Motýl na květině
Hmyzu v české krajině ubývá, chybí mu úkryt, navíc ho decimují pesticidy, foto: Unspash

Začalo jaro, krajina zavoněla kvetoucími stromy, města ožila díky žlutým narcisům, ale na pole a zemědělskou půdu moc krásy nezbylo. Na zemědělské půdě u nás brzy zjara většinou najdete lány nepřerušené hnědé zeminy či zelených listů, které se brzy zaorají, aby posloužily jako hnojení. Poté je nahrazuje monokultura některé obvyklé plodiny. Takové hospodaření má negativní vliv na spoustu věcí, mezi nimi i na populaci hmyzu, která za posledních pětadvacet let klesla na čtvrtinu. Řidiči aut si možná všimli, že už dávno na předním skle nemají nalepené mušky, jak bývalo dřív zvykem.

Proč hmyzu ubývá a o co dalšího, kromě bzučení na loukách, přicházíme?

Za úbytek hmyzu vděčíme nejen intenzivnímu zemědělství a pesticidům, ale také mírným zimám, anglickým trávníkům, betonování a stavění. Krajina postrádá mozaikovitost a pro hmyzí jedince se stává velké holé pole nepřekonatelnou překážkou v pohybu. V dobách, kdy se sekalo ručně nebo se louky udržovaly pastvou, mizel porost postupně. Dnes během pár hodin mašina poseče obrovské plochy, a hmyz tak nemá šanci se na přicházející změnu adaptovat. Množství používaných pesticidů navíc neničí jen škůdce, zabíjí všechen hmyz, a to i na kilometry daleko od pole, kde byly přípravky aplikovány. Vlhké zimy namísto mrazů zase nesvědčí housenkám nejen motýlů, které tak trpí např. plísněmi.

Krajina potřebuje členitost, ta ale mizí, foto: Unsplash

Negativních důsledků takového propadu v množství hmyzu můžeme zmínit hned několik. Mizí opylovači důležití pro většinu kvetoucích rostlin a také pro úrodnost. Někde už namísto včel opylují sadaři ručně. Jiné druhy hmyzu zase bojují se škůdci a patogeny, příkladem může být slunéčko sedmitečné, které požírá mšice. Hmyz obecně platí za potravu ptákům, kteří tak také strádají. Všechno souvisí se vším, a tak nedostatkem hmyzu strádá celý ekosystém.

Motýli se živí nektarem z květů, bez nich jen stěží přežijí, foto: Pixabay

Změny v zemědělství jsou nutné, to už ví i na Ministerstvu

Ochranou hmyzu budeme chránit především sami sebe,” říká ministryně Schulzeová z Německa, kde se chystá zákon na ochranu hmyzu. V Česku od roku 2015 platí, že ponechat neposečené plochy na travnatých porostech nad 12 hektarů je povinné, pokud chce zemědělec čerpat z dotací. Kompenzaci za neposekanou část louky může získat ale i ten, kdo hospodaří na menších plochách. „Ponechávání neposečených ploch je totiž jedním ze způsobů, jak čelit katastrofálnímu úbytku hmyzu, ke kterému v posledních letech dochází,” zmiňuje Ministerstvo zemědělství.

Tzv. mozaikovitou seč provádí i na několika územích v Praze, kde ostrůvky vysoké trávy hostí motýly, včely, čmeláky i pavouky. „Ponechané rostliny slouží těmto živočichům jako zdroj potravy ve formě např. nektaru. Na některé druhy rostlin jsou přímo vázána vývojová stádia kupříkladu motýlů (tzv. živné rostliny).“

I vaše zahrada se může stát útočištěm nejrůznějších druhů hmyzu

Úbytek hmyzích habitatů nepramení jen z neohleduplného zemědělství. Osvěta by měla přijít také do měst a především k zahrádkářům a všem, kteří si u domu vydržují centimetrové trávníky bez jediného kvítku. Zdravá zahrada je zahrada plná života, anglický trávník je spíše pouští, která postrádá druhovou rozmanitost.

Neznamená to, že by vaše zahrada měla rovnou vypadat jako džungle, stačí ponechat několik zákoutí, kde se hmyz bude moci schovat. Nebo, pokud máte dostatek prostoru, můžete si založit vlastní květnatou louku. Jak na ni, radí třeba ochranářská skupina JARO Jaroměř, která se ochraně hmyzu, především motýlů, ve velké míře věnuje.

Pozitivním trendem jsou také hmyzí domečky, které si doma podle návodu zvládne udělat každý sám. Se stavbou hmyzího domku mohou pomoci i děti, u toho si s nimi zkuste popovídat o tom, proč je hmyz tolik důležitý.

Hmyzí hotely jsou nápadité a užitečné, foto: Pixabay

Květnaté louky ve městech pro hmyz i proti suchu

Nahradit některé klasické trávníky květnatými se rozhodlo už několik měst. Nejen kvůli ochraně hmyzu, ale také jako opatření proti suchu, zarostlá louka se totiž nevysuší tak snadno. Na zkoušku takové louky vyrostou třeba ve Znojmě, jednu takovou už mají v pražské Stromovce. Podobně hmyzu i hospodaření s vodou pomáhá ozeleňování budov nebo tzv. zelené střechy. Zjistěte, jak je na tom vaše město, nebo obec, zkuste je oslovit a třeba brzy louky pokvetou i poblíž vaší ulice.

Květnaté louky zakládá i Frýdek-Místek, foto: frydekmistek.cz

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here