Pavel Zedníček. Foto: Archiv Pavla Zedníčka

Kdy jste se s aktivitami EIT Climate-KIC setkal poprvé? 

Celá moje zkušenost začala v Holandsku, když jsem studoval v Utrechtu a zúčastnil jsem se jednoho z programů EIT Climate-KIC s názvem Journey. Je to letní škola na 5 týdnů, kdy během této doby člověk jede do 3 zemí Evropské unie společně s dalšími 30 studenty z celé Evropy. Věnujete se tam tématům jako jsou inovace, klimatická změna a životní prostředí a dostanete zadaný konkrétní projekt, na kterém pracujete. Bylo to pět týdnů, které jsem si opravdu užil a inspirovalo mě to v mých dalších aktivitách.  

V té době byl EIT Climate-KIC aktivní i v Česku?  

Nebyl. Když jsem se ze studií v Holandsku před skoro dvěma lety vrátil, začal jsem pracovat v Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN). A shodnou okolností vypsal v té době EIT Climate-KIC výzvu na zřízení Climate-KIC Hubu u nás. Po svých zkušenostech z letní školy jsem se rozhodl, že bych se rád do výzvy zapojil.  

Jak takový proces probíhá?  

Když jsem se o této příležitosti dozvěděl, diskutoval jsem to se Soňou Jonášovou z INCIEN. Ta se v té době už dobře znala s Petrem Vítkem z Impact Hubu. Společně jsme tak utvořili tandem, vypracovali jsme přihlášku a výzvu jsme vyhráli.  Zároveň si moc cením podpory, kterou nám při psaní přihlášky poskytli i další organizace jako je například Nano Energies, ČVUT, Magistrát hlavního města Prahy či CzechInvest. To bylo na přelomu ledna a února letošního roku, pak nám do toho ale bohužel skočila pandemie COVID-19, takže se Climate-KIC Hub rozjížděl pomalu. 

Co přesně u nás tedy Climate-KIC Hub dělá? 

V každém státě má EIT Climate-KIC nějaký kontaktní bod. Rozlišuje se západní evropa, kde jsou třeba i kanceláře patřící k organizaci, jsou to větší základny i co do počtu lidí. V regionu střední a východní Evropy jsou spíše Climate-KIC Huby, jako u nás. V podstatě se jedná o koordinační a informací středisko pro organizace v Česku, které mají zájem o spolupráci, ale zároveň i středisko pro evropský EIT Climate-KIC. V podstatě je to prodloužená ruka evropské agendy. 

Jaké má EIT Climate-KIC v Česku cíle? 

Cílem je podporovat technologické inovace, které vedou ke zmírnění klimatické změny, zlepšení životního prostředí či zapojení cirkulární ekonomiky. To by mělo vést k zavádění těchto inovací do praxe. Dalším cílem je i zvyšování povědomí o EIT Climate-KIC jako takovém skrze vzdělávání, výměnné pobyty jako je Journey a zvyšování kapacit pro to, abychom téma klimatické změny mohli řešit.  

Jak těchto cílů chce konkrétně dosáhnout?  

Jsou zde tři hlavní roviny, ve kterých EIT Climate-KIC funguje – strategické programy, výzvy a jeho know how. Příkladem strategického programu je zmiňovaná letní škola Journey, ta probíhá napříč zeměmi v Evropě. Dále je tu program Pioneers into Practice umožňující výměnný pobyt profesionálů ve firmách se zájmem o téma klimatické změny. A v neposlední řadě Accelerator, který nabízí nadějným inovačním projektům s environmentálním přesahem inkubační a akcelerační podporu. Climate-KIC Hub má v tomto případě koordinační roli, kdy iniciuje zavedení tohoto programu do praxe skrze své partnerské organizace.  

A ty další zmiňované roviny?  

Kromě těchto konkrétních programů, jejichž koncept je daný, vypisuje EIT Climate-KIC i takzvané výzvy. Ty otevírá po celé Evropě a dává možnost svým partnerům se do těchto výzev přihlásit a vymyslet projekt nebo grant, který budou chtít v dané zemi implementovat. Co se týče know how, tak EIT Climate-KIC za dobu své jedenáctileté existence nasbíral spoustu zkušeností, které může předávat municipalitám nebo regionům. Dokáže ale také poradit při psaní evropských grantů, což si zapojené strany ze střední a východní Evropy hodně chválí.   

S jedním z programů máte vlastní zkušenost ze zahraničí. Vnímáte nějaký rozdíl oproti Česku? 

Ze svých zahraničních studií vnímám, že na západě si lidi víc věří, jsou průbojnější. Tím ale neříkám, že jsou schopnější. Čeští studenti jsou po stránce znalostí a dovedností daleko, ale nemají to vnitřní sebevědomí jít sami do některých projektů. To je vidět i z hlediska založených startupů u nás, když je člověk mladý. I tohoto důvodu vnímám, že typ programu jako je Journey je v našem regionu velmi důležitý. Je to o budování ekosystému a podhoubí lidí, kteří se nebojí si jít za svými ideály a začít věci měnit. 

Jak je v zahraničí vnímána otázka klimatické změny? 

V Holandsku jsem studoval obor udržitelnost a inovace a člověk se tam cítí jako ryba ve vodě. V Česku je třeba tato témata více vysvětlovat, proč je cirkulární ekonomika, udržitelnost a péče o životní prostředí důležité. A to je samozřejmě výzva. Rozdíl je tedy zatím velký, ale vnímám, že se to mění. Když jsem se vracel z Utrechtu, měl jsem strach, jestli si u nás najdu práci v oboru. Poslední rok je to ale spíš naopak, musím projekty odmítat, protože téma tady zakotvuje a rozšiřuje se. Z toho mám velkou radost i přesto, že skepse vůči environmentálním tématům je stále relativně velká. 

Jaké tedy chystáte programy u nás na příští rok? 

Aktuálně jsme ve fázi, kdy nám organizace píšou svůj předběžný zájem o jednotlivé strategické programy. Pozitivní ohlasy máme na program Pioneers into Practice, tedy výměnný pobyt profesionálů ze zahraničí. Do programu Accelerator se hlásí Impact Hub společně s dalšími Impact Huby napříč Evropou, kdy by měl vzniknout korsorciální akcelerátor napříč středovýchodní Evropou. Zájem je také o letní školu Journey.  

A co aktivity samotného Climate-KIC Hubu? 

Prioritní je teď pro nás obstojně zakončit rok 2020 a v lednu se společně s evropským Climate-KIC shodnout na prioritách pro následující rok. Pro nás je důležité využívat existující platformy, které jsou již dnes v Česku aktivní. Mám na mysli například iniciativu Změna k lepšímu či Pale Blue Dot. Chceme tak podpořit místní ekosystém organizací, které se tématům cirkulární ekonomiky, energetiky či klimatu obecně věnují. Dále Plánujeme v rámci Climate-KIC Hubu akce pro sdílení zkušeností, znalostí apod., a to ve spolupráci se zahraničními subjekty. Budeme také řešit výzvy a problémy, kterým Česko čelí. To bude i jedním z našich úkolů pro příští rok, zvyšovat povědomí v této oblasti. 

Chýlí se ke konci první rok fungování Climate-KIC Hubu v Česku. Jak byste ho zhodnotil? 

Skočili jsme do toho po hlavě, ale jsem za to rád. Těší mě, že EIT Climate-KIC v Česku je. Když jsme se hlásili do výzvy, tak Česko a Slovensko bylo poslední místo v Evropě, kde tato iniciativa nepůsobila. Lidé se ale o EIT Climate-KIC aktivitách začínají pomalu dozvídat a už jen to pro mě představuje velký úspěch. Letos za sebou máme i několik úspěšných projektů, jako je právě spolupráce na akceleračním programu Climate Challenge, projekt Climate Finance Community Lab zaměřený na přípravu organizací na investice nebo právě Pioneers into Practice. A to podle mě za první rok není málo.

Tisková zpráva

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here