Tým H2Ospodař. Foto: H2Ospodar.cz

V rámci projektu H2Ospodař nabízíte několik školení a workshopů. Co se v rámci nich zaměstnanci či děti dozvědí a co si prakticky vyzkouší?

Naše workshopy mají dva hlavní cíle. Prvním je probouzení úcty k vodě, jakožto ke zdroji, který je opravdu omezený a bez kterého nemůžeme žít. Lidé si leckdy neuvědomují, jak jim zbytečně protékají hektolitry vody skrz prsty. Chceme jim ukázat, jak významnou roli voda v našich životech hraje, že je i tam, kde ji nevidíme a je potřeba s ní zacházet s rozumem a úctou. Druhým cílem je předat lidem praktické tipy, jak se chovat k tomuto přírodnímu zdroji ohleduplněji. Co mohou sami změnit. 

Děti, ale i dospělí si na interaktivních exponátech a jednoduchých pokusech vyzkouší principy výroby jak pitné vody, tak čistírny odpadních vod, na vlastní kůži zjistí, jaké ohromné množství vody nám doma protéká naprosto zbytečně, ukážeme jim, jak moc vody například protéká záchodem a jaká je fuška tu vodu dostat až do pátého patra. Dáme jim ohmatat šetřící prostředky pro domácnost a vysvětlíme jejich fungování, spočítají si svou vodní stopu. Také se dotýkáme problematiky podzemních vod a zadržování vody v krajině, kdy si opět na interaktivním exponátu sami vyzkouší, kolik vody nám zbytečně odteče pryč.

Vzdělávací akce H2Ospodař v Toulcově dvoře. Foto: H2Ospodar.cz

Kde podle vás lidé v domácnostech nejvíce plýtvají vodou?

Nejvíce vody v domácnostech zbytečně proteče při splachování záchodů nebo při koupání. Na spláchnutí „malé“ potřeby není nutné využít celou desetilitrovou nádržku záchodu. Stejně tak není potřeba (třebaže je to příjemné) stát dvacet minut pod puštěnou sprchou.

Vodu, kterou lidé „vypustí“ do kanalizace, už poté nevidí. Jaký je objem spotřebované vody v průměrné domácnosti za týden? O kolik by se mohl snížit, kdyby se lidé řídili vašimi radami pro šetření pitné vody?

Průměrná spotřeba vody v domácnosti byla v roce 2018 přibližně 90 litrů na osobu na den (tzn. asi 630 litrů za týden). Tato hodnota se ale mění podle lokality (např. Praha udává 107 l/os/den). V rámci Evropy jsme ale i v Praze stále relativně úsporní – celoevropský průměr se pohybuje okolo 120 l/os/den.

Kolik korun by lidé mohli ušetřit aplikováním vámi doporučených opatření?

Toto samozřejmě nelze vyčíslit pro každou domácnost nebo každého člověka bez znalosti jeho podmínek, současné spotřeby apod. Můžeme ale učinit hrubou aproximaci z průměrné spotřeby vody. Snížením celkové doby strávené ve sprše o jednu třetinu ušetří domácnost asi 14 litrů vody denně.

Redukce spotřeby vody úspornějším splachováním se odhaduje obtížněji, pro tyto účely a zachování konzistentního přístupu budeme znovu zvažovat redukci o třetinu průměrné spotřeby za tímto účelem (tzn. o necelých 8 l/os/den). To při ceně vody přibližně 90 Kč/m3 činí ročně více než 700 Kč.

Je ale třeba podotknout, že v tomto malém výpočtu nejsou zahrnuty změny postupů při mytí nádobí za využití technologií, jako jsou úsporné perlátory apod., pouze redukce času stráveného ve sprše a zodpovědné splachování, tedy činnosti, které může snadno změnit takřka každý. Pokud bychom zohlednili i výše uvedené, dostali bychom se do řádu tisíců korun ročně.

Jaké jsou nejčastější omyly týkající se vody, se kterými se u lidí setkáváte?

Názor, že balená voda je lepší než kohoutková, stále přetrvává. Samozřejmou výjimkou jsou kojenecké vody s přísnějšími limity dusičnanů nebo vody minerální, po kterých může člověk sáhnout ve specifických případech.

Častou chybou je pomýlení (nebo dokonce sjednocení) čistíren a úpraven vody. Čistírny odpadních vod slouží k čištění vody, aby ji bylo možné vrátit do koloběhu, zatímco úpravny k slouží k úpravě vody na limity parametrů vody pitné. K systémům, ve kterých se vyčištěná voda z čistíren odpadních vod vrací do distribuční sítě s kvalitami pitné vody, máme ještě daleko.

Často si lidé neuvědomují, že voda je skrytá ve všech lidských činnostech nebo produktech. Proto je důležité lidem představit koncept vodní stopy, aby si uvědomili její cenu. U denní spotřeby vody v domácnostech si mnozí lidé nepředstaví, že ¼ denní spotřeby pitné vody se spláchne toaletou, přičemž na splachování toalety by bylo možné použít užitkovou, tedy šedou nebo dešťovou vodu.

Vzdělávací akce H2Ospodař v Toulcově dvoře. Foto: H2Ospodar.cz

Ve svých Osmi vodních zásadách píšete, že je lepší dávat přednost pitné kohoutkové vodě. Jak kvalitní je kohoutková voda v Česku? Je vhodné instalovat například vodní filtr?

Za tím si stojíme. Kvalitou pitné vody se v ČR řadíme mezi nejlepší v Evropě. S filtračními zařízeními je třeba nakládat obezřetně. Jednak mohou odstraňovat až příliš vysoké procento vápníku a hořčíku z vody a jednak mohou způsobovat mikrobiologické znečištění vody kvůli růstu mikroorganismů na filtru nebo v jeho nádržce. Na trhu jsou však dostupné i technologie, které oba tyto nedostatky řeší a je nutné se řídit pokyny výrobce na výměnu filtrů. V naprosté většině případů však další úprava pitné vody není potřeba. 

Máte údaje o tom, kolik odpadu končí po vyčištění vody v čistírnách? Jsou lidé obecně informovaní o tom, co do kanalizace patří a co nikoli, nebo se setkáváte spíše s neznalostí?

Jako je to se vším, najdou se lidé, kteří vědí, co do kanalizace patří a co ne, kolikrát se i diví, že je na to třeba upozorňovat. Na druhé straně pak stojí nemalá část populace, kterým musíme vysvětlovat, proč je nežádoucí vylévat do odpadu olej, vyhazovat do záchodu vatové tyčinky, vložky nebo jiné kosmetické produkty.

Pokud je řeč o pevném odpadu přineseném kanalizací a zachyceném na takzvaných česlích, udává se hodnota okolo 10 l odpadu na obyvatele za rok. Písku čistírny produkují 5–12 l na obyvatele za rok. Co se týče kalu, ročně se ho produkuje 178 000 tun, což odpovídá asi 17 kg na obyvatele ČR za rok.

Pokud člověk plánuje stavbu domu s ohledem na životní prostředí, na jaká opatření a systémy by se měl při jeho realizaci zaměřit?

Opatření spojených s udržitelností, úsporností a ohleduplností vůči životnímu prostředí je nespočet. V rámci naší expertízy bychom se přimlouvali za systém sběru, přečištění a využívání šedé nebo dešťové vody nebo za domovní čistírnu, ze které lze také přečištěnou odpadní vodu znovu využít například na zalévání zeleně.

Je vysychání podzemní vody velkým problémem, vezmeme-li v potaz informaci z vašeho webu, že většina pitné vody v Česku pochází z povrchových zdrojů?

V důsledku globálního oteplování a extrémních teplotních výkyvů dochází k tomu, že voda odtéká z povrchů nebo se vypařuje rychleji. Typickým příkladem jsou přívalové srážky, které vyvolají rychlou reakci v povodí, ale bohužel nemají žádný nebo minimální čas na vsáknutí do půdy. Tyto vody jdou sice zadržet pomocí retenčních nádrží, ale veškerá distribuce vody jde ruku v ruce i s podzemními zásobami. A v případě, že chybí zásoba vody v podzemí, vznikající nedostatek vody tlačí vodu z nádrží či řek dolů.

Rovnováha povrchových a podzemních vod je tak důležitá pro fungování koloběhu vody, jak jej známe. Vzhledem k poloze ČR v rámci Evropy, jejímž důsledkem je to, že k nám žádná voda nepřitéká, bychom si měli vážit každé kapky na našem území.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here