Textilní průmysl patří mezi nejhorší znečišťovatele – má vysokou spotřebu prvotních materiálů, vody, výroba tvoří emise skleníkových plynů, pěstování materiálů zabírá mnoho zemědělské půdy a ničí biodiverzitu. S trendem „fast fashion“, kdy se velká část oblečení vyhazuje po několika použitích, navíc vzniká ročně okolo 92 milionů tun textilního odpadu[1] . Dle odhadů Institutu Cirkulární Ekonomiky [2] tvoří textil přibližně 7.1% směsného odpadu a tak se v ČR vyhodí ročně přibližně 147 000 tun textilu.
Situaci by tak mohlo výrazně pomoci zvýšení sběru a recyklace textilu, která šetří přírodní zdroje a minimalizuje množství odpadu. Například v případě výroby jedné tuny recyklovaného polyesteru se ušetří 80% vypuštěných toxických látek, 60% spotřebované energie a 40% emisí CO2.[3]
V ČR v současnosti nejsou nastavené cíle a požadavky na recyklaci textilu, což se brzy změní díky plánům přicházejícím z Evropské Unie, která textilní průmysl označila za jednu z prioritních oblastí v mnoha dokumentech, včetně Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu) anebo Akčního plánu pro cirkulární ekonomiku. Evropská komise také vytvořila Strategii pro textil, která loni prošla veřejnou konzultací a bude přijata tento rok. Změny, které přinese, obsahují například návrhy na zvýšení cílů pro recyklaci, sběr i znovupoužití, anebo třeba zelené veřejné zadávání.
Revidovaná směrnice o odpadech (2018/851) [4] také vytváří od roku 2025 povinnost odděleného sběru textilního odpadu – i v ČR tak budeme za tři roky třídit textilní odpad podobně jako například plasty, sklo či papír. Český textilní průmysl (ať už se jedná o výrobu či sběr a recyklaci) se proto musí na tyto změny brzy připravit a tak je potřeba zjistit, co by transformaci napomohlo a co ji naopak brzdí.
Pro zlepšení udržitelnosti textilního odvětví v ČR nyní provádíme výzkum, který se snaží určit, kdo je aktivní na poli nakládání s textilem v ČR. Jedná se o spojení sil Institutu Cirkulární Ekonomiky s výzkumem na Univerzitě Cambridge a Univerzitě Karlově. Výsledkem bude vytvoření mapy klíčových hráčů v českém textilním průmyslu a identifikace bariér, které jim brání v zavádění principů cirkularity, díky čemuž budeme hledat řešení a doporučení, která pomohou překážky překonat.
Pokud se pohybujete v textilním průmyslu (např. jako výrobce, designéry, recyklátory, prodejce, odpadové firmy, charity, swapy, second-handy, švadleny, atd.), velice bychom ocenili, pokud byste s námi sdíleli Váš názor a a Vaše zkušenosti v dotazníku, který napomůže k hledání řešení. Vyplnit ho můžete na tomto odkazu.
[1]Global Fashion Agenda & The Boston Consulting Group. (2017). Pulse Of The Fashion Industry. https://globalfashionagenda.com/wp-content/uploads/2017/05/Pulse-of-the-Fashion-Industry_2017.pdf
[2]Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN). (2019). Cirkulární móda: Cirkulární ekonomika jako cesta změny módního průmyslu.
[3]Textile Exchange. (2017). Preferred Fiber & Materials Market Report. https://store.textileexchange.org/wp-content/uploads/woocommerce_uploads/2019/04/Textile-Exchange_Preferred-Fiber-Materials-Market-Report_2017-1.pdf
[4]https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018L0851&from=EN
Autorka textu: Tereza Zoumpalová
