Emailovou schránku nám dnes v INCIEN zahltily dobré zprávy. Po zveřejnění Plastic strategy následovala zpráva lokálnějšího charakteru – Praha se může těšit na otevření nového RE-USE centra, které by mohlo následovat příklady dobré praxe dalších evropských zemí, kde již podobné koncepty fungují. Nás ale zajímalo, jak moc je tato dobrá zpráva i na dobré cestě. A tak jsme se optali těch nejinformovanějších.
Re-Use centrum vznikne v Pražské tržnici. Předměty, které se nemusejí stát odpadem, ale mohou být dále využity budou do centra sváženy ze sběrných dvorů proto, aby si je noví zájemci mohli zakoupit za skutečně nízké ceny. V centru budou předměty roztříděny, naceněny a připraveny k prodeji. Nové majitelé tak mohou z druhé ruky pořídit například knihy, nábytek, nádobí, hračky či vybavení domácnosti.
O zprávě jsme se jako první dozvěděli od radní Hlavního Města Prahy, Jany Plamínkové. Na svém účtu uvedla: “Dnes Rada HMP schválila vznik re-use centra v Pražské tržnici. Po vzoru Vídně tam chceme vybudovat obchod, kam se budou ze sběrných dvorů svážet věci, které ještě mohou někomu dál posloužit – v té Vídni lze v obchodě zvaném Tandler levně koupit nábytek, hračky, společenské hry, CD, knihy, sklo, sportovní vybavení atd. Zároveň by to mělo sloužit jako centrum ekologické výchovy zaměřené na odpady. O centrum mají zájem různé neziskovky, školy, umělecké školy apod. Myslím, že to bude úspěšný projekt. Bohužel ale budova 23, ve které centrum bude, je v dezolátním stavu a musí projít totální rekonstrukcí, takže centrum nebude hned. Ale hledáme prostory už od března a nic jiného než tržnici jsme nenašli.” Ke dnešnímu dni k informaci o Re-use centru paní Plamínková uvedla: “Ono to bohužel bude nějakou dobu trvat, samotný objekt je ve špatném stavu a musí se kompletně rekonstruovat. Navíc to prošlo bez hlasů ANO, takže nevím, zda to nebudou bojkotovat. Snad ne.” Můžeme tedy věřit, že všeobecně prospěšné zájmy budou na prvním místě před politickými taškařicemi, které často míří směrem ke krátkodobým, populitstickým a nekoncepčním krokům. Re-use centra jsou prokazatelně velmi zajímavou a důležitou součástí systémů nakládání s odpady, ke kterým se hlásí i Hnutí ANO. Důkazem může být i bod z programového prohlášení Vlády, které zveřejnil Andrej Babiš a doslovně v něm uvedl: “Vyřešíme odpadové hospodářství.” Jasným krokem je pak hledat kroky, které budou naplňovat hierarchii nakládání s odpadem, jejímž hlavním bodem je prevence vzniku odpadů, do které se re-use centra řadí.
A co na to místostarosta Prahy 7, Ondřej Mirovský, který zahájil projekt Praha 7 bez odpadu? “Za sebe jsem rád, že u nás toto centrum vznikne. Je nezbytné vyvrátit domněnky, že se bude jednat o “třídírnu bordelu”, jak se začalo šířit z úst odpůrců. Naopak – v centru vzniknou i ekovýchovné prostory. Chceme Tržnici, která bude plnit spoustu funkcí. Včetně této.” Radní Prahy 7, František Vosecký, který zároveň v minulých týdnech oznámil kandidaturu na předsedu Strany Zelených, ke komentáři Ondřeje Mirovského dodává: “Projekt re-use centra podporujeme zaprvé proto, že chceme aby holešovická tržnice nabízela širokou škálu služeb a možností, ale hlavně z důvodu, že podobné projekty pomáhají snižovat množství odpadů ve městě. Přičemž ideální je, když se použité výrobky odpadem vůbec nestanou.”
Pěkná nálepka pro třídírnu bordelu?
Podobrnými argumenty mohou dobré nápady bojkotovat všichni. Faktem však zůstává, že dobrá praxe re-use center ze zahraničí jasně ukazuje, že se tyto prostory stávají skvělým místem pro zavádění principů předcházení vzniku odpadů do praxe. Co se komu nehodí, to se může hodit někomu dalšímu. Sami jsme se o tom přesvědčili při organizování SWAP akcí (výměn) v Praze. Výsledkem poslední akce jsou zcela jasná čísla ukazující na fakt, že lidé mají doma obrovskou spoustu věcí, která se jim nehodí, ale je jim líto je vyhodit (a také by to bylo zbytečné, když se na stejné věci těší noví majitelé). Proto podobné akce vítají a výměny se stávají čím dál populárnější.
Podobné projekty v České republice rostou jako houby po dešti.
V Brně svoji síť re-use center už dávno mají. Dobrovolné příspěvky za produkty, které si z nich lidé odnášejí, používají na zvelebování mětské zeleně a květinových výzdob různých městských částí. Peníze od občanů jsou tak investovány do zkrášlení veřejných prostranství a navíc staré věci dostávají druhou šanci. V re-use centrech také vznikají nová pracovní místa a pokud je dobře nastavená celá ekonomika centra, tak může fungovat zcela bez dotací. Pojí tak sociální, environmentální a ekonomické funkce. Další podobné centra můžeme očekávat třeba v nově budovaném sídle technických služeb v Hranicích na Moravě od architektů Chybík + Krištof, jehož velmi důležitou funkcí je i osvěta veřejnosti. Centrum je ergonomicky navrženo do kruhového tvaru tak, aby jeho návštěvníci mohli pohodlně odevzdat odpady a zároveň ve vyšších patrech dle návrhu vznikne vzdělávací galerie odpadů sloužící k osvětě. Podobné koncepty mohou přejímat i další města.
Alelyckan je sběrný dvůr a recyklační centrum vlastněné a provozované městem Göteburg, které posunulo místní odpadové hospodářství o stupeň výše. Ke klasickému sběrnému dvoru zde bylo vybudováno centrum opětovného využití s možností odložit použitelný nábytek, textil, elektroniku a věci pro domácnost. Mezi návštěvníky a zákazníky centra jsou vedle místních obyvatel i soukromé firmy, které sem přivádí možnost odevzdat, prodat do komise či pořídit použité demoliční komponenty.
Odevzdané věci jsou vyčištěny, opraveny a nabídnuty v místním second hand obchodu. V komplexu tohoto „eko-parku“ najdou návštěvníci i restauraci, opravnu kol či koutek se zbožím vyrobených z recyklovaných materiálů. Komfortní odložení odpadů a nepotřebných věcí tak může být doprovázeno příjemně stráveným časem při lovení pokladů z druhé ruky či nad šálkem kávy a otevírá nový pohled na to, jak může vypadat zelená alternativa k odpoledni prožitém v obchodním centru.
Při příjezdu do sběrného dvora projdou návštěvníci nejprve třídicí halou, kde jsou vyškoleným personálem aktivně otázáni, zda se mezi věcmi, které chtějí odložit najdou funkční či opravitelné kusy. Po této selekci pokračují ke klasickému stanovišti k odložení odpadů k recyklaci či nebezpečných odpadů. Aktivní přístup obsluhy a společné vytřídění předmětů je velmi důležité, jelikož velká část návštěvníků si není vědoma možnosti odložit věci k opětovnému použití.
Činnost centra pro opětovné využití ročně zabrání vzniku 360 tun odpadu. Pokud by každé recyklační centrum ve Švédsku nabízelo tyto služby, 5 % z odložených odpadů by mohlo být znovu využito.
Centrum umožnilo vznik řady pracovních pozic pro osoby s problematickým uplatněním na trhu práce. Zisk z prodeje je věnován na rozvoj činnosti centra a dobročinné účely (podpora osob drogově závislých, se zdravotními problémy apod.). Dalším sociálním efektem je zmíněný posun vnímání spotřebitelského chování a možnost lidem na vlastní oči ukázat, jaká část věcí, které běžně vyhazují má ještě šanci na druhý život.
Chcete si o Re-use centrech pročíst více? Stáhněte si naši brožuru.
Holešovickému re-use centru držíme palce a věříme, že již brzy obohatí aktivity Pražské tržnice a navíc zařadí Prahu mezi progresivní evropská města, ve kterých již Re-use centra vznikla. Věříme, že hlavním výzvám, mezi které se řadí rozsáhlá rekonstrukce celého prostoru i politická vůle či nevůle, bude nové centrum zdatně čelit a my se tak budeme moci těšit na další aktivitu vedoucí k rozvoji společenského i ekologického života v našem hlavním městě.
