Publikace Circularity Gap Report 2020 popisuje současný stav světové cirkulární ekonomiky. Díky výzkumu víme, že pouze 8,6 % materiálů se vrací zpět do oběhu. Podíl recyklace a znovupoužití zdrojů navíc oproti předchozímu roku klesl. Ucelený výzkum byl poprvé proveden v roce 2018, kdy cirkularitu světové ekonomiky reprezentovalo číslo 9,1 %. V čem současný ekonomický model nevyhovuje a jak úspěšně přejít na oběhové hospodářství?
Cirkulární ekonomika jako „záchranný kruh“ pro přelidněnou planetu
Lineární model ekonomiky tzv. „take—make—waste“ není udržitelný a pouze prohlubuje environmentální problémy, kterým už nyní čelíme. Harald Field, generální ředitel společnosti Circle Economy, který výzkum zaštiťuje, říká: „Pokud nadále budeme přehlížet, že zásoby materiálu nejsou nevyčerpatelné, riskujeme globální katastrofu. Pokud chceme žít vysoce kvalitní život nadále i v počtu téměř deseti miliard lidí, počtu, který se očekává do poloviny století, musí světové vlády okamžitě zakročit a přijmout principy cirkulární ekonomiky za své.”
Za posledních 50 let se využití materiálů z pouhých 26,7 miliard tun v roce 1970 téměř zčtyřnásobilo. A to se předpovídá, že do roku 2050 vzroste spotřeba na 170 až 184 miliard tun. Není se čemu divit, když populace narůstá, nadále se buduje infrastruktura a většinu vyrobených produktů s omezenou životností není možné recyklovat. Dobrou zprávou není ani fakt, že za každou tunu zrecyklovaného materiálu se deset dalších nově vytěží.
Pozitiva, od kterých se můžeme odrazit dál
Report zdůrazňuje pozitivní trendy, které různě po světě směřují k cirkularitě. Třináct zemí Evropy přijalo cirkulární strategické plány. O podobnou politiku se jako první z latinskoamerických zemí od roku 2019 snaží také Kolumbie. Čína zakazuje dovoz odpadu a má za cíl podporovat domácí recyklaci. Chce také stimuloval rozvoj strategií oběhového hospodářství v Austrálii a dalších zemích, které do Číny dříve vyvážely své odpady. V každé zemi navíc vznikají drobnější projekty, které naplňují ideje cirkulární ekonomiky a potvrzují, že se jedná o funkční model.
Každá země je zodpovědná za svá opatření
Podle reportu jsou pro přechod z lineární ekonomiky na cirkulární klíčové právě vlády jednotlivých států. Návrh změn pracuje se třemi kategoriemi zemí. Build countries (volně přeložitelné jako země ve výstavbě; patří sem např. Indie, Nigérie a Filipíny), Grow countries (země v růstu; Čína, Brazílie, Indonésie) a Shift countries (země na přechodu, tj. přechodu k zodpovědnější a udržitelnější spotřebě; USA, EU, Japonsko). Každá kategorie se podle stavu ekonomiky potřebuje soustředit na jiné aspekty a ty zohlednit ve svých cirkulárních strategiích.
Jak je na tom Česko?
Česká republika spadá do tzv. Shift countries, co nás tedy čeká, pokud se rozhodneme přejít na oběhové hospodářství? Patříme k zemím, které produkují velké množství odpadu za použití obrovského množství zdrojů.
- Základem je posun od rychlé spotřeby k chytré spotřebě – prodloužit životnost produktů, zajistit jejich opravitelnost. Počet potřebných věcí také klesne jejich sdílením. Zde je dobrým příkladem sdílení aut nebo český projekt Library of Things.
- Důležité je převzít odpovědnost za odpad a dokázat jej měnit zpět na hodnotné produkty. Ve Skotsku přišli na to, jak ze suti vyrábět opět cihly. Institut Cirkulární Ekonomiky pravidelně pořádá konference Odpad zdrojem, kde se prezentují inovativní postupy, jak přeměňovat odpad na užitečné produkty.
- Přechod na obnovitelné zdroje energií, ekonomiku povede k dekarbonizaci. Podle Standfordské univerzity by přechod na 100% obnovitelnou energii v USA přinesl dva miliony pracovních míst, snížení nákladů pro spotřebitele na energii o polovinu a uspořil 3,3 bilionu USD z nákladů spojených se změnou klimatu. V Česku se podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě pohyboval k roku 2018 okolo 15 %. Tohle číslo stále narůstá.
Vybalancovat potřeby lidí s možnostmi naší planety
Hlavní autor projektu Marc de Wit poukazuje na fakt, že žádná ze zemí není schopná naplnit základní potřeby pro své obyvatele, aniž by překračovala fyzické limity naší planety. S dobrým plánováním a okamžitou akcí je ale možné to změnit. Správně nastavený proud materiálů má potenciál vyhovět jak standardům současné společnosti, tak i možnostem země, ve které žijeme. A pokud se tímto směrem vydáme, máme větší šanci objevovat nové možnosti, které zatím zůstávají skryté.
