Stejně jako v přírodě, kdy po energickém jaře, přichází příjemné léto, následované pomalejším podzimem a drsnou zimou, ekonomika funguje v cyklech, které se vyznačují různou úrovní spotřeby a s tím souvisejícím generováním odpadu a investic. Po příjemném létě se zdá, že i v národních ekonomikách začíná přicházet podzim jako předvoj období zimy. Snižuje se ziskovost firem i velikost investic do nových startupů, akciový trh výrazně poklesl a domácnosti po rozmařilém období více šetří. Nastává období, ve kterém i firmy budou méně investovat do nových, přelomových produktů a služeb a zaměří se více na inovace, které budou šetřit jejich zdroje a celkově optimalizují jejich podnikání.
Je to zcela přirozený a správný mechanismus, v němž každá „krize“ umožňuje přežít těm, kdo dělají svoji práci nejlépe. A právě k nim se přesouvají výrobní zdroje od méně schopných. Skvělý myslitel a český rodák Joseph Schumpeter tento proces vyjádřil slovním spojením „kreativní destrukce“. A právě cirkulární ekonomika se svým důrazem na efektivitu využívání zdrojů bude pro ty, kteří jejích principů chytře využijí, v období krize záchranným kruhem.
Pojďme se podívat na některé z principů cirkulární ekonomiky, které přinášejí firmám možnost výrazně snížit náklady a celkově zefektivnit provoz.
Digitalizace a optimalizace
Digitalizace bude jedním z hlavních tahounů posunu firem, ale i samospráv k cirkulární ekonomice. Internet věcí (IOT), big data a pokročilá datová analytika spolu s umělou inteligencí umožňují efektivnější řízení výroby a vhodnější poskytování produktu pouze tomu, komu je služba určena, a v množství, které jemu vyhovuje. Kromě optimalizace ve využívání fotovoltaických panelů či větrných elektráren najdeme například díky české firmě Clever Farm využití digitalizace i v zemědělství. Společnost umožňuje českým zemědělcům mít veškeré informace v reálném čase přehledně ve své mobilní aplikaci, a tak šetřit náklady všech agronomických aktivit.
Digitalizace je jako most, který nás vede k přechodu od business modelů spočívajících v prodeji produktů k systému, ve kterém se produkty s dlouhou životností poskytují, pronajímají či sdílejí. Jedním z příkladů takového řešení je platforma na sdílení zdrojů mezi firmami s názvem FLOOW2, kde můžete sehnat ke krátkodobému držení nejen stavební a výpočetní techniku, ale třeba i nové zaměstnance.
Stejně jako fyzické osoby, ani firmy velkou část svého majetku nepotřebují mít ve vlastnictví. To se týká třeba kanceláří. Statistiky ukazují, že ani během pracovního dne není velká část kancelářských prostor obsazená, a firmy tak zbytečně přeplácejí za plyn, elektřinu a samozřejmě za pronájem. Český trh si to velmi dobře uvědomuje, a tak najdete coworkingové centrum v každém větším městě. Jen letos se otevřel HubHub a mezinárodní coworkingová jednička We Work.
Některé firmy se také zabývají otázkou, zda musí být jejich produkt fyzický, nebo zda lze vytvořit jen jeho digitální formu. Dobrým příkladem, že to jde, je hladký přechod z kompaktních disků na streamování hudby, které nabízí Spotify či Apple Music.
Uzavírání cyklu a ekodesign
Digitalizace ale není zdaleka jedinou oblastí cirkulární ekonomiky, která nabízí velké příležitosti. Možností je změna byznys modelu, kdy se firmy snaží začít prodávat své výrobky chytře jako službu. Společnost Philips již před delší dobou představila svůj projekt Pay-per-lux, v němž si nekupujete světlo v podobě fyzických komponent, ale kupujete si jej jako službu. Platíte jen za hodinu světla. V kombinaci se senzory pohybu a pokročilou diagnostikou to znamená úsporu nákladů pro zákazníka o více než 40 %. A společnost nezůstala jen u světla. V rámci svého programu Diamond Select Advance poskytuje Philips rovněž drahé medicínské zařízení na magnetickou rezonanci na bázi pronájmu. Nemocnice má vždy přístup k nejmodernější verzi zařízení, které by si jinak nemohla dovolit, a Philips si bere zpět předešlé zařízení k repasování. Tento business model vyžaduje úzkou spolupráci nemocnic, servisních organizací, repasovacího centra a Philipsu, ale odměnou je dlouhodobě udržitelný business model v duchu win-win a cirkulární ekonomiky.
Efektivní nakládání s odpady
V době krize každý podnik začne hledat úspory i v oblastech, které se do té doby mohly zdát jako nedůležité. Například odpady, za které doteď platil se dají začít prodávat a nechat si za ně platit. Takovéto mentální cvičení čeká především obce, kde je potenciál největší. Jako příklad může sloužit Prostřední Bečva či obec Trojanovice, které díky chytrému systému na evidenci odpadů Econit zvýšily množství vytříděného odpadu na úkor komunálního, a tím dostaly možnost vytříděný odpad prodat.
Optimalizace a spolupráce
Nejenom blížící se ekonomická krize, ale i stav naší planety nás přiměje k hledání nových forem spolupráce a industriálních symbióz. Nejenže odpad jednoho může být vstupním zdrojem druhého, ale ve snaze o hledání úspor a synergií se budou propojovat i výzkumné a produktové týmy. Jedním z hlavních představitelů hnutí Open business je nadnárodní korporace Procter&Gamble. Ta v nedávné době oznámila, že díky programu Connect and DevelopSM, ve kterém propojuje klienty s výzkumníky či produktové manažery s konkurencí, už nyní jeden produkt ze tří vzniká mimo brány společnosti.
Ekonomické zpomalení nemusí být vždy negativní. Každá krize je zároveň katarzí, díky které se hodně naučíme. Ta příští nám může připomenout tradice v odpovědnosti a úsporném přístupu k podnikání, kterou tu máme již od dob Tomáši Bati. Doufejme, že po ekonomickém podzimu a zimě bude mít cirkulární ekonomika v naší společnosti ještě větší slovo.
Autor je Senior Innovation Designer v inovační agentuře Direct People
