GreenVille je rodinná firma se sídlem v Brně. Věnuje se zeleným střechám a snaží se tak osvěžit města, přiblížit přírodu tam, kde pro ni obyčejně není místo, a poradit všem, kteří o zelenou střechu mají zájem. Rozhovor poskytl Pavel Dostal, jednatel společnosti, kterého můžete potkat v kanceláři i na realizacích zelených střech. Ptali jsme se na výhody i nevýhody střech, padne slovo o dotacích, ale třeba také o netopýrech, kteří spolu s ostatními živočichy hledají útočiště na biodiverzních střechách.
Zelené střechy mají nejrůznější přednosti. Ochlazují, zvlhčují a čistí prostředí, navíc působí esteticky. Co na nich zaujalo vás, že jste se rozhodl rozjet firmu, která takové střechy realizuje?
S myšlenkou zelených střech přišla před zhruba 14 lety moje máma, kterou oslovil německý výrobce, aby mu dělala v Česku a na Slovensku zastoupení. Já to v té době sledoval spíš zpovzdálí a občas jsem se jel podívat na školení, na kterém máma mluvila. Leccos jsem se i sám dočetl a připadalo mi, že to celé dává smysl. V roce 2012 jsme založili realizační firmu GreenVille s tím, že navážeme na tu práci, kterou tu léta máma dělala. Když jsem se pak během vysoké školy rozhodoval, jestli pokračovat ve svém oboru, nebo jít cestou zelených střech v naší firmě, zelené střechy mi dávaly hluboký smysl právě v tom, že přinášejí pozitivní změnu tam, kde je potřeba, a dělají radost lidem i přírodě. Myslím, že jsem se rozhodl správně.
Chvíli trvalo, než jste si na rozhovor našel čas, to nejspíš proto, že sám vyrážíte do terénu a podílíte se na realizacích. Pracujete sice se zelení, ale hádám, že je potřeba i nějaké stavitelské dovednosti, nebo by si zelenou střechu zvládl udělat zkušený zahrádkář i sám?
Z pohledu vyváženosti pracovní náplně si opravdu nemůžu stěžovat. Hodně lidem, kteří tráví dennodenně čas jen v kanceláři, chybí fyzická aktivita nebo pobyt na čerstvém vzduchu. Obojího si na realizaci užiji dostatek. Zelené střechy jsou na pomezí klasické stavařiny a zahradní tvorby. Jsou specifické v tom, že člověk musí rozumět celkově konstrukci stavby pod samotnou střechou, aby dokázal posoudit možnosti ozelenění a uvědomoval si případná rizika. Na druhou stranu musí zároveň rozumět rostlinám, které aby vypadaly zdravě a byly dlouhodobě funkční, musí růst na správně provedeném vegetačním souvrství. Myslím, že jednoduchou extenzivní zelenou střechu si podle knížky dovede udělat člověk i sám, ale pak jsou tu ty složitější, které je lepší nechat na profesionálech.
Kdybyste měl bilancovat pro a proti zelených střech, jakou největší výhodu a naopak nevýhodu byste zmínil?
Největší výhoda je vždy individuální – pro někoho je to odhlučnění interiéru, pro někoho prodloužení životnosti střechy, pro jiného zase zadržení srážkové vody v místě dopadu nebo jen hezká živá plocha před oknem.
Nevýhodou je nejspíš vyšší cena „krytiny“, i když v poslední době lidem hodně pomáhají dotace. V případě, že člověk uvažuje o plnohodnotné intenzivní střešní zahradě, pak může zelená střecha kvůli velkému zatížení zvýšit náklady i na spodní konstrukci.
Zelené střechy na pohled sice působí jako čistě přírodní záležitost. Jako podklad se ale používá geotextilie z umělého materiálu. Proč je takový podklad vlastně nezbytný?
Jsem rád, že se na to ptáte. Do zelené střechy se používá zpravidla polypropylenová ochranná textilie proto, že je většinu času ve vlhkém prostředí. Textilie na bázi např. recyklované bavlny by neobstála, jelikož začne plesnivět, a může tak ve výsledku poškodit celou skladbu střešního pláště. Také se používají plastové nopové fólie – ty nám zase umožňují mít vegetační souvrství co nejtenčí, a tím pádem velmi lehké. Plasty jsou většinou daň za to, že vůbec dovedeme ozelenit stavební konstrukci. Je podle mě ale stále třeba hledat způsoby, jak svou ekologickou stopu snižovat a zkoumat, zda nemůžeme nalézt přírodní řešení se stejnými dlouhodobými funkcemi. Tady vidím velký prostor pro místní výzkumné instituce.
Zvažoval jste používat recyklované podklady? Tuším, že u nás se recyklovanými produkty pro zelené střechy zabývá firma RETEX.
Některé materiály, které používáme, jsou recyklované, ostatní jsou zase zpětně recyklovatelné. Nenapadají mě žádné, se kterými by se po uplynutí životnosti naší zelené střechy nedalo vůbec nic udělat. Tam, kde je to možné, je samozřejmě dobré pracovat s recykláty. Pokud porovnáme, jestli je lepší odpad z výroby skládkovat, anebo z něj vyrobit další výrobek, a dát mu tak další šanci, recyklát je jasná volba.
Na letošek město Brno vyčlenilo 20 milionů korun pro dotace na zelené střechy. Pracujete po celé republice, myslíte, že v Brně zakázek důsledkem dotací přibude?
V Brně dotace na zelené střechy určitě podnítily spoustu lidí o střeše přemýšlet a mnozí si ji už nechali zrealizovat. To, že byl program úspěšný, dokládá fakt, že ho Brno letos vypsalo znovu za obdobných podmínek a také to, že některá další česká města o zavedení veřejné podpory zelených střech intenzivně přemýšlejí. Jsem také rád, že s rostoucí veřejnou podporou zelených střech je Česká republika v tomto ohledu pozitivně vnímána i v zahraničí.
Nabízíte různé druhy střech, novinkou má být biodiverzní střecha, proč zrovna takhle? V čem bude lepší než ty ostatní?
V Česku je stále pro dost lidí obtížné uznat, že nynější klimatické změny jsou způsobené lidskou činností, a s tímto nastavením mysli těžko dovedou vnímat obdobně velkou, ne-li dokonce větší, ekologickou hrozbu, kterou je právě úbytek biodiverzity. Zelené střechy vrací zeleň tam, kde ji člověk svou činností ubral. Jsou často nepřístupné pro člověka a jeho domácí predátory (čti mazlíčky), a tak mohou poskytovat vcelku nerušený životní prostor pro hmyz, pavouky, ptáky a netopýry, často z řad vzácných nebo ohrožených druhů. V Rakousku, Švýcarsku nebo ve Velké Británii si díky tomu biodiverzní zelené střechy získaly velkou pozornost. Biodiverzní střechou se snažíme porozumět lokálnímu ekosystému a celkový návrh střechy uzpůsobit tak, aby měla maximální hodnotu pro životní prostředí. Používáme mnoho druhů rostlin, struktur i materiálů tak, aby střecha vytvořila hodnotný biotop při zachování extenzivního rázu.
S jakými druhy zákazníků se potýkáte? Převažují firmy, nebo domácnosti? Dokážu si představit, že o zelené plochy by mohla mít zájem i jednotlivá města.
Zákazníci jsou jak fyzické, tak právnické osoby, občas i veřejné subjekty. Převažují soukromí majitelé nemovitostí, zpravidla majitelé rodinných domů. Města zájem mají a s podporou z programu Velká Dešťovka (výzva OPŽP č. 144) je pro ně velice dostupné si střechu nechat zrealizovat. Bohužel veřejné subjekty nejsou nejrychlejší v rozhodování, a tak zatímco v soukromém sektoru vzniká množství zajímavých projektů, v tom veřejném se zatím o spoustě často jen mluví. Postupně se naštěstí i toto začíná měnit, vždy mi například udělá radost, když se potkám s proaktivním úředníkem, který se nebojí prosazovat inovativní řešení a dělá věci navíc. Velkou výzvou pro veřejný sektor stále je oprostit se od orientace na nejnižší cenu, což by pomohlo nejen s kvalitou projektů, ale také by to vyhladilo vrásky na čele mnoha zastupitelů.
A jedna stavba, na kterou jste skutečně pyšný?
Každá zakázka je v něčem jiná a každý zákazník je trochu jiného ražení, těžko se mi vybírá jedna akce. Je tu ale jeden projekt, který budeme na jaře dokončovat v Brně a ve kterém se spojuje hodně unikátních věcí, které tu v Česku zatím příliš nejsou. Až ho dokončíme, myslím, že o něm určitě uslyšíte.
Ve firmě jste už od jejího počátku, tedy od roku 2012. Osm let za vámi, kde myslíte, že budete za dalších osm let?
Na delší dovolené? (Smích). Vize je stále mít radost z práce, kterou děláme, a dokázat to nadšení předávat dál. Myslím, že nejde o to, kolik toho uděláme, ale jestli z toho budeme mít dobrý pocit. Kvalita nad množstvím. Znáte koncept Gross National Happiness? Pokud by se lidé oprostili od toho, dělat či mít stále víc a víc, možná bychom konečně začali dosahovat oné kýžené udržitelnosti.
