Potravinové odpady zdrojem

  • 9 minut čtení
Sdílejte tento článek

Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Pokud jeho vzniku nelze předejít, ideální je najít cestu, jak tento odpad vrátit zpátky do oběhu, tj. jak jej optimálně využít. Klíčem pro další nakládání s odpadem je najít optimální řešení.  Recyklovat lze asi vše. Otázka je, za jakou cenu.

Potravinový odpad představuje potenciální riziko pro zdraví osob, zvířat a životní prostředí. Odpad z potravin vzniká v rámci celého potravinového řetězce. Potravinové odpady, které vznikají při získávání suroviny a výrobě potravin, zahrnují také odpady, které nejsou pro výživu vhodné, např. skořápky od vajec, kosti apod. Tyto cenné zdroje lze využít např. k nepotravinářským účelům. Potraviny, které jsou vyrobeny a určeny pro lidskou spotřebu a z různých důvodů se nezkonzumují, jsou významnou potravinovou ztrátou. Podle různých průzkumů nejvyšší podíl potravinových ztrát vzniká v důsledku plýtvání potravinami v poslední fázi potravinového řetězce – u spotřebitelů.

Hierarchie nakládání s odpady z potravin

Pro nakládání s potravinovým odpadem nelze úplně využít standardní hierarchii způsobů nakládání s odpady (podle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech), pro odpady z potravin platí vlastní hierarchie. Společné, jako pro všechny odpady, je předcházení vzniku odpadů (prevence), poté darování potravin (optimalizace), využití potravinových odpadů (recyklace) a odstraňování potravinových odpadů.

Podle Pokynů EU k darování potravin (2017/C 361/01) by při předcházení vzniku potravinového odpadu měla být hlavním těžištěm opatření u zdroje, a to omezení produkce přebytků potravin v každém stupni potravinového řetězce.

 

Stupně potravinového řetězce:

  1. Zemědělská výroba
  2. Výroba
  3. Distribuce/Velkoobchod a maloobchod
  4. Spotřeba: Pohostinství a stravovací služby a Domácnosti

 

 

 

Potravinový odpad

Podle různých statistik a studií se asi třetina vyrobeného jídla na světě stane odpadem. Ve státech Evropské unie více než 40 % potravinového odpadu vzniká ve fázi spotřeby v rámci potravinového řetězce a na jednoho člověka připadá 96 až 115 kg potravinového odpadu za rok.

Při vyhodnocení podílů vyprodukovaných potravinových odpadů v celém potravinovém řetězci v České republice lze použít jako výchozí údaje veřejně dostupné zdroje informací o produkci a nakládání s odpady. Podle Katalogu odpadů je produkce potravinových odpadů ze zemědělství, z výroby a zpracování potravin zařazena do společné skupiny 02 – Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství, lesnictví a z výroby a zpracování potravin a ze spotřeby potravin do skupiny 20 – Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru:

02 ODPADY ZE ZEMĚDĚLSTVÍ, ZAHRADNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ, LESNICTVÍ, MYSLIVOSTI A Z VÝROBY A ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN

02 01 Odpady ze zemědělství, zahradnictví, rybářství, lesnictví a myslivosti
02 02 Odpady z výroby a zpracování masa, ryb a jiných potravin živočišného původu
02 03 Odpady z výroby a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy, čaje a tabáku; odpady z konzervárenského průmyslu z výroby droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy
02 04 Odpady z výroby cukru
02 05 Odpady z mlékárenského průmyslu
02 06 Odpady z pekáren a výroby cukrovinek
02 07 Odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou kávy, čaje a kakaa)

 

20 KOMUNÁLNÍ ODPADY (ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ, PRŮMYSLOVÉ ODPADY A ODPADY Z ÚŘADŮ), VČETNĚ SLOŽEK Z ODDĚLENÉHO SBĚRU

20 01 Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01)
20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven *)
20 01 25 Jedlý olej a tuk *)
20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu)
20 03 Ostatní komunální odpady
20 03 01 Směsný komunální odpad

*) není veřejně dostupná informace

V současnosti není stanovena metodika, podle které by bylo možné přesně vyčíslit množství vyprodukovaného odpadu z potravin ze spotřeby. Potravinové odpady z domácností jsou dle současné odpadové legislativy součástí skupiny komunálních odpadů a samostatnou skupinu tvoří potravinové odpady z kuchyní a stravoven (kat. č. 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven).

Za zjednodušeného předpokladu, že cca 30 % směsného komunálního odpadu tvoří potravinové odpady a všechny odpady uvedené ve skupinách 02 0* jsou odpady potravinového řetězce, tak víc než 70 % potravinových odpadů (tab. č. 1; Průměrná množství vyprodukovaného odpadu v tunách za období 2012-2016) vzniká až v poslední fázi potravinového řetězce (graf č. 1).

Podle výsledků studie Technologické možnosti, jak nasytit 10 miliard lidí (Možnosti snížení plýtvání potravinami) je podíl spotřeby na celkovém vyprodukovaném množství potravinového odpadu v ČR cca 50 % (graf č. 2).

Lze tedy předpokládat, že objem vyprodukovaného odpadu z hotových vyrobených potravin je nejvýznamnější ve fázi spotřeby.  Nejvhodnější cestou pro předcházení vzniku potravinového odpadu je darování přebytečných potravin potravinovým bankám a dobročinným organizacím, které jejich vlastník poskytne bezplatně lidem, zejména osobám v nouzi.    

Tab. č. 1          

Množství vyprodukovaného odpadu podle skupin a předpokládané množství potravinového odpadu ze spotřeby za období 2012 – 2016

kat.č. Skupina odpadů/

produkce v tunách

 2012 2013 2014 2015 2016 průměr v %
0201 Odpady ze zemědělství, zahradnictví, rybářství, lesnictví a myslivosti 131 587 141 059 143 771 178 355 156 864 150 327 13
0202 Odpady z výroby a zpracování masa, ryb a jiných potravin živočišného původu 30 584 31 765 35 204 37 099 37 320 163 202 14
0203 Odpady z výroby a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy, čaje a tabáku; odpady z konzervárenského průmyslu z výroby droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy 82 992 97 482 93 647 90 447 92 385
0204 Odpady z výroby cukru 3 355 576 355 2 236 2 992
0205 Odpady z mlékárenského průmyslu 2 936 3 433 4 565 3 175 3 118
0206 Odpady z pekáren a výroby cukrovinek 10 450 13 117 13 239 17 121 19 502
0207 Odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou kávy, čaje a kakaa) 17 055 19 543 17 295 16 564 16 457
20 03 01 Směsný komunální odpad

(30 % z celkového objemu)

 879 836 857 898 880 804 851 051 846 274 863 172 73

Zdroj: https://isoh.mzp.cz/visoh

Podle odhadu se v domácnostech ČR vyprodukuje cca 81 kg potravinového odpadu na osobu ročně, tj. jedna osoba vyprodukuje cca 22 dkg potravinového odpadu denně. V rámci celého potravinového řetězce je to 111 kg potravinového odpadu na osobu ročně. Tato čísla přibližně odpovídají různým studiím a odhadům. Největší objem potravinových odpadů vzniká ve fázi spotřeby. Znamená to tedy nutnost hledat optimální způsoby, jak tyto potravinové odpady, pokud již vzniknou, nejlépe využít.

Nakládání s potravinovým odpadem ze spotřeby

Potravinový odpad, který vzniká v domácnostech a stravovacích zařízeních je zařazen do skupiny komunálních odpadů.

Biologicky rozložitelný odpad ze stravovacích zařízení, tzv. gastroodpad, je, kromě odpadů vznikajících v dopravních prostředcích mezinárodní přepravy, zařazen podle Nařízení (ES) č. 1069/2009 mezi vedlejší produkty živočišného původu do 3. kategorie. Pojem kuchyňský odpad je definován ve vyhlášce č. 299/2003 Sb. jako jakýkoliv odpad potravin určený pro lidskou spotřebu z restaurací, stravovacích zařízení nebo kuchyní, včetně domácností chovatelů, popřípadě z průmyslu zpracovávajícího maso. Pro další možnosti nakládání s tímto potravinovým odpadem je rozhodující jeho složení a optimální vytřídění.

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2016 v kompostárnách zpracováno 7 % komunálního odpadu, tedy podle údajů ČSÚ 245 tis. tun.  (Graf č. 3)

Zákon o odpadech ukládá povinnost potravinové odpady ze stravovacích zařízení třídit samostatně a předávat oprávněným osobám. Potravinový odpad z domácností je součástí směsného komunálního odpadu a končí na skládkách nebo ve spalovnách. Tím se ztrácí jakákoliv možnost potravinový odpad z domácnosti využít způsobem, který lze použít pro vytříděné potravinové odpady.

Potravinové odpady, hlavně tekuté, končí často také v kanalizaci. Z výzkumu provedeného prostřednictvím platformy Ipsos Instant Research vyplynulo, že více než 50 % dotazovaných používá toaletu k odstraňování potravinového odpadu. Až 21 % dotázaných využívá toaletu k odstranění odpadních olejů.  Tento způsob zpracování kuchyňských odpadů je v rozporu s platnou legislativou, neboť jde o porušení kanalizačního řádu. Podobně, používání kuchyňských drtičů na odstraňování kuchyňských odpadů, pokud jsou napojené přímo na kanalizaci je v rozporu se zákonem o vodách a o vodovodech a kanalizacích. Dalším důvodem, proč je tento způsob odstraňování odpadů z kuchyní nevhodný, je skutečnost, že potravinové odpady se smíchají s odpadními vodami a jejich využití je limitované možnostmi čističek odpadních vod.

Potravinové odpady zahrnují všeobecně různé kuchyňské odpady, odpady rostlinného původu (odpad ze zeleniny, ovoce, brambor), odpady živočišného původu (kosti, vaječné skořápky, odřezky z masa), nedojedené a prošlé potraviny, lze mezi ně zařadit i odpadové tuky (tuky z lapačů a pánví) apod.

Jedná se tedy o biologicky rozložitelné odpady, které v současnosti lze využít a zpracovat. Mezi nejvýznamnější z procesů využití potravinových odpadů patří kompostování a anaerobní fermentace. Mezi nejpraktičtější využití potravinových odpadů se nabízí zkrmování. Podle vyhlášky č. 299/2003 Sb. ale kuchyňské odpady nesmí být používány ke krmení zvířat, kromě výjimek (toto omezení se nevztahuje na kuchyňské odpady z domácností, které nespadají do kategorie vedlejších produktů živočišného původu podle Nařízení (ES) č. 1069/2009).

Možnosti nakládání s potravinovým odpadem z domácností  

V současnosti už kompostování není jenom doménou majitelů zahrad s prostorem pro umístění venkovních kompostérů. Postupně se rozvíjí i komunitní kompostování. Domácí kompostování v bytech se stává módním trendem a „zeleným (ekologicky šetrným) způsobem“ života lidí. Design kompostérů do bytů odpovídá moderní domácnosti, kompostéry působí jako moderní nábytek. Jsou dostupné za relativně nízké ceny a s velmi jednoduchým návodem na použití. Majitel kompostéru tak nemusí znát správné poměry uhlíku a dusíku, ale jednoduše použije návod. Kompostéry umožňují kompostovat také různé další odpady, jako např. papírové kapesníčky a utěrky, obaly od vajíček, rolky od toaletního papíru, kompostovatelné hygienické potřeby a zubní kartáčky apod. Tudíž i pro domácí kompostování je důležité pracovat se správně vytříděným kuchyňským odpadem a kompostovat bioodpad, vhodný pro vlastní kompostér.

Domácí kompostéry využívají různé systémy, např. systém Bokashi umožňuje kompostovat také kuchyňský odpad včetně odpadů živočišného původu, vermikompostéry jsou na zdroje citlivější, ale zase produkují velmi výživný kompost.

 

 

Zásadním důvodem domácího kompostování je možnost snížit množství vyprodukovaného domácího bioodpadu. Domácí kompostování toto umožňuje minimálně o 40 %. Kromě „environmentálního“ důvodu je dalším důvodem pro domácí kompostování ekonomický důvod.

V případě, že vyprodukovaný kompost domácnost nedokáže využít, resp. jeho kvalita neodpovídá požadavkům na kompost, tento odpad už není kuchyňským, ale biologicky rozložitelným odpadem, který lze předat ke zpracování v průmyslové kompostárně jako biologicky rozložitelný odpad.

Zajímavým řešením pro využití kuchyňského odpadu jsou elektrické kompostéry, které lze využít i ve stravovacích zařízeních. Jejich pořizovací cena je sice vyšší, ale mají tu výhodu, že kuchyňský odpad v nich lze relativně rychle (za 24 hodin) proměnit na kompost. Tyto kompostéry jsou schopné proměnit v kompost syrové i vařené zbytky jídel a redukují objem odpadu až o 90 %.

Mezi možnosti pro využití potravinového odpadu v domácnosti patří také zkrmování domácími zvířaty, které v případě domácností není zakázáno.

V případě hledání dalších možností využití potravinového odpadu je základním předpokladem pro zpracování tohoto odpadu správné třídění u zdroje. V praxi to znamená zajištění vhodných svozových nádob na vytříděný potravinový odpad z domácností a nastavení podmínek třídění podle konkrétních podmínek svozu a využití tohoto odpadu. Při zavedení odděleného sběru potravinového odpadu z domácností je možné také zpracování v zařízení na výrobu bioplynu, které je v současnosti víc směřováno na využití odpadů ze stravoven a výrobního a distribučního řetězce (průmyslové potravinové odpady).

Možnosti nakládání s potravinovým odpadem ze stravovacích zařízení  

V rámci Evropské unie vznikla nařízení a směrnice stanovující a upravující postupy při nakládání s potravinovými odpady ze stravovacích zařízení, které byly implementovány členskými státy. Pro nakládání s odpady ze stravovacích zařízení je výchozím Nařízení ES č. 1069/2006 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu (VPŽP) a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě.  Z rozdělení VPŽP do kategorií v tomto nařízení vyplývá také způsob neškodného odstranění a použití tohoto odpadu, mezi který se řadí kompostování nebo přeměna na bioplyn, případně se použije jako palivo pro spalování pro energetické účely.

Stejně jako u potravinového odpadu z domácností je důležitým kritériem pro další využití odpadu jeho správné vytřídění a předání ke zpracování oprávněné osobě. Vytříděným kuchyňským odpadem z kuchyní, jídelen a stravoven se rozumí odpad pouze rostlinného charakteru (např. zbytky zeleniny a ovoce), který nepřišel do kontaktu se surovinami živočišného původu (např. se syrovým masem, syrovými produkty rybolovu, syrovými vejci nebo syrovým mlékem). Správný postup při nakládání s kuchyňskými odpady ve stravovacích zařízeních je důležitý také z důvodu předcházení vzniku infekcí. Biologické riziko vyplývá hlavně z přítomnosti potravin živočišného původu, které můžou obsahovat infekční agens, být zdrojem zápachu a místem zvýšeného výskytu hmyzu a hlodavců, a tedy je nezbytné zohledňovat rizika spojená s nakládáním s těmito odpady na nejnižší míru a předcházet možné kontaminaci potravin.   

Ilustrační foto
Zdroj: archiv autora

Studie „Statistické šetření sektoru stravování“ z roku 2014 uvádí počet 41 000 stravovacích zařízení, ze kterých 48 % tvoří restaurace, bufety, pizzerie, fast foody a motoresty. Tyto nezahrnují stravovací zařízení jako jsou provozovny stravování v hromadných a individuálních stravovacích zařízeních, v institucích a firmách (školní jídelny, firemní kantýny, nemocnice apod). Při odhadu 50 kg vyprodukovaného gastroodpadu týdně by se roční objem tohoto odpadu pohyboval kolem 46 tis. tun ročně (jenom veřejná restaurační zařízení). Tento objem bude pravděpodobně mnohem vyšší.

Potravinové odpady ze stravoven představují biologický materiál, který je dobrým zdrojem pro kompostování i pro výrobu bioplynu (produkce bioplynu stoupá se zvyšujícím se podílem tuků). Vzorky kompostů nebo digestátů z bioplynových stanic musí splňovat předepsaná hygienická kritéria, která jsou posuzována z hlediska účinnosti hygienizace.

Proces výroby bioplynu z biomasy začíná hydrolytickým rozkladem makromolekulárních látek jako jsou polysacharidy, lipidy a proteiny. Primární štěpení polysacharidů, hydrolýza triglyceridů a peptidů poskytuje především jednoduché cukry a alifatické karbonové kyseliny (Schéma č. 1).

Otázkou je, jestli tento biologický materiál nelze využít i pro další zpracování, nejen na kompostování nebo výrobu energie.

Kuchyňský odpad je biologický materiál, který může být zdrojem makroživin. Je směsí sacharidů, tuků, bílkovin a dalších látek.  Podle odhadů odpad ze stravovacích zařízení obsahuje cca 10 % bílkovin, takže použitím vhodné technologie by bylo teoreticky možné získat z gastroodpadu např. cenné esenciální aminokyseliny. Možná se představa získávání surovin pro výrobu jídla z odpadu jeví v současnosti jako příběh sci-fi, ale získáním elementárních složek z vytříděného biologického potravinového odpadu můžeme získat surovinu pro výrobu např. doplňků stravy.  

Autorka: Ing. Katarína Kajánková, Ph.D.

Zdroje

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Taky by vás mohlo zajímat