Projekt Petra Novotného a Soni Jonášové BioCNG pro města uspěl poprvé, když se setkali v roce 2015 a společně jej vymysleli, podruhé v roce 2018, když první autobus na BioCNG v ČR vyrazil na zkušební dvouměsíční jízdu Brnem, a potřetí, když jej ocenili v soutěži E.ON Energy Globe 2019. Úspěch projektu pokračuje do dneška, kdy jeho hlavní iniciátor Petr Novotný za Institut Cirkulární Ekonomiky podepisuje Memorandum o spolupráci při rozvoji technologie na výrobu biometanu z biologicky rozložitelného odpadu s městem Brnem, Dopravním podnikem města Brna, Brněnskými vodárnami a kanalizacemi a společností MEGA.
Petře, deset let trvalo, než se vaše inspirace proměnila v Česku ve skutečnost. Je to dle vás dlouhá doba? Jak vidíte projekt BioCNG pro města ČR za dalších deset let, tj. v roce 2030?
Prorazit s novou myšlenkou je vždy těžké a chce to nějaký čas, než pro ni uzraje ta správná doba. Realizace pilotního projektu je způsob, jak tuto dobu „nedůvěry“ zkrátit, protože vidět něco na vlastní oči fungovat, je mnohem lepší, než o tom pouze slyšet. Máte však pravdu, že deset let je dlouhá doba. Po návratu z Finska, kde jsem se s touto technologií setkal, jsem se ji snažil propagovat i u nás – přes školní projekty až po diplomovou práci. Věci se začaly hýbat správným směrem až od okamžiku, kdy jsem se setkal se Soňou Jonášovou, a s touto technologií ji seznámil. Shodli jsme se, že má smysl napnout síly k pilotnímu projektu. Soňa pomohla svými kontakty a svoji neskutečnou energií, a tak se dílo povedlo.
Nyní jsme na dobré cestě k tomu, aby se tyto projekty rozšířily po celé republice – potřebná legislativa je již připravena, stejně jako technologie a dodavatelé. Do roku 2030 se bude, podle mého názoru, jednat již o běžnou technologii.
První vlaštovkou v ČR je město Brno. Proč právě tady?
Brno má pro realizaci tohoto projektu ideální podmínky. Po stránce technické je k dispozici zdroj bioplynu na čistírně odpadních vod. V Brně jezdí 160 autobusů na CNG, které dokážou k pohonu využívat i biometan. Co je ale důležitější a pro realizaci projektu zásadní, je pozitivní přístup představitelů města a také městských firem, které jsou do projektu zapojené – tedy Dopravního podniku města Brna a Brněnských vodáren a kanalizací. Tato unikátní konstelace byla předpokladem ke vzniku pilotního projektu, a je důležitá i při aktuálních snahách o zopakování projektu ve větším měřítku. Osobně bych byl nejradši, kdyby se do skupiny městských firem v rámci projektu BioCNG pro Brno zapojila i společnost SAKO Brno, která má na starosti odpadové hospodářství. Separací a zpracováním biologicky rozložitelných odpadů od podnikatelů a domácností z města Brna by bylo možné vyrobit dostatek plynu na pohon přibližně dalších 50 autobusů na CNG. Myšlenkou výstavby odpadové bioplynové stanice se již tato společnost zabývá, tak věřím, že se dočkáme i tohoto projektu.
Podpisem Memoranda zmiňovaných pěti stran se roztočí nové kolo recyklace bioodpadu a odpadních vod v Brně. Co všechno se v praxi začne dít?
Čistírna odpadních vod Brno-Modřice používá ke stabilizaci čistírenských kalů anaerobní fermentaci, při které vzniká kalový plyn. Jde v podstatě o stejný proces, jako by se jednalo o zemědělskou bioplynovou stanici, která zpracovává kukuřici, nebo odpadovou bioplynovou stanici, která zpracovává zbytky jídel. Čistírna odpadních vod sama potřebuje velké množství energie a kalový plyn se využívá k výrobě elektřiny a tepla, které dokáže sama spotřebovat. Tvorba plynu je však přírodní proces, který jde regulovat jen omezeně. V určité okamžiky může být produkováno více kalového plynu, než jaká je kapacita na jeho zpracování. V takovém případě je přebytečný plyn přesměrován na hořák a pálen bez užitku.
V rámci Memoranda bylo dohodnuto, že provozovatel čistírny poskytne přebytečný plyn, který by byl jinak spálen, provozovateli technologie na úpravu plynu – společnosti MEGA. Ta plyn upraví na kvalitu zemního plynu a poskytne ho dopravnímu podniku jakožto pohonné hmoty namísto zemního plynu. Díky tomuto projektu bude možné využít větší množství kalového plynu a nahradí se jím fosilní zemní plyn ze zahraničí. Tímto způsobem by mělo být možné pohánět přibližně pět autobusů. Projekt by měl být zrealizován do konce tohoto roku.
Aspirují v současné době i další města na zavedení projektu BioCNG do své praxe, respektive jak velký je v současnosti zájem měst a obcí?
Vedle Brna zvažuje využití BioCNG i Praha, která připravuje projekt na využití kalového plynu z čistírny odpadních vod, a deklarovala zájem vystavět odpadovou bioplynovou stanici. V současnosti probíhá pilotní projekt sběru gastro odpadu od obyvatel sta bytových domů na území městských částí Prahy 5, 6 a 7. Výsledkem mají být praktické zkušenosti se sběrem bioodpadu a také informace o jeho produkovaném množství. Zájem jiných měst se postupně probouzí, úvahy o využití bioodpadů nebo čistírenských kalů k výrobě vlastního obnovitelného zemního plynu se staly běžnou součástí úvah o budoucím udržitelném rozvoji. Jsem rád, že se nám pro tyto úvahy daří prošlapávat cestu.
Mělo by mít město nebo obec, které se rozhodne pro provoz MHD na BioCNG, ve své blízkosti bioplynovou stanici?
Města již často svoji bioplynovou stanici mají na čistírně odpadních vod. V bioplynové stanici stabilizují čistírenské kaly a kalový plyn většinou používají k výrobě elektrické energie v kogenerační jednotce. V tomto procesu vzniká jako vedlejší produkt i teplo, které však bývá využité jen z menší části nebo vůbec. Bioplyn ze zpracování čistírenských kalů je možné využít k produkci biometanu. O změně využití bioplynu na produkci biometanu uvažují především provozovatelé, kteří nemají využití pro vyrobené teplo, nebo ti, které čeká generální oprava kogenerační jednotky a stojí před rozhodnutím, zda do ní znovu investovat nebo přejít na jiné využití. Pro přechod na výrobu biometanu hovoří i politika státu v oblasti podpory obnovitelných zdrojů, která v budoucnu bude preferovat výrobu biometanu před kogenerační výrobou elektřiny a tepla.
Města vedle čistíren odpadních vod vlastní i další potenciálně velký zdroj bioplynu – biologicky rozložitelné odpady od svých obyvatel. Pro výrobu bioplynu z bioodpadu není nutné hned plánovat výstavbu nákladné odpadové bioplynové stanice. V České republice funguje hustá síť zemědělských bioplynových stanic, která je rovnoměrně rozmístěna po celém území republiky. Zemědělcům stačí investovat do zařízení na předúpravu a hygienizaci bioodpadů, a mohou je zpracovávat ve svých stanicích. Vzniklý bioplyn potom upraví na biometan, který mohou vtlačit do plynové rozvodné sítě a dodávat kamkoliv po České republice, kde je zavedený plyn.
Podstatou procesu je také membránová separace biometanu a oxidu uhličitého z bioplynu, vzniklého anaerobní fermentací organického odpadu. Tuto separaci zabezpečovala společnost MemBrain, ale teď ji vystřídala společnost MEGA. Můžete říct proč?
Společnost MemBrain je výzkumnou společností, která má se společností MEGA úzké vazby. Připravované pokračování projektu neoznačujeme za pilotní, bude se jednat již o plně provozní jednotku, proto se realizace chopila přímo společnost MEGA, která ponese podnikatelské riziko.
Zatím je tématem především městská hromadná doprava, respektive autobusy, které jezdí na CNG (stlačený zemní plyn), a jelikož je biometan kvalitativně identický se zemním plynem, mohou tyto autobusy jezdit i na BioCNG. Vidíte někde v budoucnu podobné řešení i pro osobní automobily? Nebo jsou dle vás v otázce ekologických automobilů řešením elektromobily?
Důsledkem toho, jak je nyní nastavena legislativa, která nutí výrobce automobilů ke snižování emisí z provozu jimi prodávaného portfolia motorů, se velká část výrobců vrhla na elektromobilitu, ve které mohou nahnat více úspor CO2. Nabídka osobních automobilů na CNG tím byla trochu poznamenaná. Do budoucna se předpovídá, že BioCNG bude hrát důležitou roli spíše v nákladní a autobusové dopravě než v té osobní. Já osobně fandím elektromobilům i BioCNG, protože každá z těchto technologií má své nesporné výhody. Ve finále vždy nakonec záleží na tom, odkud pochází energie k jejich provozu. Elektrickou energii i BioCNG jsme schopni nyní spolehlivě vyrobit z domácích zdrojů, a proto mají obě technologie význam do budoucna.
Hodně cirkulárních projektů funguje díky klíčové spolupráci s bakteriemi. Co na to říkáte?
Měli bychom se více naučit respektovat přírodní síly a využívat je. Z dob minulých jsme zvláště v energetice zvyklí na megalomanská centrální řešení, která jsou jednoduchá, avšak založená především na fosilních zdrojích energie. Tato řešení musíme do budoucna opustit, protože nejsou dlouhodobě udržitelná a mají negativní vliv na životní prostředí. Přechod na obnovitelné lokální zdroje s sebou nese mnohem větší komplexitu systému, protože je nutné namísto jednoho velkého zdroje koordinovat síť mnoha malých, lokálních. Mikroorganismy, jako jsou bakterie, nám umí být velmi nápomocné v mnoha oblastech života, to platí ve velké míře i v energetice. Bakterie umí přeměnit bioodpady na bioplyn, jiné bakterie se zase testují v zařízeních na sezónní akumulaci obnovitelné energie (power to gas) atd. Bakterie tedy budou důležitou součástí decentrální energetiky. Měli bychom opustit představu, že najdeme zázračný obnovitelný zdroj, který plně nahradí současné fosilní zdroje. Finální řešení se bude skládat z množství různorodých, malých či velkých řešení, které dohromady, ve vzájemné kooperaci, dokáží nahradit současnou neudržitelnou produkci. Schopnosti bakterií nám v tom mohou výrazně pomoci.
