Od prvních studií vypracovaných iniciativou Zálohujme ve spolupráci s výzkumnými organizacemi z Česka i zahraničí se ukazuje, že jsou zálohy správnou cestou jak po stránce zlepšení recyklace, tak v oblasti komplexních dopadů na životní prostředí. Proto velmi vítáme, že zálohování našlo své místo v Programovém prohlášení vlády ČR. Jsme připraveni odborně podpořit novou vládu v překonání všech bariér.
„Jsme trvale silným podporovatelem zavedení komplexního zálohovacího systému a vítáme, že vláda tyto kroky podporuje. Poprvé od začátku obnovené diskuze se navíc spojili klíčoví hráči na poli producentů a je tedy zřejmé, že bariérou nebude ani finanční náročnost spuštění systému. Systém je navíc postaven na lokálním využití zdrojů bez nutnosti výrazné mezinárodní přepravy, což je charakteristický znak pro stávající systém. PET lahve v současnosti cestují za hranice ČR ke zpracování, aby se za násobně vyšší cenu vracely zpracované zpět,“ dodává zakladatelka Institutu Cirkulární Ekonomiky Soňa Jonášová.
Ačkoliv jeden z hlavních argumentů proti zálohování je fakt, že zavedení záloh poškodí současný systém nakládání s plasty, který je na výnosech z PET lahví závislý, považujeme jej za nerelevantní. V praxi toto tvrzení jen potvrzuje tvrzení iniciátorů zálohování, že současný systém potřebuje významné vylepšení. Není možné, aby v rámci zavádění cirkulární ekonomiky do praxe zajišťoval majoritním dílem ekonomickou udržitelnost plastových materiálových toků pouze jediný materiál – PET.
„Dle našich dat z terénu je smutným faktem, že jen zhruba třetina plastů, které jsou v České republice vytříděny, jsou skutečně recyklovány. Další třetina končí jako palivo a další třetina je skládkována. Toto je zásadní problém a výzva, která se zavedením záloh nemá mnoho společného. Čtyři roky se aktivně účastníme diskuze na toto téma a známe dobře jak argumenty pro, tak proti. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu jsme připraveni podílet se na vytvoření nových, skutečně cirkulárních a pro všechny strany férových, ekonomicky udržitelných a nová pracovní místa vytvářejících systémech“ dodává Jonášová.
Jen skutečně uzavřené systémy materiálů přináší užitek všem stranám a příklad záloh PET lahví, plechovek a dalších obalů tak mohou být vzorem i pro další segmenty, které o zálohách uvažují. Očekáváme zavedení těchto systémů plošně – od elektroniky, po textil, pneumatiky a další výrobky, které ve svých materiálech uchovávají významnou hodnotu. Nové vládě jsme plně k dispozici k překonání všech bariér a těší nás programové prohlášení zálohy podporující.
Novinky a aktuality:
Na půdě MŽP se v březnu 2022 konal kulatý stůl o Zálohování. Za INCIEN se jej zúčastnil David Albrecht a náš příspěvek se týkal oblastí litteringu (tedy znečišťování přírody odhozenými obaly od nápojů) a významnými datovými nejistotami. Pro tvrzení sdílíme doplňující podklady:
Shrnu náš úhel pohledu související s nespokojeností s aktuálním stavem skutečným i datovým třemi argumenty k dalšímu zvážení:
- Za “recyklaci” jsou v ČR stále vykazována data o pouhém sběru obalů. Ne o skutečné recyklaci, ani data o dotříděných plastových obalech po úpravě na třídících linkách. Tato data oproti prostému třídění jsou zhruba třetinová a v poměru celkového množství zhruba jedna pětina. Tento fakt nás zneklidňuje i vzhledem k novým poplatkům odváděným členskými státy ve výši 0,8 EUR za každý kilogram nerecyklovaného plastového obalu vyprodukovaného na území státu, tedy 800 EUR za tunu. Poplatek/nová daň z nerecyklovaných plastových obalů se měla platit od 1. ledna 2021.
- Pokud učiníme hrubý přepočet, u plastů, kterých je dle EKO-KOM (Strategie 21, strana 7) na trh uvedeno 244 000 tun, 4/5 nevytříděných plastů tvoří 195 200 x 800 Euro za tunu činí zhruba 3,8 miliardy. Ať už půjdou finance na poplatek z kterékoliv kapsy, mluvíme o dani za neefektivitu současného systému.
- Další argument, zcela konkrétní, se týká dat ze Studie21 EKO-KOM, kdy i u prostých kontrolních přepočtů násobení dílčích %, které jsme realizovali v rámci iniciativy Zálohujme, docházíme k následujícímu zjištění. EKO-KOM uvádí, že například v roce 2018 došlo u PET ke sběru nikoliv 81 %, ale pouze 55 % z množství na trh uvedeného. To zcela vyvrací trvrzení o tom, že se blížíme naplnění cílů. Data můžeme obratem zaslat všem účastníkům této diskuze k vlastnímu uvážení.
- EKO-KOM uvádí, že v SKO je dnes cca 10 000 tun PET, které doporučuje dotřídit. To by znamenalo zhruba 0,03 % váhového zastoupení. Na základě vlastních analýz však dlouhodobě sledujeme skladbu SKO (dnes na 60 realizovaných fyzických analýzách od roku 2015) a průměr za roky 2015-2021 je 1,81 %, po přepočtu na celkové množství SKO se jedná cca o 50 643 tun PET v SKO. To nás vede k úvahám, že s nejvyšší pravděpodobností je tak dnes mnohem více PETu v SKO než je prezentováno a oficiální míra sběru je tedy zřejmě mylná nebo nepřesná. Navíc dodáváme, že pokud porovnáme čistotu ze systému záloh nebo ze směsného odpadu, kde nacházíme znečištěné PET lahve rozkládajícím se bioodpadem a v zimních měsících plné popela – není diskuze o tom, jaké mají na trhu vyšší hodnotu a které je možné vrátit do cyklu pro přímý styk s potravinami.
Z akce MŽP připravilo zápis, který si můžete stáhnout ke shlédnutí ZDE:
