V předchozím dílu jsme představili seznam argumentů, které vychází z tvrdých dat o provozu skládek, odpadovém hospodářství a rizicích požárů skládek v České republice.

Nyní vám představujeme stručné shrnutí kritických dopadů skládkování na ekonomiku, životní prostředí a společnost.

Ekonomické argumenty

V České republice je v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie nízký poplatek za skládkování, což vede k tomu, že je skládkování mnohdy preferováno před jiným způsobem využití odpadů, často i před recyklací.

Skládkovací poplatek v České republice je na úrovni 500 Kč/tunu (20€), ve vyspělých zemích západní Evropy, kde nakládání s odpady dobře funguje, je však tento poplatek podstatně vyšší. V sousedním Rakousku činí 87 € za tunu, v Belgii se liší podle regionu od 102 €/t po 113 €/t , v Dánsku je to 63 €/t, Finsku 70 €/t, ve Francii 40 až 150 €/t, ve Velké Británii cca 100 €/t, Řecko 60 €/t, Lotyšsko 43 €/t, Polsko 40 €/t.

Země se srovnatelnými nebo nižšími skládkovacími poplatky jsou Bulharsko 30 €/t, Estonsko 30 €/t, Maďarsko 20 €/t, Itálie 5 €/t až 26 €/t, Litva 22  €/t, Portugalsko 10 €/t, Rumunsko 26 €/t, Slovensko 5 – 10 €/t, Slovinsko 11 €/t. V zemích jako Německo či Norsko se skládkovací poplatek neuplatňuje, protože v nich již platí zákaz skládkování využitelného odpadu.

Skládkování je v České republice výnosným podnikáním pro úzkou skupinu subjektů (vlastníci a provozovatelé skládek), která má velký zájem na tom co nejdéle prodloužit aktuální stav, který jim přináší lukrativní zdroj příjmů plynoucí z primitivního a zastaralého způsobu nakládání s odpadem.

Odpadové společnosti fungují čistě na tržním principu. Dostupné a levné skládkovací kapacity vedou k tomu, že recyklovatelný materiál, jehož cena na trhu poklesne, se mnohdy vyplatí uložit na skládku namísto jeho vytřídění a následné recyklace. Dostupnost skládek a nízký poplatek za uložení odpadu v České republice jsou silným motivačním faktorem, který jde proti principům cirkulární ekonomiky a motivuje subjekty, odpovědné za odpadové hospodářství, k plýtvání využitelných zdrojů na skládkách namísto jejich druhotného využití.

Oblast skládkování je lukrativní byznys úzké skupiny odpadových společností a velkým zdrojem příjmů stovky obcí. Tyto subjekty mají velký zájem na tom, aby jim zaručené a jednoduše získané příjmy plynuly po co nejdelší dobu bez ohledu na negativní externality pro celou společnost. Tlak této úzké skupiny subjektů však brzdí vývoj odpadového hospodářství v celé České republice.

Moderní přístup k odpadovému hospodářství spočívá ve správně nastaveném systému motivací pro producenty a zpracovatele odpadu vedoucí k maximálnímu využití produkovaných odpadů, které odpovídá principům cirkulární ekonomiky.

Ekologické argumenty

Požáry skládek

Ročně dojde v České republice přibližně k více než 500 požárům legálních skládek odpadu – od malých lokálních požárů po velké požáry na ploše stovek metrů čtverečních. Hašení takových požárů je velmi problematické, protože masa skládky je nestabilní, těleso skládky může nepozorovaně hořet pod povrchem, kde se požár skrytými cestami šíří. Nedokonalým hořením skládek vznikají toxické zplodiny.

Požáry často vzniknou samovznícením skládky, avšak okolnosti mnoha požárů jsou přinejmenším podezřelé – požáry vznikají v noci nebo o víkendech, kdy není možné na ně rychle reagovat. V roce 2018 došlo k velkému nárůstu počtu velkých požárů skládek v sousedním Polsku, kde úmyslné zakládání požárů na skládkách přičítají tzv. odpadové mafii, která do Polska dováží odpad ze zahraničí, kterého se následně zbaví založením požáru.

Vznik skleníkového plynu metanu

Směsný komunální odpad uložený na skládky obsahuje podle různých měření 35 až 40 % organické složky. Organické materiály utužené do tělesa skládky se pomalým tempem rozkládají a při jejich rozkladu vzniká metan, který volně uniká do atmosféry po celou dobu, co je skládka v provozu a do doby než je její provoz ukončen, kdy dojde k jejímu překrytí a jímání skládkového plynu. Za dobu provozu skládky uniknou do atmosféry v závislosti na velikosti tělesa miliony metrů krychlových metanu. Metan je přitom třicetinásobně účinnějším skleníkovým plynem než CO2.

Pokud by byl bioodpad ze skládky odkloněn a zpracován v bioplynové stanici, mohlo by vzniknout velké množství využitelného metanu, například k pohonu městských autobusů nebo svozových vozidel městských služeb.

Společenské argumenty

Skládkování je nejprimitivnějším způsobem nakládání s odpadem, který vede k plýtvání energetického a materiálového potenciálu odpadů a je v přímém rozporu s principy cirkulární ekonomiky, které jsou čím dál více akcentované ve vyspělém světě.

Společenské náklady skládkování jsou vysoké, protože s sebou nesou negativní externality v podobě emisí skleníkových plynů – především metanu, zmaření miliónů tun využitelných surovin, které nejsou využité a namísto nich musí být používané primární zdroje surovin a v neposlední řadě znečišťování ovzduší plynoucí z častých požárů skládkových těles, kterých je v České republice ročně přes 800.

Omezení skládkování v původním termínu pomůže výrazně prodloužit životnost stávajících skládek a nebude tak nutné brzy stavět další skládky pro odpady, které nelze jinak zpracovat.

Negativní dopady skládkování nespočívají pouze ve znečištění ovzduší vlivem jejich častého hoření a příspěvku ke skleníkovému efektu vlivem úniku metanu do ovzduší. Negativní dopady spočívají především ve zmařeném potenciálu materiálu, který je na skládky uložen, aniž by byl recyklován a znovu použit. Namísto druhotného využití odpadů jsou využívané primární zdroje materiálu a energie, jejichž množství je omezené a jejichž výroba a dobývání s sebou nesou další ekologické náklady.

Celkové náklady společnosti se se zdražením a koncem skládkování směsného komunálního odpadu sníží, protože bude motivovat producenty odpadu primárně k vytřídění a recyklaci využitelných složek odpadu – to je přesně v souladu s principy cirkulární ekonomiky. Tímto způsobem může společnost šetřit cenné primární surovinové zdroje a zároveň i životní prostředí

Z rozsáhlého průzkumu mezi starosty vyplynulo, že nadpoloviční většina z dotázaných v oblasti odpadového hospodářství vyčkává, co přinese legislativa, aby se na novou situaci připravili. Pokud dostanou jasný impuls připravit se na konec doby skládkové, jsou připraveni to udělat.

Není pravda, že zdražení a zákaz skládkování výrazně zdraží občanům poplatky za odpady – toto je hlavní argument, kterým se snaží vystrašit obyvatele odpadové společnosti, které v tomto dostaly na svoji stranu i Svaz měst a obcí. Zvýšení poplatku za skládkování je pouze nástroj k tomu, jak motivovat producenty odpadů k úvahám o eliminaci množství odpadu a jeho dobrému třídění, namísto jednoduchého a levného uložení na skládku.

Skládky budou potřeba i nadále a to pro odpady, které není možné recyklovat ani energeticky využít. Odkloněním využitelných odpadů ze skládek zachováme jejich kapacitu pro budoucí využití a bude tak prodloužena jejich životnost. V případě odložení konce skládkování SKO a využitelných odpadů až na rok 2030 bude aktuálně existující kapacita skládek v České republice naplněna a pro ukládání nevyužitelných odpadů bude nutné do budoucna budovat nové skládkovací kapacity.

Důsledkem ztížení přístupu na skládky a výrazného zvýšení poplatků za skládkování bude vyprodukováno méně odpadu a vytříděno více využitelných surovin. Vznikne efektivní trh s druhotnými surovinami a producenti odpadů začnou více uvažovat nad nutností produkce odpadů a začnou hledat efektivní cesty k jeho eliminaci. Ve výsledku povede ztížený přístup na skládky k rychlejšímu přechodu na cirkulární ekonomiku, ze kterého bude těžit jak životní prostředí, tak celá ekonomika.

Legislativní argumenty

Konec skládkování SKO a využitelných odpadů byl uzákoněn v roce 2014 a na přípravu byl ponechán odpovědným subjektům dostatečný čas 10 let. Odpadové společnosti i producenti odpadů o konci skládkování vědí a mají povinnost se na něho připravit, počítají s ním.

Hlavním důvodem pro aktuální snahu termín posunout je především zmírnění požadavků ze strany Evropské Unie, která zareagovala na potřeby méně rozvinutých států, jako Rumunsko a Bulharsko, které potřebují více časů na transformaci svého odpadového hospodářství. Česká republika však přechod na cirkulární ekonomiku zvládne i v původně navrženém termínu, ještě donedávna s ním všichni počítali a času je zatím dostatek. Zmírnění požadavků ze strany EU však chce využít úzká skupina subjektů, které na stávajícím stavu profitují a není v jejich ekonomickém zájmu tento stav měnit.

Zákaz skládkování využitelných odpadů by velmi pomohl České republice k plnění dalších cílů, ke kterým se zavázala – například využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě a také k úspoře CO2 v palivech pro dopravu.

Tyto cíle je možné splnit z velké části výrobou biometanu z bioodpadu a jeho použitím jako BioCNG k pohonu vozidel. Bez omezení skládkování však nebude k dispozici dostatek bioodpadu k produkci biometanu a stavba nových odpadových bioplynových stanic nebude dávat investorům ekonomický smysl. V současné době se existující odpadové bioplynové stanice potýkají s nedostatkem bioodpadu, který vede ke snižování výnosů z příjmu bioodpadů od jejich producentů.

Pro více informace o kampaní, navštivte web: https://konecdobyskladkove.cz/

Ke kampani se můžete přidat taky pomocí podepsání výzvy zde.

Ing. Petr Novotný

Autor je dlouhodobým spolupracovníkem Institutu Cirkulární Ekonomiky

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here