy se třídí dle barvy skla a následně jsou uskladněné pro budoucí výrobu BROKISGLASS. 

Janštejnská sklárna je poslední sklárnou, která se zabývá ruční výrobou barevného foukaného osvětlovacího skla. Směsi pro výrobu skla, tzv. sklářské kmeny, si míchají dle vlastních receptur, a tím je zajištěno, že všechna barevná skla mají stejné vlastnosti, což umožňuje vzájemnou kombinaci různě barevných střepů pro výrobu BROKISGLASS.

Cirkulární ekonomika se dívá na odpad jako na zdroj a snaží se tyto vzácné materiály udržet co nejdéle v oběhu. Ať už zvolíte cestu recyklace skla díky poctivému třídění barevného a čirého skla do popelnic, nebo půjdete cestou kreativity a uplatníte své skleněné odpady jinak, výsledek je stejný: sklo může mít ve své fází velké množství podob a forem a ani jedna z nich nepatří na skládku.

Zdroj foto: Brokis, SRNA.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here