Zdraví a kvalitní život spolu s dostatkem pitné vody – dvě hlavní priority, které Češi považují za nejdůležitější z celkem 17 Cílů udržitelného rozvoje (tzv. SDGs). Ty Česká republika přijala spolu se všemi členskými státy OSN v roce 2015 jako základní pilíře programu rozvoje planety do roku 2030. Povědomí o SDGs má bezmála třetina českých občanů. Informace přinesl průzkum agenturyIpsos pro Asociaci společenské odpovědnosti.
Pro Čechy jsou podle výzkumu nejdůležitějšími tématy v rámci SDGs Zdraví a kvalitní život (SDG 3) a Pitná voda a kanalizace (SDG 6). Mezi klíčové pak dál obyvatelé České republiky řadí Důstojnou práci a ekonomický rozvoj (SDG 8), Mír, spravedlnost a silné instituce (SDG 16) nebo Dostupné a čisté energie (SDG 7). Oproti předchozímu roku vzrostl počet lidí, kteří si myslí, že by sedo plnění cílůměla aktivněji zapojit česká vláda a soukromý sektor. V roce 2017 se pro větší roli státu vyslovilo 79 %, letos je to 86 %. Aktivnější přístup firem loni požadovalo 73 %, v letošním roce je to 86 % dotázaných.
Aktuální pokrok v naplňování SDGs patří současně mezi hlavní témata zasedání Politického fóra na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji (HLPF), které se konalo v sídle OSN v New Yorku. Česká republika zároveň končí své předsednictví v Hospodářské a sociální radě OSN (ECOSOC), jednoho ze tří nejdůležitějších orgánů organizace. Dne 18. července se také slavíl Mezinárodní den Nelsona Mandely. Ten by právě tehdy oslavil své 100. narozeniny. „Během své politické kariéry připomínal Nelson Mandela světu, že pokud budeme polovinu z nás držet zpátky, nemůže se nikdo posunout kupředu. Bývalý prezident Jihoafrické republiky a bojovník proti apartheidu pokládal vzdělání za nejsilnější zbraň, kterou lze měnit svět, boj proti chudobě za projev spravedlnosti, nikoli charity. Inspirujme se v tento den jeho ideály a spolupracujme, abychom pomohli globální cíle naplnit,“ dodává k tomuto významnému dni Lucie Mádlová, zakladatelka a výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.
Během fóra byly také představeny výsledky každoročního celosvětového žebříčku, tzv. SDG Indexu. Ten zkoumá, jak si jednotlivé země vedou v naplňování konkrétních Cílů. Česko skončilo na 13. místě ze 156 hodnocených států – umístilo se například před Velkou Británií, Kanadou nebo Japonskem. Česká republika dosáhla indexu 78.7, což je nadprůměr v rámci regionu (průměr 76.9).
Zájem Čechů o udržitelný rozvoj také potvrzuje již zmíněný nejnovější výzkum agentury Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti.Povědomí o SDGs má bezmála třetina českých občanů (29 %). Jde většinou o lidi mezi 18 a 35 lety a o lidi s vysokoškolským vzděláním. „Cíl Zdraví a kvalitní život je českou populací osobně vnímán jako nejdůležitější a je zároveň považován za prioritu, kterou by měla česká vláda řešit,“ komentuje výsledky výzkumu Tomáš Macků, Research & Communication Director agentury Ipsos. U Čechů těsně následuje cíl Pitná voda a kanalizace (SDG 6), jehož důležitost již druhým rokem dle názoru populace významně roste a zároveň je jeho řešení v Česku hodnoceno nejlépe. Richard Brabec, ministr životního prostředí, pod které agenda 2030 v Česku spadá, k výsledkům výzkumu doplňuje: „Jsem rád, že vedle státu vnímá stále větší počet lidí jako hlavní hráče při naplňování Cílů udržitelného rozvoje města a obce, vzdělávací instituce i jednotlivé občany, stejně jako spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Právě zapojení co nejširšího počtu subjektů je tím klíčovým nástrojem pro prosazování principů udržitelnosti do praxe“.
Účastníci průzkumu pak při otázce na jejich vlastní aktivní roli při naplňování SDGs nejčastěji uvádějí třídění odpadů a recyklaci (63 %) nebo omezení plýtvání potravinami, energiemi a vodou (23 %).Dále kolem 5% populace omezuje i nakupování produktů z plastů nebo v plastových obalech, nepoužívají igelitové sáčky a snaží se omezit i využití automobilové dopravy.
O výzkumu
Výzkum byl realizován agenturou Ipsos na reprezentativním vzorku dospělé internetové populace České republiky ve věku 18 až 65 let (reprezentativní dle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání). Velikost výběrového souboru byla 1000 respondentů, sběr dat probíhal od 5. do 13. 6. 2018.
Na samotnou studii se můžete podívat blíž zde: