Ohňostroje pod lupou: Skrytá cena silvestrovské zábavy

Silvestr není jen o oslavách a ohňostrojích, ale také o jejich stinných stránkách. Víte, že právě odpalování pyrotechniky způsobuje jedno z nejhorších znečištění ovzduší během roku? Tento článek vás provede fakty o tom, jaké dopady mají ohňostroje na životní prostředí, zvířata i naše zdraví. Dozvíte se, co obsahují pyrotechnické směsi, jak ovlivňují kvalitu ovzduší a proč bychom měli přehodnotit své návyky. Navíc nahlédnete do statistik a návrhů na změny, které by mohly situaci zlepšit. Dost pravděpodobně se po jeho přečtení připojíte k těm, kdo se zajímají o zdravější a šetrnější oslavy.

Čeká nás den s nejhorším ovzduším ve městech – záměrně začínám tak, aby toto delší vlákno zaujalo. Blíží se totiž přelom roku a s ním i tradiční odpalování zábavní pyrotechniky. Pokud vás zajímají dopady této radovánky, sdělím vám pár faktů.

Negativní dopady

Grafika níže souhrnně uvádí různé nežádoucí dopady ohňostrojů. Blíže se budu věnovat zejména dopadu v podobě znečišťování ovzduší. Nelze ale opomenout právě ani tyto další, které pouze stručně:

hluk – nežádoucí hluk obtěžuje některé občany, ale zejména má velmi negativní dopad na různá zvířata, například psy. Vyvolává strach, zvířata jsou vyplašená a může to mít a má i fatální dopady.
vznik nebezpečného odpadu – při odpalech vzniká toxický odpad, v extrémním případě může mít i extrémní následky, například když zůstane na zemi nevybuchlá pyrotechnika a někdo s ní následně manipuluje.
riziko požáru – toto je velmi jasné a stačí se podívat na počet zásahů hasičů o novoroční noci ve srovnání s jinými nocemi
riziko úrazu – mohl bych sem dát pár fotek roztrhaných končetin nebo obličejů, ale ne každému by to udělalo dobře a asi si to také dokážeme představit. Jen připomenu, že zranit se tímto způsobem zdaleka nemusí jen ten, kdo pyrotechniku odpaluje, ale i lidé v okolí.
znečišťování životního prostředí – kromě ovzduší, kterému se budu dále věnovat, dochází samozřejmě i ke znečišťování dalších složek životního prostředí, například vod a půd.

Složení pyrotechnických výrobků

Odpalování pyrotechniky není nic jiného než spalovací proces. Pyrotechnické slože obsahují různé komponenty, aby se docílilo požadovaného akustického a vizuálního efektu. Potřebujete zejména palivo, které rachejtli vynese do vzduchu a dále například různé soli kovů, kterými se dosáhne konkrétních barev, třpytivosti atd.

Obecně se jedná o spalování velmi pestrého koktejlu chemikálií. Nemyslím si, že by si snad někdo myslel, že dýchat kouř z odpalů je něco zdravého. Nicméně si myslím, že lidé si neuvědomují, jak toxický tento kouř může být a jak vysoké vlastně koncentrace jsou.

Přiložená grafika ukazuje jen příklady některých z nejpoužívanějších chemických prvků v pyrotechnickém průmyslu. Kromě kovů se uvolňují například také organické sloučeniny jako formaldehyd, chlorované látky nebo např. polycyklické aromatické uhlovodíky. Ten seznam by byl hodně dlouhý.

Znečištění z pyrotechniky a zdraví

Zdravotní dopady odpalování pyrotechniky mohou být jak krátkodobé, tak dlouhodobé. Ty krátkodobé se nejčastěji projevují u osob, které jsou ke znečištění ovzduší náchylnější – typicky například astmatici či lidé s různými chronickými nemocemi dýchací soustavy. Problémy ale mohou mít i starší osoby nebo naopak malé děti.

Problém ale spočívá i v dopadech dlouhodobých. Ty se mohou projevit po měsících nebo dokonce i letech. Například karcinogenní onemocnění jsou multifaktoriální – způsobuje je vždy více faktorů. Vdechování takto toxických látek se může na vzniku rakoviny podílet nebo být jejím spouštěčem. Problém je, že vám to nikdo přesně neřekne. Medicína není tak daleko, aby dokázala předně říct, na koho a jakou mírou se zpětně vdechování těchto látek podepsalo. Co však medicína dokáže zodpovědět je, že s ohledem na složení a množství látek, které se do atmosféry o novoroční půlnoci dostávají, je jisté, že tyto dopady jsou a na lidech se projevují.

Spousta prvků je navíc při odpalování pyrotechniky ve sloučeninách, které jsou obzvláště problematické, například mohou být tzv. perzistentní – v těle se kumuluj a nezbavujeme se jich. Odhaduje se, že jen v Praze se za jednoho Silvestra odpálí okolo 100 tun pyrotechniky (pro fajnšmekry, to je zhruba váha 87 vozidel Škoda Fabia). Grafika ukazuje, jaké různé dopady může mít znečištěné ovzduší.

Jak se projevuje odpalování na kvalitě ovzduší?

A jak se to projevuje celé na ovzduší? Stručně – hodně. V podstatě se dá říci, že je typické, že ve větších městech bývají koncentrace částic v ovzduší krátce po novoroční půlnoci nejvyšší za celý právě začínající rok. Právě ve městech je totiž intenzita odpalů nejvyšší, navíc často umocněna hustou zástavbou, tedy se látky pomaleji rozptylují a kumulují se v místě odpalu. Navíc jsou odpaly často prováděny v nejhustěji obydlených oblastech – v centrech měst, na sídlištích apod. Mapa aktuálních koncentrací částic se krátce po půlnoci v Česku v místech měst doslova rozzáří červenou barvou, která značí vysoké hodnoty.

Navíc, jak již bylo zmíněno, nejen že jsou koncentrace částic v absolutních hodnotách nejvyšší, navíc se jedná o částice obsahující velmi toxické látky.

Argument „je to jednou za rok“ je v řadě ohledů povrchní – zaprvé, jak bylo zmíněno výše, se jedná často o nejvyšší znečištění s nejvyšším zdravotním dopadem za celý rok, za druhé, jedná se o takový koktejl látek, že řada sloučenin se do ovzduší za celý rok jiným způsobem téměř nedostává. U některých látek bychom tedy mohli říci, že naprostá většina se do ovzduší dostane právě během těchto oslav a mohou mít zdravotní dopady zmíněné v předchozím textu.

Case study: Brno-Dětská nemocnice

Níže je ukázka průměrných denních koncentrací v jednotlivé dny roku pro stanici Brno-Dětská nemocnice. Stanice se nachází v areálu brněnské dětské nemocnice a je asi jeden kilometr od centra Brna. V některé z let zde došlo k nárůstu koncentrací krátce po půlnoci i více než desetinásobně. Přestože koncentrace do rána většinou klesnou na běžné hodnoty, má těch pár hodin po půlnoci takový vliv, že ovlivní 24h hodinový průměr natolik, že je 1. 1 a 31. 12. dny s v průměru nejvyššími hodnotami. 31. 12. je zde z toho důvodu, že se v minulosti denní průměry počítaly od 6 h do 6 h ráno následujícího dne a půlnoční nárůst se tedy započítával ještě do průměru 31. 12.

Co ovlivňuje koncentrace znečišťujících látek při odpalech?

Je také dobré si říci, že hodnoty koncentrací částic nejsou přímo úměrné odpálenému množství pyrotechniky. Na kvalitu ovzduší má totiž vliv spousta dalších faktorů. Tím nejdůležitějším je počasí. Pokud by například o půlnoci pršelo a foukalo, byly by koncentrace nižší, protože má déšť obecně pozitivní vliv na úroveň znečištění a vítr by zase zajistil rychlé rozptýlení znečišťujících látek do širšího okolí. Navíc lze očekávat nižší počet odpalujících při špatném počasí. Naopak bezvětří v kombinaci například s nízkými teplotami (vysoká intenzita vytápění a tedy už tak vyšší koncentrace znečišťujících látek v ovzduší) povedou při stejném množství odpálené pyrotechniky k vyšším hodnotám.

Tyto faktory popisuje přiložená infografika.

Dalším důležitým faktem je, že to, kde byla naměřena vůbec nejvyšší koncentrace daný rok, nemusí ukazovat na to, že právě v tomto místě se daný rok odpalovalo nejvíce. Toto hodně záleží na tom, jak blízko zrovna byly odpaly některé ze stanic imisního monitoringu a je tedy dosti o náhodě. Například v Brně a Praze na náměstí Svobody nebo Václavském náměstí stanice umístěna není a dost možná by se tam naměřily extrémní hodnoty znečištění.

Stačí aby někdo odpaloval velmi blízko stanice a hodnoty zde budou velmi výrazné.

Obecně také můžeme říci, že statisticky nejvyšší koncentrace pozorujeme mezi 1. a 2. hodinou ranní. To souvisí právě se vzdáleností stanic od míst odpalu. Někdy mohou být velmi blízko, ale často nejsou a tedy nějaký čas trvá, než se znečišťující látky odpálené zejména v první hodině nového roku ke stanici dostanou.

Při dobrých rozptylových podmínkách mohou být koncentrace již za 2-3 hodiny zpět v normálních hodnotách. Při zhoršených mohou klesat velmi pomalu a být zvýšené například celý následující den.

Case study: odpalování ohňostrojů vs. lesní požár v Hřensku v Praze

Je zajímavé vidět, jak iracionálně se někdy lidé chovají. Můžu uvést jako příklad právě znečištění z odpalování pyrotechniky a srovnat jej se znečištěním, které jsme zaznamenali během velkého požáru v Hřensku. Takový příklad z praxe.

Když několikátý den požáru koncem července 2022 začalo více foukat, znečištění se začalo šířit do širšího okolí a zápach z požáru byl cítit například i v Praze. V tu chvíli začali volat vyděšení lidé, novináři, všichni se ptali, jak je možné, že se znečištění dostalo tak daleko, jestli je to opravdu z Hřenska, jak vážná je situace. Ptali se, co mají dělat, báli se. Nejprve k té vzdálenosti – je zajímavé, že nad saharským pískem nad ČR se nepozastavovali, přestože si asi dokážeme představit, jaká je vzdálenost k nám ze Sahary a z Hřenska do Prahy. Dálkový transport funguje celoročně a v loňském roce k nám přinesl například kouř z rozsáhlých požárů v Kanadě.

A teď k tomu znečištění. V momentě, kdy byla situace z důvodu znečištění z Hřenska v Praze nejhorší (26. 7. 2022 ráno), byla Praha oranžovožlutá. Na letní období je to sice nadprůměrná míra znečištění, ale v zimě se s takovými hodnotami setkáváme při zhoršených rozptylových podmínkách. Naopak když se podíváme, jak vypadá Praha na Nový rok, v některé roky je víceméně celá tmavě červená – nejhorší stupeň znečištění. Paradoxem je, že toto si děláme sami, můžeme ovlivnit, a lidé se často vůbec nebojí, neřeší to, a ještě se jdou podívat co nejblíže. A to si troufám tvrdit, že nejen absolutní hodnoty koncentrací, ale i složení částic během odpalování pyrotechniky je výrazně horší (byť ani dýchání kouře z lesních požárů rozhodně nedoporučuji).

Co s tím?

Pevně věřím, že jsem vás přesvědčil, že negativa v tomto případě velmi výrazně předčí pozitiva, kterými může být maximálně ona audiovizuální show, kterou navíc většina z nás už viděla mockrát a která se dá dnes více či méně nahradit alternativami, které řadu z negativ odpalování pyrotechniky včetně znečišťování ovzduší nemají (třeba dronové show).

A teď zásadní otázka, co s tím.

Nejlepší je z mého pohledu osvěta. Pokud lidi přesvědčíte, že to není vhodné a že nejvíce škodí sami sobě (vystavují se riziku úrazů, požáru, vdechování zplodin a ohrožují i své okolí), pravděpodobně toho dobrovolně nechají a v lepším případě začnou přesvědčovat i své okolí. Dále je tu samozřejmě možnost legislativní regulace. Ta sice nikdy 100% nezaručí, že nikdo nebude nic odpalovat, ale na některé to mít vliv může a na některé jiné řešení neplatí. Přestože nejsem zastánce omezování, tady to beru jako nutnost. Navíc mě mile překvapily výsledky průzkumů v ČR v posledních letech, kdy většina lidí odpalování už neschvaluje. Takže je to i jisté vyhovění většině.

Kontrolovat, že se neodpaluje, je v praxi víceméně nemožné. Lepší cestou je tedy regulace prodeje. Ta konce konců už funguje v některých zemích v zahraničí. Například by bylo možností zakázat prodej a odpaly povolit jen profesionálům v rámci velkých ohňostrojů (které sice nejsou ideální a také mají spoustu negativních dopadů, ale v celkovém pohledu jsou jednoznačně hlavním problémem odpaly drobné pyrotechniky, protože je jich víc, jsou odpalovány v nižší výšce, v obydlených zónách, není výjimkou odpalování ilegální pyrotechniky ještě horšího složení atd.).

Jsem rád, že se tomuto tématu věnoval i současný ministr životního prostředí Petr Hladík a ministr zemědělství Marek Výborný. Letos v červenci byl totiž schválen zákon, který od Silvestra 2025/26 výrazně omezí možnosti prodeje a nákupu zábavní pyrotechniky. Jednání o tomto zákonu se účastnili odborníci napříč různými obory, s panem ministrem jsem osobně jednal právě s ohledem na vliv na kvalitu ovzduší, svoje k tomu ale řekli například i ornitologové, odborníci ze zdravotnictví, kynologové a další. Doufejme tedy, že i toto bude krok ke zlepšení situace.

Bližší informace