Promluvili primátoři hlavních měst Prahy a Bratislavy Zdeněk Hřib a Matúš Vallo, za Brno vystoupil hlavní architekt města Michal Sedláček a za Stockholm bývalá místostarostka Kristina Alvedal a člen městské rady Christoffer Järkeborn. Za Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy vystoupil ředitel sekce detailů Jaromír Hainc.
Bydlení, brownfieldy a doprava – Praha plánuje stavět
Největší výzvou pro hlavní město ČR je dle primátora Zdeňka Hřiba krize v dostupnosti bydlení, která se neustále zhoršuje zdražováním pronájmů kvůli platformám pro krátkodobé ubytování jako je Airbnb. „Nesmíme dopustit, aby se centrum Prahy stalo pouhým skanzenem pro turisty, kde budou místní rezidenti ohroženým druhem,“ říká Hřib. „Bohužel se to dnes děje, a proto se ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj pokusíme tenhle trend zvrátit.“
Brownfieldů, nemovitostí nebo pozemků, které jsou nedostatečně využívané, je v Praze vysoké procento. Smíchov City a Bubny-Zátory plánuje město rozvíjet, aby zde do roku 2030 našlo domov 40 tisíc obyvatel. Prioritou je také výstavba metra D, nový dopravní terminál na Smíchově a propojka tramvajové tratě na Václavském náměstí.
Potřebná je rekodifikace stavebního práva
Jaromír Hainc, ředitel Sekce detailu města Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, vidí Achillovu patu v nastavení plánování a rozvoje města. Jsou města, která si mohou upravovat plánování i legislativu stavění – Vídeň, Varšava, Hamburg. „Získat povolení stavět dům v Praze trvá od 2 do 7 let. Pokud budeme mít současné nastavení, v roce 2030 to nebude výrazně jiné, než je to dnes,” míní Hainc. „Rekodifikace stavebního práva hovoří o tom, co budeme v roce 2030 schopni realizovat.“
Hlavní architekt města Brna Michal Sedláček představil plán na roky 2019–2028. Dominantní postavení v nich zastává dobudování Hlavního nádraží se zárodky nové čtvrtě, protipovodňová opatření na řekách Svratce a Svitavě, dokončení dopravního okruhu a vize Brněnské přehrady jako turistické destinace celé ČR. „Pavilon A brněnského výstaviště proměníme na muzeum moderní architektury, hokejová Kometa bude mít novou halu a vybudujeme nový fotbalový stadion pro 40 tisíc lidí,“ představuje plán města Brna na nejbližších osm let Michal Sedláček.
Investice do zeleně a rozvoj MHD
Primátor hlavního města Slovenska Matúš Vallo operuje s krátkodobými cíli. „Deset let je v životě běžného člověka jako týden. V Bratislavě vzniknou zóny, kde se bude platit za parkování. Metro mít nebudeme, rozvíjíme kolejnicovou dopravu, tramvaje, modernizaci a stavbu nových tratí,“ uvedl Vallo. Také chce posílit městskou policii ve smyslu komplexnějšího využívání jejích kompetencí a zlepšit starostlivost o zelené plochy. „Byli jsme nuceni v Bratislavě vykácet hodně stromů, protože o ně nebylo dobře postaráno – špatná starostlivost způsobí, že strom odumírá. Kvůli bezpečnosti se pak musí pokácet. Do Sadu Janka Kráľa v Petržalke zainvestujeme dva miliony eur,“ vysvětluje primátor Bratislavy.
Důležitou kapitolou v plánu rozvoje Bratislavy jsou také lidé bez domova a dostupné nájemné bydlení.
Rok 2030 je jako zítřek, Stockholm plánuje 2070
„Vize bez akce je snílkovství, akce bez vize je noční můra,“ řekla na konferenci Kristina Alvedal, bývalá ministarostka Stockholmu, která se dodnes aktivně zapojuje do městského rozvoje a jeho plánování. Zdůraznila přitom důležitost dlouhodobých vizí s ohledem na přirozené lidské potřeby, jako je zdravé bydlení, kdy budovy slouží lidem, a ne naopak. V roce 2010 vydali ve Stockholmu městský plán The Walkable city (Pěší město), kde hlavní roli v rozvrhu plánování města hrají chodci a cyklisté. Auta, silnice a parkování, které územím měst dnes velmi často dominují, by měly být sekundární.
„Není to o budovách, je to o lidech,“ zní stockholmské krédo. „Dobré městské plánování začíná společnou vizí veřejného a soukromého sektoru. Je důležité načrtnout, čeho chceme dosáhnout, a pak realizaci přenechat developerům, s nimiž máme v rozvoji a plánování ty samé vize.“
Christoffer Järkeborn, člen městské rady hlavního města Stockholmu a manažer společnosti SKANSKA také zdůraznil „superdůležitost“ jednotné vize soukromého a veřejného sektoru, developerů a společností, městských správ a byznysu.
Järkeborn představil Plán Stockholmu 2070, v němž je ohniskem pozornosti narůstající počet populace o jeden milion a klimatická změna. Vzniknout má 500 tisíc nových bytů, 38 nových zastávek metra a 1200 kilometrů nových cyklotras. Speciální bod v plánování tvoří udržitelnost. „Je potřeba sdílet, komunikovat a hledat společná řešení, která jsou přitažlivá pro všechny. Musíme začít hned teď,“ radí Järkeborn.
Kdy bude klimatická změna a udržitelnost určovat rozvoj a plánování také našich měst a obcí? Proč se místo stadionů a parkovišť neinvestuje raději do cyklotras? Chceme udělat z našich metropolí také „města pro pěší“ s lepším ovzduším, nebo chceme, aby prostor města určovala automobilová doprava?
Celý záznam z konference si můžete poslechnout na stránkách CAMPu.
