Pesticidy z lásky, spolupráce z nutnosti a 7 tipů pro dobro.

Jak spolu souvisí pesticidy, láska a štítná žláza? Možná víc než bychom si chtěli připustit. Cesta do pekla dlážděna dobrými úmysly a 7 tipů pro dobro je tu! 🧪

Je za námi Valentýn. Sociální sítě zaplnila šťastná selfíčka obdarovaných zejména žen se šťastnými úsměvy. Dost možná přitom svoji rozmilou tvář zabořily do pugétu plného chemie. Jak se píše v novém článku od Valentina Podlesná a Tomáš Pohanka v Ekonews, tak “Na rozdíl od potravin neexistuje v Evropské unii, ve Velké Británii ani v USA žádný limit pro obsah reziduí pesticidů v řezaných květinách.” Pak se tedy lehce stane, že k nám míří květiny z celého světa, z trhů, kde neexistuje žádná kontrola využívání chemických látek a už vůbec nikdo neměří jaký vliv mají tedy na naše zdraví.

Pro ty, kdo raději poslouchají sdílím i odkaz na audioverzi tohoto vydání.

Obsah článku
Vybrané díly newsletteru můžete na Spotify poslouchat i jako podcast.

A přitom je pozornost nabíledni. Problém není jen “ve světě”.

Česká vláda totiž dlouhodobě tvrdí, že Česko patří mezi nejšetrnější země v používání pesticidů a to i v kontextu platné strategie Zelená dohoda pro Evropu. Ta se zemědělství intenzivně věnuje a to zejména se snahou omezit používání právě pesticidů. Data jsou ale vágní. Konkrétně česká jablka naprosto propadla v testu na rezidua pesticidů a patří k nejhorším v Evropě. Velkou práci v dezinformacích ale odvádí samotné Monsanto Company, které stojí za toxickým “evergreenem” – ROUNDUPU. Troufnu si říct, že tak 90 % českých domácností se zahradami či předzahrádkami tenhle poklad doma má a stále běžně používá. I proto, že studie o jeho bezpečnosti si píše samo Monsanto skrze kultivovanou síť “vědců”, kteří se pro tuto špinavou práci nechali koupit. Je před námi ještě hodně práce a osvěty do dne, kdy si karcinogenní látky přestaneme stříkat po nejbližším okolí nebo na plochy, kde následně máme chuť pěstovat zdravou zeleninu nebo ovoce na vlastní stůl.

Pesticidy a přímá souvislost se zdravím (nejen) žen.

Pesticidy nejsou jen otázkou plodin a produktivity – řada z nich patří mezi látky schopné zasahovat do hormonálního systému, zejména do funkce štítné žlázy, která je u žen klíčová pro metabolismus, reprodukční zdraví i vývoj plodu. Evropské agentury jako EFSA klasifikují endokrinně aktivní látky a intenzivně vyvíjejí nové metodiky, které lépe odhalují jejich potenciál ovlivňovat hladiny hormonů a hormonální rovnováhu. Projekt ERGO, financovaný v rámci Horizon 2020, se zaměřil právě na hodnocení takových účinků na regulaci hormonů štítné žlázy, což podtrhuje rostoucí důraz EU na pochopení a prevenci hormonálních dopadů pesticidů na veřejné zdraví.

Proč to píšu? Samotné se mě to týká. Dva roky zpátky mi bylo diagnostikováno onemocnění štítné žlázy s nutností nastoupení na hormonální léčbu. Na můj dotaz, jestli existuje alternativa, protože si nedovedu představit brát Letrox jako moje babička do konce svých dní mi bylo odpovězeno, že bych musela “detoxikovat celý svůj život” a že to prakticky není možné. Zkusila jsem to. Bylo by to na dlouhý článek a sdílení mnoha směrů, ale maximální snaha o omezení konzumace konvenčních potravin (jablek zejména), zbytečných vůní a parfémů do domácnosti i na tělo, změny kosmetiky na tělo i praní, aromaterapie z přírodních a ceritifikovaných látek až po snahu mít doma kytky z louky víc než z květinářství se povedlo. Šla jsem ale i do větších hloubek, alternativních možností, terapií těla a snahy o eliminaci zbytečného vystavování se různým druhům chemických koktejlů v každodennosti.

Na léčbu jsem nenastoupila a po půl roce endokrinoložka do zprávy napsala, že je pacientka zdravá bez využití medikace. O vlivu chemických látek na náš hormonální a celkový zdravotní stav se mluví málo. A o souvislosti s tím zlým “green dealem” ještě míň. Proto to dneska píšu. Informujme se, rozšiřujme obzory a mapujme i svůj dopad na firemní úrovni u vlastních produktů i služeb. Na konci dne to ovlivňuje zdraví nás samotných.

Obsah článku

Inspirováno fotoreportem z Vogue, přetvořeno AI.

PRAKTICKY: O tématu píšu i v nedávném příspěvku, kde se můžete zapojit do diskuze. Po mnoha soukromých dotazech o tom, kde v tématu začít doporučuji vzdělávací síť Skool, kde má Natasha Foltanova, tuzemská “matka” ekologické drogerie vlastní kanál značky Natasha. Pro mě to byl samozřejmý start mých snah o detoxikaci domácnosti, proto sdílím i kód “DOMADOBRE” pro slevu na nákup. Fakt, že si můžeme vyrobit vlastní čističe v česku z kaštanů mě ještě dlouho nepřestane bavit!

Prostředí kolem nás a produkty, které si pořizujeme – od potravin po tu poslední položku na nákupním seznamu totiž zcela zásadně ovlivňují zdraví prostředí kolem nás, ale i nás samotných.

Spolupráce není luxus, ale nezbytnost

A v kontextu chemického globálního koktejlu přináším i souvislost, která se nabízí, avšak čelí zcela přímé krizi – NUTNOST GLOBÁLNÍ SPOLUPRÁCE. V nejnovějším Global Cooperation Barometer od World Economic Forum a McKinsey & Company se ukazuje, že globální spolupráce sice nepokračuje ve svižném tempu minulých let, ale stále drží stabilní kurs, přestože tradiční multilateralismus čelí tlaku geopolitických napětí a fragmentaci mezinárodních vztahů. Z grafu je vidět, že aspekty jako klimatická spolupráce a technologické partnerství rostou, zatímco oblast míru a bezpečnosti je pod silným tlakem. To ukazuje, jak je dnes klíčové nacházet nové formy spolupráce – flexibilnější, regionální i mezioborové – aby svět dokázal čelit komplexním výzvám, od změny klimatu po digitální transformaci.

Pro nás je to jasný signál: spolupráce není luxus, ale nezbytnost, která dává smysl v každém rozhodnutí, partnerství i strategii, které děláme dnes i zítra – ať už řešíme inovace, udržitelnost nebo globální stabilitu.

I proto se snažím, aby newsletter Za zraky spojoval různá témata, úhly pohledu a odkazoval na práci širokého spektra jedinců v mé síti. Kéž by propojoval, informoval a inspiroval tak, aby po přečtení každý z nás měl impuls k další malé akci ke změně k lepšímu.

Obsah článku
Barometr spolupráce dle WEF.

6 kroků, které můžete udělat jako jednotlivci

Jestli si držíte novoroční elán (fakt si to přeju!) a máte ambici po malinkých troškách zlepšovat svět kolem sebe, posílám konkrétní tipy na dobré skutky:

1) Stáhněte a na zastupitelstvo přineste nebo starostovi / starostce své obce sdílejte novou publikaci INCIEN | Institut Cirkulární Ekonomiky o sedmi tipech Petr Novotný pro lepší odpadové hospodářství. Třeba tak ušetříte a v obci budete moci peníze využít líp než jako jízdenku odpadů na nedalekou skládku.

2) Pozvěte své přátelé na promítání nového filmu The Cost of Growth. Po filmu zajděte na něco dobrého a sdílejte, co si o filmu myslíte. Informace je krok k inspiraci a inspirace k impaktu. Třeba spolu můžete probrat, co se z inspirace ve filmu dá přetavit do české reality (a když se to povede, dejte mi o tom, prosím, vědět).

3) Dejte kolegům na Jižní Moravě vědět o tom, že se otvírá výběrko DO HLAVNÍ ROLE na nákupčího obalů v Sonnentor s.r.o. V týmu Radmila SvobodováJosef Dvořáček nebo Vít Ráček Vám bude fakt dobře a současně se přidáte na palubu jedné z nejinovativnějších firem v oblasti udržitelnosti v Česku. Fakt jim přeju ať najdou pořádného borce nebo borku jak si přejí!

4) A to samé si přeji i do týmu Cyrkl, který stále roste a sílí a jestli Vás zajímají nové příležitosti v oblasti fakt efektivního nakládání s odpady, implementací nejmodernějších systémů jejich správy (s využitím AI, ofkors), tak se ozvěte Cyril Klepek. V týmu je aktuálně stále volný post na pozici Country manager.

5) Přidat se k naší komunitě Změna k lepšímu . To funguje jak pro jednotlivce, tak samozřejmě primárně pro firmy, které chápou, že znalost nové legislativy v nejen udržitelných tématech je pojistka fungování i v budoucnosti. O tom jsem psala dost do detailu v minulém vydání newsletteru, k čemuž se můžete vrátit.

6) Příští nákupy textilu si fakt promyslet. A namísto známých velkých brandů podpořit ty, kteří tvoří z textilu, který je již vyroben. A ani second hand nás nespasí. Platformy jako Vinted nebo Remix hlásí VYSOKÉ DESÍTKY milionů kousků k mání. To jen značí, jak je svět textilem zavalen. Proto mě osobně potěšila nová dílna Veronika Blabla Hubková Upcykl.svět v Dobřichovicích, kde se transformuje existující textil v unikátní designové poklady. Navštívily a otestovaly jsme za Vás se Simona Babčáková.

7) Když už píšu o našem světě se Simonou, tak dodávám, že do týmu Bohémských dohod přivítáme rádi další dobrovolníky, kteří tomuto konceptu fandí. V letošním roce chceme dotáhout replikovatelnou metodiku, aby podobných dohod jako je Partnerství pro nízkoemisní bytové domy rostlo jako hub po dešti a taky se nám bude hodit web. První verze už máme nadesignované, ale každá ruka navíc vítána!

Tímto se s Vámi loučím a díky, že Za zraky čtete nebo posloucháte. Poslední vydání je stále k mání k přečtení i poslechu, protože poselství, že bez Bahna lotos nevykvete pořád trvá. Těším se na Vás v dalším čísle a přeji vše dobré. A přeji abyste si udrželi diskurz ve smyslu inspirace, která na mě nedávno vyskočila na sociálních sítích: “Be valuable, not available”. Tedy méně osobní dostupnosti může znamenat větší hodnotu a kvalitu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *