Nový návrh společné zemědělské politiky států Evropské unie je vágní a dostatečně se podle vědců z celé EU nezasazuje o zlepšení zemědělství směrem k udržitelnosti a řešení klimatické krize. V rámci petice proto přišli s 10 body, které jsou podle nich zásadní a v nové SZP by měly být zahrnuté.
Signatáři se nejvíce obávají důsledků pokračující podpory prostřednictvím plateb podle rozlohy hospodářství, které nevedou k plnění žádného z cílů ochrany životního prostředí a které navíc putují k vlastníkům půdy a nikoli přímo k farmářům, jež se o ni starají.
Mezi vědci, kteří se k prohlášení přihlásili, je i dvě stě zástupců z českých univerzit, mezi jinými také bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldán, profesor Pavel Kindlmann či Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a České geologické služby. „Průmyslové zemědělství, které využívá velké množství hnojiv a pesticidů, a v případě ČR se provozuje na obrovských lánech bez ekologických prvků, jako jsou meze, louky, mokřady a stromořadí, je hlavní příčinou úbytku biodiverzity a kontaminace vod sloučeninami dusíku a pesticidy. V této formě by nemělo být podporováno z veřejných peněz, protože je dlouhodobě neudržitelné a poškozuje veřejné statky,“ říká Hruška.
„Světle zelená“ politika
Problémem je také tzv. zelená architektura, která členským státům umožňuje prostor pro zvolení si cesty „nejmenšího zla“ pro sebe, ne už tolik pro životní prostředí. Neobsahuje žádná konkrétní opatření, která by vedla k zachování biodiverzity. Řešení jsou přitom známá a vědci je ve svých požadavcích zmiňují – jedná se mimo jiné například o údržbu a obnovu drobných krajinných prvků nebo luk s vysokou druhovou diverzitou.
Návrh SZP nezahrnuje konkrétní způsoby měření výsledků skutečných dopadů opatření, ale sleduje pouze administrativní a finanční plnění, která zdaleka nemusí znamenat vhodnou realizaci. Podle vědců nepřináší žádnou hlubší reformu, ale slovíčkaří – přejmenovává a restrukturalizuje již dříve pojmenované koncepty a kroky, což vede akorát k netransparentnosti a nekonzistentnosti.
Zrušit podporu intenzivnímu zemědělství
Vědci proto přicházejí s deseti akčními body, které by měly být součástí nové SZP. „Zastřešujícím cílem by mělo být sladění všech prvků SZP se zásadami udržitelnosti, multifunkčnosti a principu veřejné platby za veřejné statky, a to bez výjimky,“ uvádí v petici.
Jejich návrh zahrnuje zrušení plateb pro intenzivní produkční systémy, které emitují velké množství skleníkových plynů, kroky pro zachování biodiverzity a ekosystémů, jakým je vyčlenění nejméně 10 % zemědělských ploch na přírodní a polopřírodní biotopy, rozšíření podpory ekologického zemědělství, dlouhodobější odložení půdy ležící ladem a nastavení konkrétních cílů, které mají zároveň ambici něco doopravdy změnit, ale jsou také realistické, a především časově ohraničené. Několik bodů se pak věnuje měření skutečných dopadů a propracovanějšímu monitorování životního prostředí.
Zásadním problémem je v současné době podle vědců neurčitost a netransparentnost SZP, kvůli které členské státy akorát vyhledávají co nejméně přísné podmínky. Cíle, které by měly vést k udržitelnějšímu zemědělství a ochraně unikátních ekosystémů každé země, se tak rozplývají v nejednoznačnosti a příliš štědrém prostoru pro manévrování.
