Evropská komise 30. března vydala cirkulární legislativní balíček. Ten je zásadním krokem vpřed, ale stále mu “chybí zuby”, aby se udržitelné produkty staly normou, varuje Evropský úřad pro životní prostředí (EEB). Evropská komise zveřejnila tento legislativní balíček [1] s cílem urychlit přechod na cirkulární ekonomiku. EEB uvítal balíček jako potenciální změnu hry, ale zdůraznil, že je třeba rychle jednat, aby se respektovaly naše emise a využívání zdrojů, a to při planetárních hranicích a lidských právech.
Stéphane Arditi, ředitel pro integraci politik a oběhové hospodářství v EEB, řekl: „Tento balíček by mohl pomoci řídit tolik potřebné transformace trhu a průmyslu s cílem dosáhnout udržitelného a spravedlivého hospodářství, efektivního z hlediska zdrojů – ale stále mu chybí zuby na to, aby byl skutečně udržitelný.“
Obsahem balíčku je:
- Iniciativa pro udržitelné produkty zaměřená na podporu cirkulace produktů na trhu EU, včetně reformy zákonů o ekodesignu
- Strategie pro udržitelné a kruhové textilie
- Návrh na revizi nařízení o stavebních výrobcích (CPR)
- Nová pravidla pro podporu spotřebitelské síly
Udržitelné produkty a ekodesign
Sdělení o udržitelných výrobcích uvádí řadu opatření zaměřených na udržitelnost výrobků prodávaných na trhu EU. Komise znovu dodává své ambice učinit udržitelné výrobky normou.
Balíček také obsahuje legislativní návrh na uvolnění potenciálu ekodesignu, rozšíření jeho působnosti na prakticky všechny produkty uváděné na trh a otevření dveří novým inovativním opatřením, jako je uhlíková a ekologická stopa produktů, rozvoj digitálního produktového pasu a dopad na zvážení za hranicemi EU.
Nové nařízení však přinese výsledky pouze prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovené pro konkrétní skupiny výrobků. Jejich schválení bude nějakou dobu trvat, zejména proto, že naznačuje zvýšení počtu zaměstnanců pracujících na výrobcích stanovení politiky. Příležitosti přinést výsledky hned od počátku, jako je okamžitý zákaz ničení neprodaného zboží, nebyly využity. Kromě toho se návrh nezabývá a nezveřejňuje sociální aspekty a aspekty náležité péče v rámci produktového pasu. [2]
Jean-Pierre Schweitzer, politik pro produkty a cirkulární ekonomiku v EEB, řekl: „Uplatnění ekodesignu na širší soubor produktů šetří Evropě emise, zdroje pro hospodářství a zvyšuje naši odolnost, ale k zavedení těchto opatření jsme ještě daleko.”
Udržitelné textilie
„Textilní strategie“ stanoví plány Evropské komise na novou politiku, které mají přinést větší udržitelnost do jednoho z nejvíce znečišťujících, plýtvavých a vykořisťovatelských odvětví na světě.
EEB vítá jasné plány na závazná pravidla pro design výrobků, cíle pro více používaných textilních výrobků a větší váhu na výrobce, aby nespadly náklady na textilní odpad po skončení životnosti. EEB však vyžaduje tvůrce politik, aby zajistili silnou účast občanské společnosti na rozvoji iniciativ oznámených ve strategii a zlepšení opatření, která řeší porušování lidských práv v dodavatelských řetězcích, což je jasné slepé místo v dnešním textu.
Emily Macintoshová, odbornice pro textilní průmysl v EEB, řekla: „Nemůžete ekologizovat fast fashion. Evropská komise dnes označila nadprodukci za problém tím, že upozornila na každoročně vydávaných značek kolekcí. Nyní musíme zajistit, aby byla opatření stanovená v této strategii promítnutá do skutečné průmyslové odpovědnosti všech společností bez ohledu na velikost, a že neexistuje žádná výpovědní klauzule, pokud jde o zničení zboží a zajištění spravedlnosti pro pracovníky.”
Vzhledem k tomu, že většina dodatků ke strategii Udržitelného textilu je navázána i na rychlou implementaci. Dodáváme ke stažení dodatek a časový harmonogram nejvýznamnějších změn.
Stavební výrobky
Navzdory většímu pokroku v jiných souborech se revize nařízení o stavebních výrobcích nesměle posouvá vpřed, pokud jde o soulad s iniciativou pro udržitelné výrobky. Tváří v rostoucím prostředí na vlně renovace CPR nadále nastavuje nižší laťku pro stavební výrobky tím, že nenavrhuje ani právně závazné ekologické požadavky na vlastnosti výrobků, ani digitální a transparentnější informace o výrobcích.
Nevládní organizace neustále varovaly [3], že takový nedostatek ambicí je zvláště znepokojivý pro průmysl, který zoufale potřebuje dekarbonizaci, protože je zdrojem 35 % emisí EU [4]. To do značné míry neřeší současné nařízení o společných ustanoveních, které nadále umožňuje dominantním průmyslovým hráčům stanovovat environmentální normy, kde se mohou dohodnout na nejnižším společném jmenovateli, který potlačuje inovace a malé a střední podniky.
Gonzalo Sánchez, ředitel politiky pro cirkulární ekonomiku a uhlíkovou neutralitu ve stavebním sektoru v EEB, řekl: „Minimální ekologické požadavky a povinný pas digitálních produktů pro stavební výrobky jsou klíčem k dekarbonizaci evropského zastavěného prostředí do roku 2050. Odložení těchto opatření bude znamenat nepřekonatelný úkol v příštím desetiletí dekarbonizovat fond budov kvůli zpoždění při zavádění cirkulárního opatření.”
Posílení postavení spotřebitelů
Iniciativa „Posílení postavení spotřebitele pro ekologický přechod“ má posílit stávající právní předpisy EU s cílem zabránit greenwashingu a snížit zastarávání, a to změnou směrnice o nekalých obchodních praktikách (UCPD) a směrnice o právech spotřebitelů (CRD).
Cílem návrhu je zlepšit důvěryhodnost tvrzení a štítků o udržitelnosti – opatření velmi žádané, protože nedávný výzkum ukázal, že 42 % ekologických tvrzení je potenciálně nepravdivých nebo klamavých [5]. Nová pravidla o poskytování informací o délce záručních lhůt, dostupnosti náhradních dílů a aktualizacích softwaru mají navíc spotřebitelům pomoci porozumět očekávané životnosti produktů, které kupují [6].
EEB vítá opatření jako velmi potřebný krok k zastavení greenwashingu, ale varoval před možnými mezerami: iniciativa neobjasňuje, jak se budou řešit některá z nejproblematičtějších a nejrozšířenějších tvrzení, jako je „klimatická neutralita“, zatímco se předvídá zákaz plánovaného zastarávání byl z návrhu vypuštěn.
Blanca Moralesová, hlavní koordinátorka pro ekoznačku EU v EEB, uvedla: „Potřebujeme odvážnější opatření, abychom zakázali nespolehlivá pověření, zejména pokud jde o klimatickou neutralitu, a sestavili seznam těch, která jsou založena na harmonizovaných, robustních metodách. Vyzýváme Komisi, aby tato ustanovení posílila v nadcházejícím nařízení o ekologických tvrzeních. Společnosti by měly mít povinnost veřejně zaregistrovat svá tvrzení a důkazy před použitím. Žádná data, žádný trh!“
Zdroje
[1] https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_2013
[2] Ve své prezentaci iniciativy Komise uvedla, že tyto aspekty budou řešeny prostřednictvím souborů Corporate Sustainability a Due Diligence, ale ty neposkytují stejnou úroveň transparentnosti jako digitální produktový pas.
[3]https://eeb.org/library/ngos-letter-on-the-construction-products-regulation-revision/
[4] https://ec.europa.eu/environment/levels_en
[5] https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_21_269
[6] Návrh také uvádí praktiky společností vedoucí k předčasnému zastarávání, jako je vyhýbat se informování spotřebitelů o nutnosti používat aktualizace softwaru, které brání fungování produktů, nebo vyžadovat použití originálního spotřebního materiálu, jako jsou inkousty do tiskáren.
Článek přejat z webu EEB.org. Zdroj hlavní fotografie Pixabay.com.
