Letošní třetí ročník konference Odpad Zdrojem se nesl v duchu cirkulární budoucnosti. Jednotlivé přednášky konference byly rozděleny do bloků zaměřených na témata, která hýbají světem: odpady, stavby, energie, voda a dokonce i chytré a cirkulární radnice. Nechyběly ani praktické workshopy, exkurze nebo trh technologických řešení. Novinkou letošní konference bylo, že Odpad Zdrojem se hrdě zařadil mezí pionýry uhlíkově neutrálních akcí. Tímto krokem chce INCIEN  poukázat nejenom na vážnost klimatických změn, ale i na důslednost v každém svém kroku, který může přispět ke změnám na globální úrovni.

Klíčem k rozvoji skutečné recyklace na komunální úrovni je uzavření cyklu nakládání s bioodpady.

Konferenci tradičně zahájil ředitel oboru odpadů Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart svým projevem o výzvách, kterým v rámci legislativních změn bude Česká republika čelit. Dlouhodobě zaostáváme v úrovni recyklaci odpadů, neboť stále téměř polovina odpadů je v ČR skládkována, 12 % energeticky využito a i ze zbývajících 30 % odpadů určených k recyklaci je stále velká část po konci procesu primárních předtřídění na skládky odvezena. Aby Česko skutečně dosáhlo stanovených recyklačních cílů na komunální úrovni, musíme se intenzivně soustředit na využití bioodpadů, ve kterých se skrývá velký potenciál a jejich oddělení od směsného komunálního odpadu by otevřel jeho další možnosti využití. Jak energetické, tak materiálové. Nápady na dotřiďování směsných odpadů totiž často troskotají právě na obsahu tohoto materiálu, který způsobuje rozkladné procesy znemožňující další zpracování.

Téma bioodpadů se tak již od prvních chvil stalo jedním nejpalčivějších témat konference. V současné době jsou kompostárny vzniklé za podpory evropských dotací po celé republice zaplněny v průměru jen cca 60 % svých kapacit, ze 600 bioplynových stanic je jich pouze jen cca 7, které  jsou schopné zpracovávat biologicky rozložitelný odpad. Jinými slovy, ten, kdo přijde na efektivní mechanismus sběru a využití BRKO a dokáže jej navázat na vhodné koncovky, vyhraje. Preferenci z pohledu environmentálního i ekonomického nakládání s bioodpady však stále ze strany MŽP i pohledu obcí hraje prevence vzniku v rámci domácího kompostování. Na to upozornil i Mojmír Jiřikovský, jednatel firmy JRK Česká republika, která byla i generálním partnerem celé konference. Ve své prezentaci pan Jiřikovský také představil výsledky projektu zavedení chytrého systému evidence odpadů ECONIT, díky kterému obec Prostřední Bečva během prvního roku fungování snížila nejen množství směsného komunálního odpadu o více než 20 %, ale navíc se rapidně zvýšila míra třídění. Ta se projevila v ekonomice obce až do takové míry, že celý systém evidence se zaplatil již v prvním roce a to bez nutnosti dotačních podpor. Můžeme tak věřit, že díky podobným systémům se obce i v oblasti odpadového hospodářství mohou spoléhat na efektivně využité vlastní finance oproti zdlouhavým procesům souvisejícím se získávání dotace. Pilotní projekt se také v letošním roce překlopil do uceleného programu „Obce na cestě k minimálnímu odpadu“, díky kterému se podobné příležitosti nabízejí i dalším obcím – navíc také s kompletním systémem osvěty jak obyvatel, tak vedení obce. 

V úvodním bloku Odpady byli zástupci obcí a firem  obeznámeni také s aktuálními dotačními možnostmi Státního fondu životního prostředí, úspěšnými pilotními projekty městské části Praha 7 v podání pana místostarosty Ondřeje Mirovského, který představil způsob, jak například tato městská část začlenila kompostování v zahradních kompostérech i do prostor pražských vnitrobloků a to i s nádobami na tříděné odpady, které tak postupně nahrazují ty, ve kterých ještě donedávna končily odpady směsné.

Mezi novinky ve sběru odpadů přibývá obcím i povinnost sběru použitých olejů. Ty by v budoucnu mohly být použity například na výrobu bioplastů českou technologií Hydal, které jsou na rozdíl od všech nedotažených materiálů, které se v přírodě nerozloží, jediné kompostovatelné a rozložitelné v přírodních podmínkách. Potenciál pro uzavření cyklu již je, jen ho skutečně dotáhnout.

Budoucnosti cirkulárních staveb může pomoci holandský koncept Green deals.  

Hlavním pilířem bloku Stavby se stala přednáška paní ředitelky Odboru průmyslové ekologie z Ministerstva průmyslu a obchodu, Pavlíny Kulhánkové, která se věnovala takzvanému principu Green Deals. Green Deals je nizozemský vládní program, který umožňuje poskytování efektivní pomoci organizacím, usilujícím inovativními projekty o zelený a udržitelný růst, kterým ale překáží legislativa k úspěšné implementaci a diseminaci. Musí se však jednat o řešení problému, který není možné vyřešit na základě již platné legislativy nebo všeobecně známých pravidel. Je to jeden z mála dobrovolných nástrojů v rámci komunální politiky, který už nyní pomáhá na svět celé řadě aktivit v rámci cirkulární ekonomiky. S Green Deals se dnes setkáme v Nizozemsku nebo Francii, v České republice je o něj zájem zejména ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu.

Základem cirkulární stavby je dobře zpracovaný projekt. Ovlivnit může celý životní cyklus stavby.

Velmi netradiční pohled do problematiky přinesl František Polák z firmy ERCtech. Dle jeho názoru jsou staré budovy v demolovaném stavu stavebním materiálem, který dnes najdeme leckde v České republice. Jeho firma  vyrábí z cihelného odpadu prvotřídní beton ze 100% recyklátu a tato česká technologie má nakročeno k mezinárodnímu úspěchu a uplatnění v praxi. Lokálnost, ekologičnost a fyzické vlastnosti tohoto materiálu oslovily celou řádu zájemců. Nakládání se stavebním odpadem protínalo i prezentaci Petry Csefalvayové z INCIEN SK, pod jejíž taktovkou proběhla rekonstrukce současného sídla INCIEN. Adam Rujbr představil principy zeleného veřejného zadávání, díky nimž se může stavebnictví stát cirkulárním díky kvalitním projektům na samotném začátku. Právě díky kvalitnímu projektu mohou obce pomoci k výstavbě budov, při jejichž provozu jsou spořeny energie, je udržitelně nakládáno s šedými vodami nebo na jejichž výstavbu jsou použity kvalitní recyklované suroviny.

Od přednášek k praxi

Odpolední část programu byla  bohatá jak na zážitky, tak na praktické znalosti. Organizátoři připravili sérii workshopů, jejíchž cílem bylo obohatit účastníky o nové zkušenosti v rámci přípravy strategie měst a obcí v oblasti cirkulární ekonomiky nebo prevenci vzniku odpadů. Ukázalo se, že aktivity obcí v těchto oblastech můžou mít neočekávané benefity – jak ekonomické v rámci zdokonalení systémů odpadového hospodářství, tak i posílení místní komunity pomocí komunitních zahrad, kompostování nebo pravidelných výměnných akcí (tzv. SWAP). Podrobněji mohli také účastníci nahlédnout do procesu zavádění již zmiňované transparentní evidence odpadů, které je výchozím krokem k postupného zavádění principů PAYT (zaplať, kolik vyhodíš). 

Nechyběla ani exkurze po energeticky soběstačné farmě v Choťovicích, která by mohla sloužit jako modelový příklad hospodaření, jenž naplňuje všechny pilíře udržitelného rozvoje – environmentální, ekonomický a sociální.

Nedílnou součástí konference byl i trh technologických řešení, kde jednotlivé firmy představily svoji činnost. Na trh navazoval i vyhrazený prostor pro networking, který přispěl k propojení klíčových aktérů v oblasti cirkulární ekonomiky – zejména obcí a firem.

Den účastníci zakončili kvalitní cirkulární zábavou, díky které si mohli oprášit nejen své znalosti o cirkulární ekonomice, ale hlavně navázat a prohloubit osobní vztahy s ostatními účastníky. Právě navazování kvalitní spolupráce a čas strávený rozpravou nad starostmi a radostmi z praxe je největším přínosem osobní účasti na konferencích a seminářích. Připraven byl již tradičně i cirkulární kvíz, po němž se zábava volně přesunula na taneční parket.

Bioplynový sektor čeká několik výzev: orientace na využití tepla nebo propojení s obcemi a producenty bioodpadů

Druhý den konference byl zahájen blokem Energie. Tématem se  staly hlavně bioplynové stanice a jejich potenciál k využití biologicky rozložitelných odpadů.  Úspěšným příkladem z praxe je například již zmiňovány Hotel na Farmě nebo energeticky soběstačná obec Kněžice. Oba, umístěním na mapě sobě blízké projekty, ukazují, že udržitelný rozvoj bioplynových stanic nestojí na zpracování vstupů první generace. Naopak se budoucností stává zpracování odpadních toků a ne cíleně pěstovaných primárních komodit. Trendem je i efektní vyvádění nevyužitého tepla, které se i díky finanční podpoře ze zdrojů SFŽP může stát zdrojem tepla pro domácnosti. Navíc je toto vytápění správnou cestou v boji se znečištěním ovzduší spojeného s kouřem z domácích topenišť. Je tedy jisté, že bioplynové stanice jsou ideální součástí cirkulárních obcí a měst.

S tématem energie úzce souvisí i problematika odpadních vod z navazujícího bloku. Jejich opětovnému využití dnes často brání legislativa. Například používání vyčištěných odpadních vod je často nemožné použít na závlahy, neboť je tento způsob považován za vypouštění do vod podzemních. O příklady z praxe se podělili expert na vodní hospodářství, zakladatel firmy ASIO, pan Karel Plotěný a Ivan Pavlis, provozní ředitel ve společnosti VWS MEMSEP s.r.o., člen skupiny Veolia. Jak pan Plotěný uvedl v diskuzi u přednášky, rád by byl, aby se na odpadní vody nahlíželo podobně jako na odpady a byla preferována hierarchie nakládání s odpady či odpadními vodami. Prevence a opětovné použití by tak vždy bylo nejvhodnější cestou, pro kterou je třeba hledat i vhodné legislativní prostředí.

Odlehčující prezentaci na závěr představila Kristýna Kutilová, jednatelka firmy Copymat, která se prosazuje o nahrazení nákupů elektroniky, zejména tiskáren, tiskovou službou. Na místo desítek strojů ve vlastnictví radnice, tak může radnice využívat tisk, servis a například využít i repasované stroje, které jsou mnohem ekologičtější. Celý servis je také pravidelně kontrolován a neustále zefektivňován. Audit stávajících tiskáren přináší jak inovaci v tisku a možnost přechodu na digitalizaci, tak ulehčení obecnímu rozpočtu. Příklad podobně smýšlející chytré radnice představil i Michael Kašpar, místostarosta Kolína, které se stává průkopníkem skutečně fungujících chytrých řešení na úrovni měst. Představil tzv. “kolínskou klíčenku” i výsledky změn v odpadovém hospodářství nebo soutěžení díky principů EPC (energy performance contracting), jež bylo představeno i na loňské konferenci Odpad Zdrojem a u kterého se odborníci shodují, že je skvělým příkladem praxe správného veřejného zadávání v oblasti energetických úspor. 

Plynule na blok navázala závěrečná přednáška Soni Jonášové, která se věnovala globálním megavýzvám, kterým čelí současná společnost a které je třeba řešit lokálně právě podobnými cestami, jaké představila letošní konference. Cirkulární ekonomika skutečně dává smysl a je trendem, který bude hýbat budoucností bližší, než si často přiznáváme.

Slavnostní ukončení konference obnášelo nejenom vyhlášení vítězů v dotazníkové soutěži, ale i příslib lepší budoucnosti, která je možná i právě díky novým znalostem, kontaktům a uzavřeným partnerstvím. Neodmyslitelně k tomu patří i poděkování všem účastníkům, partnerům a organizátorům konference, které pomáhají rozvíjet cirkulární ekonomiku v České republice. Těšíme se na viděnou na konferenci Odpad Zdrojem 2019!

Text: Štěpán Vaškevič, foto: Tomáš Slavík

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here