Na úvod Školy odpovědného věřejného zadávání se Jiří Tencar z Univerzitního centra energeticky efektivních budov na České vysoké učení technické v Praze věnoval tématu, jak zadávat stavební zakázky zaměřené na kvalitu s využitím analytické metody LCA (včetně získání certifikace EPD) při posuzování životního cyklu produktu, LCC a certifikace budov SBToolCZ pro udržitelné stavby, která posuzuje vliv na životní prostředí, její sociálně kulturní aspekty, funkční a technickou kvalitu, ekonomické aspekty a management s ohledem na místo.

Účastníky letní školy zaujala právě metoda ekonomické analýzy Life Cycle Cost (LCC), která může pomoct při komplexním rozhodování o výhodnosti produktu či služby z ekonomického pohledu. Zajímat by nás neměla jenom výše investic při výstavbě či rekonstrukci, ale i budoucí provozní náklady.

Inspirace v “zelených dohodách”

Druhý blok otevřela Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky a představila koncept cirkulární ekonomiky. Zdůraznila, že právě veřejní zadavatelé mohou výrazně podpořit přechod České republiky z lineárního uvažování na cirkulární.

Při nákupech veřejných institucí v objemu více než 600 miliard korun ročně (odhad za 2018) je víc než na místě zamýšlet se nejenom nad udržitelnými nákupy, ale i nad dopady použitých materiálů na životní prostředí.

Soňa Jonášová představila i inspiraci z Nizozemska – tzv. Green Deals. Jedná se o program poskytující pomoc projektům věnujícím se zeleným či udržitelným projektům. Zelenými dohodami se inspirovaly například i Francie či Finsko. Pozitivním českým příkladem je projekt Cirkulární sken Praha, který identifikoval oblasti ekonomických a materiálních dopadů, zanalyzoval materiální toky a přinesl více než 20 cirkulárních příležitostí pro Prahu. Tři z nich jsou zaneseny do strategických plánů a připravuje se realizace. 

Tereza Pavlů z Univerzitního centra energeticky efektivních budov na Českém vysokém učení technickém v Praze představila Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví a konkrétní produkty obsahující materiál pocházející ze stavebních a demoličních odpadů. Upozornila i na konkrétní možnosti recyklace zdiva, oken, cihel a keramických prvků, plastových rámů a dalších materiálů, které lze získat pomocí šetrné selektivní demolice.

Příklady z praxe: Předdemoliční audit i výběr kancelářského papíru

Regina Hulmanová z Ministerstva práce a sociálních věcí popsala zpracování odpadů ze staveb  přes proces nakládání se stavebními a demoličními odpady, který upravuje několik metodických pokynů, či usměrnění. Důležitým krokem je zahrnutí předdemoličního auditu do přípravy a procesu plánování stavby. Její kolega Adam Gromnica doplnil téma cirkulární ekonomiky o příklady dobré praxe ze zahraničí, které zohledňují i další aspekty.

Belgické město Vlaandern soutěžilo kancelářský papír (zohledňovalo např. nízkoemisní dopravu, podíl recyklovaných materiálů), holandské Ministerstvo obrany při nákupu textilu hodnotilo snížení podílu primárních surovin a vyšší podíl recyklovaných vláken a další.

Veřejné zakázky je důležité promýšlet

Téma cirkulární ekonomiky v rámci Letní školy uzavřel Pavel Broum z Ministerstva zemědělství, který kromě shrnutí dopadů souvisejících s veřejným nakupováním upozornil i na to, že i veřejný zadavatel může přispět k snížení produkce odpadu promyšlenými a odpovědnými veřejnými zakázkami. 

„Po pěti letech v praxi cirkulární ekonomiky mohu s klidem říci, že největší bariérou pro rozvoj v České republice je levné skládkování, jehož konec je neustále odsunován a naopak největší příležitostí právě aplikace těchto principů do veřejného zadávání. Po letní škole a ohlasech velké části účastníků navíc už dnes pracujeme na konkrétních projektech, kde postupně hledáme cesty, jak poptávat jinak, a zjišťujeme, že největší bariérou je zvyk. Nakupovat opravitelné, recyklovatelné nebo repasované produkty jde prakticky okamžitě a při zadání parametrů upřednostňující obsah recyklátu ať už ve výrobcích nebo i ve stavbách je otázkou pár řádků, které však v praxi vytváří poptávky po milionech tun materiálů. Je to prakticky něco, co můžeme začít dělat už zítra. Podle mě můžeme opustit diskuze o snížení daně na recykláty. Když je začneme cíleně poptávat, tak okamžitě změníme trh a velkým bonusem je i fakt, že s každým takovým veřejným zadáváním podporujeme nízkouhlíkové technologie, lokální výrobce a spolupráci mezi sektory,” uzavřela Soňa Jonášová.

Regina Hulmanová
Několik let pracovala v sociální oblasti, kde se věnovala přímé pomoci lidem bez přístřeší v nízkoprahové noclehárně v Bratislavě a později individuální pomoci rodinám s handicapovanými dětmi v nadaci, kde koordinovala i pilotní dobrovolnický projekt. Poté získala zkušenosti ve veřejné správě v projektu Zdravé město a věnuje se tématu udržitelného rozvoje. V projektu Sociálně odpovědného veřejného zadávání se stará o komunikaci s městy, zpracovává příklady dobré praxe a věnuje se cirkulárnímu veřejnému zadávání.

Autorka článku: Regina Hulmanová

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here