První šedé kontejnery Pražských služeb na kovové obaly se v metropoli objevily přesně před rokem. Od té doby se několikanásobně rozrostl jejich počet i množství vytříděného materiálu. Aktuálně se v ulicích Prahy nachází čtyři sta padesát šest šedých kontejnerů. A zdá se, že s rostoucím počtem šedý ze separačních nádob se zvyšuje i povědomí Pražanů. Ti v uplynulých dvanácti měsících odevzdali více než jednadevadesát tun kovových obalů a plechovek.
Většina byla svezena během letošního roku. To je dáno tím, že projekt odstartoval loni v srpnu. Přesto se během druhého pololetí roku 2016 vytřídilo přes dvacet jedna tun kovového odpadu. „Od letošního ledna do července svozové firmy působící v rámci systému hlavního města sesbíraly a dotřídily přes sedmdesát tun kovových obalů a plechovek,“ vysvětluje mluvčí společnosti Radim Mana. Obsah šedých nádob je následně v areálu Pražských služeb dotříděn na kovy a hliník.
Nejvíce se šedé kontejnery plnily v červnu
Na začátku léta Pražané vytřídili více než třináct tun kovu. Na některých místech musel být trvale posílen svoz. „Šedé kontejnery standardně svážíme jednou za šest týdnů, nicméně na exponovaných místech svážíme jednou za tři až čtyři týdny. To samé platí, pokud je odpad třídění do menších 240litrových nádob,“ pokračoval dále Radim Mana.
Spreje a obaly od chemických látek do sběru nepatří
Kontejner je určen zejména pro sběr prázdných nápojových plechovek, ale je možné do něj odložit i prázdné konzervy, tuby, kovové uzávěry nebo víčka. Do separačních nádob naopak nepatří obaly od deodorantů ve spreji a obaly od motorových olejů, benzinu, barev a dalších chemických nebo nebezpečných látek. Způsob jejich likvidace by měl být uveden na obalu konkrétního produktu. „Nádobky od sprejů jsou považovány za nebezpečný odpad. K jejich sběru v Praze slouží sběrné dvory nebo sběrná místa nebezpečných složek komunálního odpadu,“ zdůraznil mluvčí Pražských služeb.
Menší kovové předměty je možné odkládat i do nádob s komunálním odpadem, přičemž k jejich vytřídění pomocí magnetických separátorů dojde až ze škváry po průchodu odpadu ZEVEM. Toto platí však jen v místech, kde směsný komunální odpad nekončí na skládkách, ale v zařízení na jeho energetické využití. Tak tomu je například v pražském ZEVO Malešice. Od roku 2016 jsme ve spolupráci s Akademií věd ČR zahájili projekt na zlepšení třídění kovů z komunálního odpadu, na jehož konci má být zcela nová linka separující železo a barevné kovy. Efekt zlepšení se již částečně projevil v letošním roce, kdy díky úpravám současné technologie vytřídíme přibližně o tisíc tun železa více. Množství celkově separovaných kovů se tak zvýší ze čtyř tisíc tun na více než pěti tisíc tun za rok.
Pozitivní efekty třídění kovu
Hliník je beze zbytku znovu použitelný. „Recyklace tohoto materiálu je navíc mnohem šetrnější než jeho výroba z primárního zdroje, kterým je bauxit. Při těžbě je spotřebováváno velké množství energie a negativním dopadem je i produkce toxického odpadního kalu,“ vyzdvihuje přínos třídění Radim Mana.
Po jeho vytřídění je roztaven, odlit a válcován. Tak vznikají nové produkty, mezi které například hliníkový plech hojně využívaný k výrobě plechovek na nápoje. Kovový šrot a kabely, které sice do kontejnerů na obaly nepatří, jsou samozřejmě zpracovávány také. Jen u kabelů je nutné zajistit odstranění obalového PVC. I to je však možno zrecyklovat a vyrobit z něj například obrubníky nebo podlahovou krytinu na zakrytí travnatého povrchu stadionů při organizaci různých koncertů.