Jen před rokem byl zrealizován pilotní projekt s názvem Cirkulární doprava v Brně, jehož předmětem bylo využití biometanu vznikajícího při zpracování čistírenských kalů k pohonu městského autobusu. Samotná myšlenka zaujala odborníky natolik, že projekt poslala do finále soutěže E.ON Energy Globe a laická veřejnost nakonec hlasováním určila Cirkulární dopravu vítězem v kategorii Firma.
Iniciátorem projektu byl Institut Cirkulární Ekonomiky, inspiraci čerpal především z Finska a z Holandska a od vzniku nápadu k prvnímu natankování autobusů biometanem uběhly přibližně 2 roky. Projekt Cirkulární doprava by mohl obecně změnit ekologický pohled na pohon veřejné dopravy u nás.
Bioplyn z čistírenských kalů jako ekologické palivo
Cílem vítězného projektu bylo ukázat, že řešení pro efektivní využití bioodpadu existuje a spolehlivě funguje. Základní myšlenkou je zpracování biologicky rozložitelných odpadů města a získání biomentanu, který je možné využít dál jako plnohodnotné biopalivo.
„Princip technologie spočívá v tom, že se pomocí bakterií vyrobí z prošlých potravin, zbytků jídel nebo z odpadní vody bioplyn, který se díky speciální technologii upraví na tzv. biometan, který je svými vlastnostmi identický se zemním plynem“ vysvětluje jeden z iniciátorů projektu Petr Novotný, projektový manažer Institutu Cirkulární Ekonomiky. Jako zdroj pro výrobu bioplynu může sloužit široká škála biologicky rozložitelných materiálů – vše, co může být jednoduše rozloženo bakteriemi. Bioplyn je tak možné vyrobit i z prošlých potravin, exkrementů hospodářských zvířat nebo z cíleně pěstovaných plodin. „Paradoxem je, že bioodpad je velmi dostupná surovina, která se dnes většinou nijak nezpracovává a končí na skládkách nebo ve spalovnách, což považujeme za plýtvání cenným potenciálem. Podle nás je lepší k výrobě bioplynu použít primárně bioodpady, nikoliv cíleně pěstované plodiny“, dodává Petr Novotný z INCIENu.
Pilotní projekt Cirkulární doprava v Brně vyžadoval spolupráci tří společností, které se na jeho realizaci podílely. Dopravní podnik města Brna vyčlenil pro testování jeden autobus s pohonem na CNG, který po dobu testování plnil biometanem a provozoval na standardní lince. Společnost Brněnské vodárny a kanalizace poskytla pro testování bioplyn, který vzniká zpracováním čistírenských kalů a poskytla zázemí Čistírny odpadních vod v Modřicích pro umístění technologie a výdejního stojanu. Výzkumná společnost MemBrain bezplatně do projektu poskytla svoji jednotku na úpravu bioplynu na biometan a kompletně se postarala o technickou stránku věci.
Biometan je plnohodnotnou náhradou zemního plynu
„BioCNG autobus“ ujel na biometan téměř 5 000 km. Díky tomu, že biometan má identické složení jako zemní plyn, nebylo nutné stávající plynové autobusy nijak upravovat. Zkušební provoz trval 2 měsíce a byl vyhodnocen velmi pozitivně. Ukázalo se, že biometan je plnohodnotnou náhradou zemního plynu. Dopravní podnik města Brna proto projevil zájem, ve spolupráci s městem Brnem, najít vhodný stabilní zdroj biometanu pro své autobusy a změnit část své flotily na tzv. „cirkulární provoz“.
„Důležitým předpokladem pro úspěšnou realizaci projektu byla aktivní podpora vedení zmíněných 3 společností, za což jim patří velké poděkování. Pilotní projekt v Brně měl za úkol především informovat veřejnost o tom, že existují cesty jak řešit městský biodpad. To se povedlo a nyní bychom rádi, aby v České republice začaly vznikat plnohodnotné projekty. Nejblíže tomu má nyní Praha, která má zájem realizovat ekologicky smysluplné projekty, např. výstavba městské odpadové bioplynové stanice s využitím biometanu k pohonu městských vozidel patří mezi hlavní priority v této oblasti. Byl bych rád, kdyby se připojila i další města,“ vysvětluje Petr Novotný z INCIENu.
Obecně v České republice existuje více než 500 bioplynových stanic, ale zatím jen 7 z nich zpracovává bioodpady. Projekt v Brně byl ukázkou toho, že je možné změnit přístup a přeměnit odpad dál ve zdroje.
„Česká pole se každý rok pokryjí tisící hektary monokultur a přitom můžeme biopaliva budoucnosti vyrábět z odpadu. Není to paradox? Naším cílem není stavět opět něco nového, ale chceme upravit současnou infrastrukturu tak, aby využívala současné dostupné zdroje co nejefektivněji. Pracujeme dnes na projektech, ve kterých chceme propojit obce se zemědělci, abychom díky neuvěřitelným možnostem inovací postavili tradiční zpracování odpadu na úplně jinou úroveň“, uzavírá Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky.