Dle vyjádření Evropské komise občané Evropské unie ročně vyhodí 5,8 milionů tun textilu, z čehož jen 1,5 milionu tun (25%) je průmyslově recyklovaných či využitých pro charitativní účely. Zbývající 4,3 milionů tun míří na skládku či je částečně využito k produkci energie. 

Přitom recyklace textilií je snadná, efektivní a pro textilní průmysl znamená významný zdroj materiálu šetrný k životnímu prostředí hned z několika významných důvodů. K výrobě jednoho kilogramu bavlny je totiž potřeba 7 000 až 30 000 litrů vody. Podle Water Footprint Network je 8 000 litrů vody potřeba k výrobě jednoho párů džínů a zhruba 2 500 litrů  k výrobě jednoho trička. Kolik triček a džínů máte ve skříni vy a kolik vody tedy proteklo při výrobě vašeho oblečení?

Všeobecně známým faktem je nadměrná spotřeba pesticidů při produkci bavlny k výrobě textilií. Zhruba 9 – 10% z celkové světové spotřeby pesticidů je využíváno právě k ochraně bavlny před chorobami ohrožující výši produkce. Pro vaši představu, na výrobu jednoho trička je použito 150 g pesticidů.

Recyklace textilií znamená také výrazné snížení potřeby energií, materiálů a chemikálií. WRAP (Waste and Resource Action Programme) vydalo prohlášení, že díky současnému znovupoužití textilií z triček a sedaček ve Velké Británii zamezilo produkci 52 000 tun CO2. Každá tuna triček, které jsou správně zrecyklovná tedy ušetří 12 tun CO2.

Mimo výrazné snížení zátěže na životní prostředí recyklace oděvů přináší i nová pracovní místa. Pracovní síla je třeba na sběr, třídění, testování složení látek, renovaci a v závěru i k prodeji produktů ze zrecyklovaných materiálů. Pokud bychom šli do detailu, cirkulární ekonomika tvoří nepřímo i pracovní místa pro kreativce, kteří svými zajímavými nápady mohou podpořit marketing prodeje a všeobecné povědomí o celém konceptu.

Příležitost pro business

Textilní odpad jako zdroj pro výrobu textilií může být zajímavým podnikatelským záměrem. Spousta současných výrobců se začíná ohlížet po levnějších zdrojích, neboť cena bavlny neustále stoupá a téma zátěže pěstování bavlny na životní prostředí se stává žhavým tématem. Stále více zákazníků začíná vnímat ekobavlnu jako zajímavou alternativu a poptávka po tzv „zelených oděvech“ se zvyšuje i v souvislosti se zájmem o zdravější životní styl spojeným se snahou o minimalizaci o ekologickou stopu jednotlivců. Právě využití použitých textilií pro výrobu nových oděvů může být zajímavým marketingovým tahem, který zároveň umožňuje uzavírání „kouzelného kruhu“ cirkulární ekonomiky. V současné době jsou totiž staré textilie často využívány jiným způsobem než k výrobě produktů obdobné kvality. Příkladem je například využívání starých textilií k výrobě substrátu na výplň matrací. Produktem je tedy výrobek s nižší užitnou hodnotou a hodnota konkrétního materiálu s každým krokem využití klesá, což je typický příklad lineární ekonomiky, která je v dlouhodobém měřítku zcela neudržitelným způsobem hospodaření.


Kam se starým tričkem? 

Před tím než tedy staré tričko použijete na hadru, kterou následně bezmyšlenkovitě vyhodíte do koše, zkuste se zamyslet jak jej nejlépe zrecyklovat nebo znovupoužít. Ve větších městech jsou v blízkosti klasických kontejnerů na papír, sklo a plasty, taktéž sběrné boxy na textilie. Dejte si tu práci a třiďte textilie.

Titulní fotografie: Manu + Carsten, Flickr, 2007, CC BY 2.0

1 COMMENT

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here