Od ledna se do řad INCIEN přidala inovační designerka Kristýna Spěváková, jejíž rolí bude vést a rozvíjet Český cirkulární hotspot. Absolventka oborů marketingové komunikace v Praze a Velké Británii a organizační inovace v Dánsku má zkušenosti s tvorbou produktů a služeb a management consultingem. Jaké podněty přináší do hotspotu z předešlých zkušeností? A na co se pod jejím vedením mohou těšit členové?

Studovala jsi organizační inovace a podnikání v dánské Kodani, čím tě to inspirovalo?

Studium inovací mě bezesporu významně znalostně i osobnostně formovalo, stejně jako život v Kodani. Výhodou mého studijního oboru byl důraz na praxi – např. již v prvním kurzu jsme v reakci na vybraný společenský problém vyvinuli prototyp řešení a prezentovali jej na školním veletrhu. V druhém ročníku jsem pak zase absolvovala studijní cestu do Silicon Valley, kde jsme navštívili světové firmy a start-upy. Kromě praktických nástrojů k rozvíjení organizací vděčím tomuto studiu zejména za určité nastavení mindsetu – vnímavost k problémům, snahu jim skutečně do hloubky porozumět, elán do hledání kreativních řešení a vědomí, že reinvence čehokoliv kolem nás je možná. Věřím, že tyto vlastnosti budou užitečné i pro působení v Českém cirkulárním hotspotu. V neposlední řadě mě samozřejmě ovlivnilo nastavení dánské společnosti. Ta není dokonalá, ale v mnoha ohledech se jí určitě můžeme inspirovat, ať už jde o rovnoprávnost, sociální jistoty či vysokou úroveň školství. Udržitelnost zde má také klíčový význam a její aplikaci můžeme vidět nejen v dánských firmách, které jsou mnohdy “green pioneers”, ale i v životě běžných Dánů, a to např. na plně standardním dojíždění do školy či práce na kole či na systému zálohování plechovek (třeba od místními oblíbeného Tuborgu). 

Kristýna na společném setkání členů Českého cirkulárního hotspotu v říjnu 2022.

Jak ses dostala k cirkulární ekonomice? 

Vlastně celkem samovolně. Od útlého věku jsem cítila, že přírodu je třeba chránit a nelíbil se mi zejména způsob, jakým generujeme a nakládáme s odpady. Později v mé profesní dráze mě přitahovaly projekty se sociálním či environmentálním přesahem, které jsem se snažila podporovat, ať už finančně či osobním zapojením. Velkou inspirací jsou mi i moji blízcí, z nichž několik se profesně věnuje cirkulárním tématům – ať už jde o udržitelné stavby, upcyklaci a změnu konzumace módy či bezobalové nakupování. 

Jaké máš cíle pro letošní rok? Čeho bys v této roli chtěla dosáhnout?

V osobní rovině tento rok chci prioritizovat své zdraví a opečovávání vztahů s mými blízkými. V práci je mým cílem se dobře sžít s týmem INCIENu a převzít skvěle rozjetý Český cirkulární hotspot po rovněž skvělé Nině Hromádkové a vést jej minimálně stějně kvalitně, jako tomu bylo dosud. Pro Hotspot je pak mojí prioritou, abychom jeho členům přinášeli skutečně relevantní události, obsah a příležitosti tak, aby o principech cirkulární ekonomiky ve svých organizacích nemuseli pouze mluvit, ale mohli je rovnou (sebe)vědomě uvádět v praxi. Věřím totiž, že ultimátním cílem není mít na trhu pár firem, které fungují dokonale cirkulárně, ale spíše mít co nejvíce organizací, které jsou zprvu v aplikování cirkulárních principů třeba nedokonalé, ale odhodlané změnit svůj stávající model fungování v (ještě) cirkulárnější. Zároveň chci, aby Hotspot byl bezpečným místem, kde se jeho členové vzájemně inspirují a podporují. Také bych byla ráda, aby se koncept cirkulární ekonomiky dostal více do povědomí veřejnosti – třeba i díky Českému cirkulárnímu hotspotu. 

Nedávno jsi v rámci vítězného týmu EIT Food Challenge pomohla navrhnout cirkulární řešení pro to, jak bioodpadu z provozoven UGO, největší československé sítě salaterií a freshbarů, vdechnout druhý život. Co si z toho odnášíš?

V programu jsme navrhli způsob, jak výlisky a slupky z ovoce a zeleniny přetvořit přímo na provozovnách salaterií a freshabrů v kompost, a za stávajících logistických cest z něj vyrobit nový produkt, který přinese více zeleně do našich měst. Kromě nabité kartičky do UGO si odnáším dobrý pocit z poctivě odvedené práce, ve které jsme následovali přístup design thinking, kdy jsme provozní, finanční a environmentální specifika propojili s reálnými potřebami zákazníků. Nejcennější byla zpětná vazba od poroty a naší mentorky Magdy Prunerové. Z té se mnou zarezonovalo zejména, že není třeba se v navrhování “zelených” řešení držet při zemi v zajetých kolejích daného byznysu, zároveň je ale v našem současném ekonomickém systému extrémně důležité pro získání podpory klíčových stakeholderů, aby tato řešení byla udržitelná i finančně a zároveň co nejsnazší na implementaci.

Jak se řídíš principy cirkulární ekonomiky v osobním životě? 

U většiny svých aktivit přemýšlím nad jejich environmentálním dopadem, což je podle mě základem pro odpovědné chování k životnímu prostředí. Poslední dobou se nejvíc zaměřuji na schopnost odolávat konzumeristickým tlakům a maximálně využívat věci, které již vlastním. Pokud mám např. nějaké oblečení či vybavení domácnosti, které už je trochu demodé nebo se mi okoukalo, ale stále plnohodnotně plní svou funkci, snažím se si tento fakt připomenout a prostě se s tím spokojit. Jinak doma si v cirkularitě naštěstí notujeme. Snažíme se proto třeba organické zbytky z kuchyně maximálně využít či zkompostovat na hnojivo pro pokojovky, nakupovat v bezobalové prodejně či si jídlo z restaurací odnášet ve vlastní odolné krabičce a tak podobně. V žádném případě ale nejsem 100% eko-cirkulární. Většinou se dopravuji vlakem či na kole, ale stále se neumím vzdát vášně pro cestování letadlem. Snažím se nakupovat bezobalově a lokálně, ale občas si to neetické avokádo v supermarketu koupím. Cirkularita a udržitelnost jsou cestou, po které není v konzumně nastaveném světě vždy jednoduché kráčet… Myslím, že na této cestě nemusíme ihned podávat heroické výkony, rozhodně ale stojí za to se na ni v co největším počtu (a v gradujícím tempu) vydat.  

Oblíbená kniha, podcast, film… na téma CE?

Na každodenní bázi preferuji kratší obsahové formáty – informace o udržitelnosti tak čerpám třeba ze serveru ekonews.cz, který propojuje udržitelnost a byznys. Zároveň sleduji své oblíbené organizace nebo osobnosti z cirkulárního světa v online prostoru, např. Vojtěch Vosecký přidává podnětný a zároveň stravitelný obsah k cirkulární ekonomice. Nedávno jsem také objevila podcast 2050, který se věnuje otázkám klimatu a budoucnosti, a ve kterém shodou okolností před pár dny vyšel díl s naším CEO, Pavlem Zedníčkem, o Dekarbonizaci českého průmyslu pomocí cirkulární ekonomiky. 

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here