V současnosti, kdy řešení koronavirové krize přehlušuje téměř všechny ostatní debaty, je potřeba se ptát, jak se vyrovnáme s dalšími krizemi, které už nám klepou na dveře. Z úst některých našich politiků zaznívá, že se teď musíme zaměřit na to, abychom co nejrychleji opět nastartovali ekonomiku, klidně i na úkor řešení klimatické krize.
Po celém světě se ale ozývají hlasy, že pokud se po pandemii vrátíme ke starému režimu, čekají nás věci mnohem horší, než je koronavirus. Je čas podívat se na krizi jako na příležitost změnit systém na spravedlivější, odolnější a udržitelnější. Jen se nesmíme bát a trochu popustit uzdu fantazii. Řešení už existují, jen zatím přežívají na periferii neoliberální ekonomie a teď mají příležitost konečně rozkvést a ukázat, jaký lepší svět by nám mohly přinést.
Koblihou k prosperitě
Jedním z nich je tzv. ekonomika podle koblihy, se kterou přišla oxfordská ekonomka Kate Raworth. Kobliha přináší nový pohled, jakým se dívat na naši ekonomiku. Kritizuje neoliberální ekonomický směr, jehož hlavním cílem je ekonomický růst, jemuž se přizpůsobují politiky posledních let. Ten sice úspěšně naplňuje svůj růstový cíl, ale na našich životech se pozitivně neprojevuje, spíše naopak. Proto Kate Raworth volá po změně. Vyzývá, aby ekonomiky 21. století na růst zapomněly a zaměřily se na to, co je opravdu důležité – spravedlivý a udržitelný ekonomický systém, ve kterém by prosperovali všichni, včetně planety, ne pouze procento těch nejbohatších.
Jak toho dosáhnout? Podle tohoto konceptu je možné opustit cíl ekonomického růstu a snažit se o komplexnější rozvoj ekonomiky, který bude zajišťovat uspokojení základních potřeb všech lidí, aniž by přitom překračoval ekologické limity naší planety. Na ekonomiku se máme dívat jako na koblihu s dutým středem.
Vnitřní kruh koblihy je minimum, které potřebujeme k dobrému životu inspirované cíli udržitelného rozvoje, jako je potrava, čistá voda, bydlení, čistota, energie, vzdělání, zdravotní péče, genderová rovnost, příjem a politická síla. Člověk, který nemá přístup k těmto základním potřebám, propadá dírou uprostřed do sociální nerovnosti.
Poleva koblihy znázorňuje planetární limity, které bychom neměli překračovat, abychom nepoškozovali klima, půdu, ozonovou vrstvu, vodu a biodiverzitu.
Těsto koblihy je prostor pro život, ve kterém budou naplněny potřeby lidí i planety. Koncept stručně vysvětluje následující minutové video.
Od prvního představení v roce 2012 si koncept získal obrovskou popularitu, byl diskutován na půdě OSN i představiteli alternativních ekonomických hnutí. Proč? Roworthová to na svém webu vysvětluje následovně: „Myslím, že je to díky tomu, že kobliha stojí na silném konceptu planetárních limitů, ke kterému přidává sociální spravedlnost. V jednom jednoduchém obrázku tak spojuje sociální i environmentální problémy. Také nastavuje vizi pro udržitelnou a spravedlivou budoucnost, ale mlčí ohledně způsobů, jak jí dosáhnout, takže kobliha funguje jako prostor pro debatu ohledně alternativních cest kupředu.“
Amsterdam se vydává cestou koblihy
V době koronavirové získává koblihová ekonomika prostor pro uplatnění v praxi. Zastupitelé města Amsterdam přizvali Raworthovou k tvorbě plánu, jak město postavit opět na nohy. Raworthová pomocí koblihy vytvořila portrét města, který ukazuje, kde nejsou naplněny základní potřeby obyvatel a kde jsou přestřelovány planetární limity. Na portrétu se mimo jiné podíleli také lidé z institutu Circle economy, protože cirkulární ekonomika do konceptu koblihy krásně zapadá a přináší do ní potřebná konkrétní řešení.
Významným problémem města je nedostatek bydlení. Běžný ekonom by tento problém vyřešil tak, že by se přistavily nové byty. Kobliha ale říká, že pokud by se měl postavit dostatek bytů, přestřelily by se tím planetární limity. V Amsterdamu by se při výstavbě v budoucnu mělo dbát na to, aby se používaly recyklované a přírodní materiály, kobliha ale vyzývá představitele města, aby se na problémy dívali z jiného úhlu pohledu. Nedostupnost bydlení totiž může být dána i tím, že se do nemovitostí ve velkém investuje a tím šplhá jejich cena nahoru.
Kam se vydá Česko?
Zatím to vypadá, že u nás vyhrává špatná kobliha, doufejme ale, že se vydáme správným směrem k lepší, spravedlivější a zdravější budoucnosti a nebudeme plýtvat čas a síly na návrat ke starým nefunkčním pořádkům.
