Lokální produkci potravin podpoříte jejich nákupem, kde je ale získat? Foto: Pixabay.com

Končí léto, blíží se podzim. Zatímco se v zahrádkách plazí dozrávající dýně, mizí odtamtud poslední rajčata, okurky i cukety. Nastal čas zpracovávat jablka, hrušky, švestky a nejrůznější nadbytky, které můžeme uschovat přes zimu. Kdo nesklízí z vlastní zahrady, vyráží na trhy, aby nakoupil zeleninu a ovoce z Čech a Moravy. Jenže někteří z nás mají trhy z ruky, a skoro to vypadá, že nezbývá, než  kroutit hlavou nad tím, proč supermarkety nabízí rajčata ze Španělska, okurky z Francie, cukety z Itálie a jablka z Polska. Přitom, pokud jde o sezónní zeleninu a ovoce, máme v Česku potenciál vlastní poptávku naplnit. Díky nákupu u našich drobných zemědělců každý z nás může reagovat na iracionální situaci exportu a importu potravin, podpořit tak český trh a navíc zamezit emisím CO2. Najdete je na specializované mapě Adresáře Farmářů. Tím ale možnosti nekončí.

Potraviny přímo od farmáře

Problematice dovozu a vývozu potravin se už dříve věnovalo Hnutí Duha, které upozornilo na to, že Česká republika v roce 2011 nakoupila 70 tisíc tun jablek z 25 zemí světa a nákladní auta, která dovezla jablka jen z evropských států (v dovozcích figurovalo také jihoamerické Chile), spotřebovaly ekvivalent 2 427 tun uhlí. Ale i bez konkrétních čísel je snadné pochopit, že pokud by se potraviny nakupovaly lokálně, uhlíková stopa z dopravy by se značně snížila. Právě od Hnutí Duha pochází také mapa českých zemědělců, od kterých můžete přímo nakupovat jejich potraviny. V Adresáři Farmářů jednoduše najdete zemědělce ve vašem okolí, kontakt na něj i informace o tom, co od něj můžete nakoupit.

KPZ – Komunitou podporované zemědělství

Jedná se o systém rozšířený daleko za hranicemi našeho státu. V KPZ mezi zemědělcem a spotřebitelem nestojí žádný další prostředník. Díky KPZ se každý může stát členem potravinové komunity a mít tak nárok na svůj „podíl”, sdílet radost z úrody i z rizika neúrody. Zkrátka pokud se letos vašemu zemědělci neurodí meruňky kvůli mrazům, bude ve vašem podílu toto ovoce chybět, ale třeba to bude rok bohatý na jablka, která vám vaši dávku ovoce nahradí. Počasí je nevyzpytatelné, a přirozeně tak není možné dopředu vědět, zda úroda nabídne to, co zrovna chcete – jistotu, kterou zajišťují supermarkety za cenu dovozu, a které se v KPZ musíte vzdát. Zato ale získáte kvalitní potraviny, které nenajely stovky kilometrů, ale vyrostly lokálně a přirozeně zapadají do vašeho jídelníčku, protože jsou sezónní. Zapojit se můžete jednoduše pomocí webových stránek, kde si na mapě můžete vybrat svého zemědělce.

Co je v moci vaší obce?

Praktický návod, jak založit farmářsky trh, vyvinulo Hnutí Duha pro každé město, kde může být trh skvělou příležitostí pro místní zemědělce. Obce mohou podpořit všechny místní prodejce například odstupňováním ceny za pronájem místa, podle toho, co (a odkud) prodávají. Ne všichni představitelé obcí vědí, že struktura prodávaného zboží, doba prodeje a využití konkrétní lokality je prostřednictvím tržních řádů zcela v jejich rukou.

Trhy mohou být skvělou příležitostí pro místní zemědělce i v menších městech; foto: Pixabay

Na-ovoce a paběrkování (nejen) pro dobrodruhy

Ušetřit se dá například samosběrem zeleniny a ovoce, který někteří farmáři nabízejí. Úplně zadarmo si můžete nasbírat ovoce ze stromů na veřejných prostranstvích a nemusíte se bát, že byste porušovali zákon. Pomůže vám v tom mapa Na-ovoce, která shromažďuje údaje o nejrůznějších lokalitách, kde je možné nasbírat ovoce pro vlastní potřebu zcela zdarma. O paběrkování zvyšuje povědomí například česká organizace Zachraň jídlo. Na Facebooku je aktivní skupina Paběrkování po brněnsku, kde se snad zase brzy objeví pozvánky do sadů a na pole, kde je ještě možné posbírat množství potravin, které by jinak přišlo nazmar.

Češi by si za kvalitu připlatili

Podle Ministerstva průmyslu a obchodu je pro 62 % Čechů důležité, aby byly potraviny produkovány udržitelně a 79 % je ochotno si za potraviny vyráběné udržitelným způsobem připlatit. Naše pole se ale stále zlatě lesknou řepkou, která jde na výrobu biomasy, nebo krmnou kukuřici. Drobní farmáři prodávají své produkty pod cenou, aby je vůbec udali, protože před levnou komerční konkurencí neobstojí. Do toho všeho se mísí byrokracie, kterou zemědělci musí zvládat, aby mohli obdržet dotace, které je často jako jediné udržují nad vodou. Važme si našich českých zemědělců a ukažme, že o ně a jejich produkty stojíme (nejen ve výzkumech, ale i v praxi)!

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here