Dřevo v hlavní roli: Cesta k české sektorové dohodě pro dřevostavby

Dřevo jako stavební materiál nabízí jedinečné ekologické, ekonomické i estetické výhody, díky nimž se tato surovina stále více prosazuje jako klíčový prvek udržitelného stavebnictví. Vzhledem k rostoucí světové populaci a tlakům na životní prostředí je nezbytné hledat inovativní a efektivní způsoby výstavby – a právě dřevostavby poskytují jednu z nejslibnějších cest. Tento článek se detailně zaměřuje na roli dřeva v rámci cirkulární ekonomiky, evropské politiky podporující jeho využití a jeho skutečný potenciál pro stavební sektor. Jedním z klíčových nástrojů pro implementaci udržitelných stavebních řešení je koncept „zelených dohod“, který se osvědčil v Nizozemí jako efektivní mechanismus pro spolupráci mezi státem, firmami a odbornou veřejností. Představíme konkrétní příklady úspěšných „zelených dohod“, zejména pak Green Deal Timber Construction, a nastíníme, jak může podobný přístup s jasně definovanými kroky, harmonogramem a zapojením klíčových aktérů urychlit rozvoj vícepodlažních obytných dřevostaveb v České republice. Zároveň nabídneme konkrétní kroky vedoucí k vytvoření české „sektorové dohody“ (přímo inspirované holandským nástrojem „zelených dohod“) v oblasti udržitelného stavebnictví, která má potenciál zásadně přispět k rozvoji dřeva jako hlavního stavebního materiálu budoucnosti.

Úvod do problematiky

Efektivní a odpovědné nakládání s lesní biomasou se dostalo do popředí veřejných diskuzí v kontextu Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) a snahy o dosažení klimatické neutrality v EU do roku 2050. Stavebnictví patří mezi klíčové sektory s velkým potenciálem pro zlepšení, a to nejen díky jeho rozsahu, ale i vzhledem k tomu, že se podílí na více než 35 % celkové produkce odpadu. Moderní stavebnictví se také i proto stále více obrací ke dřevu jako k materiálu, který spojuje ekologické, technologické a estetické přednosti. Dřevo ale není žádnou novinkou, ve stavebnictví má dlouhou historii a dnes nachází své uplatnění ve stavebních řešeních díky svému nízkému environmentálnímu dopadu a obnovitelné povaze, čímž představují dřevostavby inovativní odpověď na potřeby soudobé výstavby. I proto jsou dřevěné konstrukce stále častější volbou pro rodinné domy. Zároveň hrají důležitou roli v přechodu na cirkulární ekonomiku.

Princip cirkulární ekonomiky při využití dřeva stojí na několika klíčových zásadách. Patří mezi ně navrhování konstrukcí tak, aby je bylo možné snadno rozložit a znovu použít, použití spojovacích prvků umožňujících jednoduchou demontáž a začlenění recyklovaného dřeva do nových stavebních projektů. Tyto zásady zároveň přispívají k efektivnějšímu a rychlejšímu procesu výstavby. Zároveň díky nízké hustotě ve srovnání s betonem nebo cihlami mají dřevostavby také tu výhodu, že podstatně méně zatěžují základy stavby. Cirkulární postupy prodlužují životní cyklus dřevěných prvků, minimalizují množství  odpadu a snižují potřebu těžby nových surovin. Dřevo lze snadno demontovat, repasovat a znovu použít v dalších stavebních projektech, což snižuje množství odpadu a poptávku po primárních materiálech. Výstavba budov z masivního dřeva, včetně křížem lepeného dřeva (angl. Cross Laminated Timber – CLT), pomáhá snižovat uhlíkovou stopu.

Důležitou součástí udržitelného využívání dřeva je certifikace zajišťující, že materiál pochází z odpovědně spravovaných lesů. Certifikační systémy jako FSC (Forest Stewardship Council) a PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification) zahrnují pravidla pro udržitelné hospodaření, jako je omezení těžby, obnova lesů, a podpora biodiverzity. Tyto certifikace také kladou důraz na sociální odpovědnost, například zajištění spravedlivých mezd, bezpečných pracovních podmínek a respektování práv místních komunit. Certifikace se vztahuje nejen na lesy samotné, ale prostřednictvím systému „chain of custody“ (řetězec péče) také na celý dodavatelský řetězec, čímž zaručuje, že certifikované dřevo zůstane sledovatelné od lesa až po finální výrobek. Tento přístup umožňuje efektivně identifikovat a minimalizovat environmentální dopady v každé fázi procesu, přičemž certifikace PEFC a FSC zajišťují udržitelné hospodaření a rovnováhu mezi těžbou dřeva a obnovou lesů.

Mimo lesy má dřevo i svůj zásadní význam ve městech. Města budoucnosti by měla smysluplně využívat obnovitelné zdroje, kreativně zpracovávat průmyslový a spotřebitelský odpad, podporovat opětovné využití materiálů a přetvářet současné stavební návyky. Na základě dvanácti principů, které zahrnují investice do přírody, podporu biodiverzity, uhlíkové ukládání, zhušťování měst a respektování tradičních znalostí, se můžeme podle Bauhaus Earth přiblížit regenerativní a cirkulární budoucnosti. Tato proměna vyžaduje interdisciplinární spolupráci, rozvoj technologií, participativní přístupy a inovativní vzdělávání, která povedou k udržitelnému redesignu měst a budov. 

Dřevo, kromě svých technických a ekologických vlastností, nabízí také významné estetické a zdravotní benefity, které pozitivně ovlivňují lidskou psychiku a fyziologii. Výzkumy ukazují, že dřevo je obecně vnímáno jako velmi příjemný materiál, což může být důvodem, proč lidé preferují prostředí obsahující dřevo před těmi, kde chybí. Tento efekt je obzvláště patrný u dřeva v jeho přirozené formě, bez povrchových úprav. Ačkoliv úpravy zvyšují odolnost materiálu, přirozený stav dřeva má silnější relaxační účinky a přispívá k příjemnějšímu vnímání jak po psychologické, tak fyziologické stránce. Podle dotazníkových šetření si lidé dřevo spojují s pocitem útulnosti, tepla a příjemnosti, díky čemuž jeho přítomnost činí prostředí intimnějším a lákavějším. Přestože přesné příčiny těchto vjemů nejsou dosud plně prozkoumány, někteří vědci je přisuzují vizuálním vlastnostem materiálu, například teplotě jeho barvy. Také je důležité zmínit, že moderní dřevostavby jsou navrhovány tak, aby byly odolné vůči napadení škůdci a vzniku plísní, takže i v tomto ohledu se dá předejít degradaci dřevěných prvků konstrukce.

Dřevo představuje klíčový prvek mezi nízkoemisními stavebními materiály pro udržitelnou výstavbu díky své schopnosti ukládat uhlík. Jeho role však musí být uchopena v širším kontextu nízkoemisních stavebních materiálů, kde je doplňován například nízkoemisním cementem, recyklovanými stavebními prvky a dalšími pokročilými materiály s minimální uhlíkovou stopou. Izolovaný pohled na dřevo jako samostatné řešení výstavby by mohl vést k podcenění synergických efektů, které vznikají při kombinaci různých materiálů optimalizovaných pro konkrétní stavební aplikace. Integrovaný přístup k výběru materiálů, zohledňující celý životní cyklus stavebních prvků, je proto zásadní pro dosažení skutečně cirkulárního stavebnictví.

Politický rámec EU s dopadem na dřevostavby

Dřevostavby jsou přímo či nepřímo podporovány v rámci politických strategií Evropské unie, a to zejména v následujících oblastech:

1. Nová lesnická strategie EU do roku 2030 zdůrazňuje roli dřevěných produktů při transformaci stavebnictví na odvětví, které místo emisí uhlíku slouží jako jeho úložiště.
2. Strategie „Renovační vlna“ vyzdvihuje mimo jiné důležitost cirkulární ekonomiky a udržitelného využívání zdrojů, přičemž podporuje využití organických stavebních materiálů, jako je dřevo.
3. Nový evropský Bauhaus (NEB) apeluje na uplatňování obnovitelných materiálů v celém životním cyklu staveb a na jejich širší uznání ve stavebním sektoru.
4. Aktualizovaný legislativní rámec EU nepřímo podporuje dřevostavby prostřednictvím legislativ, jako jsou Taxonomie EU či směrnice o energetické náročnosti budov.
5. V listopadu 2024 byla schváleno nařízení pro celounijní dobrovolný rámec certifikace ukládání uhlíku, který zahrnuje dřevěné produkty s dlouhou životností. Tento rámec umožňuje stavebním společnostem a investorům získávat příjmy z uhlíkových kreditů za používání materiálů, jako je dřevo, které trvale odstraňují a ukládají uhlík.

Kromě těchto legislativních rámců a strategií na úrovni EU je k dispozici i dokument „Surovinová politika pro dřevo“ na národní úrovni, který byl vypracován Stálou pracovní skupinou pro surovinovou politiku pro dřevo při Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii České republiky, v úzké spolupráci s Ministerstvem zemědělství (MZe), Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvem životního prostředí (MŽP), a vymezuje klíčovou roli dřeva jako strategické suroviny pro Českou republiku. 

Dřevostavby v České republice

Dřevostavby v České republice zaznamenávají rostoucí oblibu, přičemž jejich podíl na celkovém počtu nově dokončených rodinných domů se postupně zvyšuje. V roce 2000 tvořily dřevostavby pouze 1,4 % nových rodinných domů. V roce 2023 bylo v Česku postaveno už 17 809 rodinných domů, z nichž 2 595 byly dřevostavby, což představuje 14,6 % z celkového počtu nových rodinných domů. Tento trend ukazuje na stále silnější zájem o dřevostavby mezi českými obyvateli, zejména v oblasti rodinných domů. 

Zároveň se začínají objevovat také první vícepodlažní budovy na bázi dřeva. Dlouhodobě platné požární normy limitovaly výstavbu dřevostaveb na maximální výšku 12 metrů, čímž fakticky omezovaly jejich širší uplatnění ve vícepodlažní výstavbě. Ačkoliv teoreticky existovala možnost aplikace inženýrského přístupu pro realizaci vyšších konstrukcí, v praxi byla tato cesta dosud jen minimálně využívána. V poslední době však došlo k posunu díky spolupráci mezi odbornými institucemi, regulačními orgány a stavebním sektorem. Vydané odborné stanovisko relevantních institucí nyní potvrzuje možnost realizace dřevěných staveb přesahujících výšku 12 metrů za použití inženýrsky odůvodněných přístupů. Toto stanovisko, publikované v oficiálním věstníku technických norem a standardizace, významně posiluje právní jistotu investorů a přispívá k redefinici přístupu požárních a bezpečnostních složek k těmto projektům. Pro plnohodnotné zavedení vícepodlažních dřevostaveb do stavební praxe je však nezbytné dokončit legislativní úpravy a implementovat strategické rámce, jako je Surovinová politika pro dřevo schválena v roce 2024. 

V mezinárodním srovnání se Česká republika nachází na evropském průměru, pokud jde o podíl dřevostaveb na celkovém počtu nově postavených rodinných domů. Například ve Skandinávii a alpských zemích je podíl dřevostaveb mnohem vyšší, přičemž ve Švédsku tvoří až 90 % nových rodinných domů. V Rakousku je podíl dřevostaveb kolem 33 %, a v Německu a Švýcarsku se pohybuje kolem 20 %. Tento rozdíl mezi Českou republikou a těmito evropskými zeměmi ukazuje, že dřevostavby jsou v některých oblastech Evropy mnohem rozšířenější, což je dáno dlouhodobou tradicí a preferencí dřevěných konstrukcí v těchto regionech. Přesto se Česká republika stále posouvá kupředu a trend rostoucího podílu dřevostaveb naznačuje, že i v Česku bude dřevo v oblasti výstavby domů v budoucnu hrát stále důležitější roli. 

SWOT analýza dřevařského sektoru v Česku poukazuje na silné stránky, jako je:

• ekologická a udržitelná obnovitelnost dřeva, 
• dlouhá tradice lesnictví a dřevařství, a
• vysoký potenciál dřeva v cirkulární ekonomice. 

Na druhé straně, mezi slabé stránky tohoto sektoru v České republice patří:

• nízká přidaná hodnota zpracování dřeva, 
• vysoký objem vývozu surového dříví, a
• nedostatečné využívání moderních technologií. 

Mezi příležitosti patří zejména:

• zvýšení využívání dřeva ve stavebnictví, 
• rozvoj nových dřevařských technologií, a 
• podpora recyklace dřevního odpadu. 

Naopak, mezi hrozby se řadí:

• klimatická změna, 
• nedostatek kvalifikované pracovní síly, 
• vysoká konkurence na evropském trhu, a 
• rostoucí administrativní zátěž, které mohou ovlivnit rozvoj dřevařského sektoru v České republice.

V rámci projektu financovaného nadací Built by Nature INCIEN dále prozkoumává tyto příležitosti a bariéry ke spolu-vytvoření české sektorové dohody.

Spolupráce a výstupy v rámci pracovní skupiny Timber (CZGB)

Pracovní skupina Timber byla založena organizací CZGBC s cílem podpořit udržitelné využití dřeva ve stavebnictví, reagovat na aktuální výzvy v této oblasti a sdružovat sektorové zainteresované strany. V lednu 2025 skupina představila komplexní přehled o situaci na českém trhu v rámci publikace „Aktuální přehled o stavu dění v oblasti Timber na českém trhu“, který slouží jako klíčový podklad pro další strategické kroky. Mezi priority pro rok 2025 patří zejména vzdělávání, osvěta a odstranění přetrvávajících bariér v oblasti dřevostaveb, dále systematický sběr dat a případových studií pro lepší vyhodnocení trendů a vývoje. Skupina se rovněž zaměřuje na sjednocení legislativních a normativních rámců, aktivní účast na odborných konferencích a přípravu vzdělávacích aktivit pro odbornou i širší veřejnost. INCIEN je aktivním členem této pracovní skupiny.

Představení projektu Built by Nature v oblasti dřevostaveb

Projekt realizovaný organizací INCIEN se zaměřuje na přijetí vícepodlažních dřevostaveb v Česku v rámci udržitelného stavebnictví, a to prostřednictvím propojování klíčových aktérů na národní úrovni a pilotování sektorové dohody inspirované “zelenými dohodami” v Nizozemí. Naším cílem je podpořit rozvoj vícepodlažních dřevostaveb v českém stavebnictví, se zaměřením na obytné budovy, jejichž podíl v ČR je aktuálně v tomto segmentu méně než 1 %. Inspirujeme se úspěšným nizozemským nástrojem dobrovolných „zelených dohod” a konkrétně pak dohodou „Green Deal Timber Construction“ (Zelená dohoda pro dřevostavby), která je implementována v Amsterdamu. Tuto dohodu si lze představit jako iniciativu založenou na spolupráci mezi různorodou skupinou zainteresovaných stran – od veřejných institucí a samospráv přes firmy a investory až po akademickou sféru a nevládní organizace – a nizozemskou vládou. Cílem nizozemské vlády je prostřednictvím „zelených dohod” pomoci realizovat udržitelné plány tím, že zapojí různé zainteresované strany a odstraní překážky v zákonech a předpisech. Dohoda stanovuje jasné cíle, konkrétní opatření a časový rámec, přičemž definuje role a závazky jednotlivých účastníků. Usilujeme o vytvoření a pilotování obdobné dohody, která by zapojila minimálně 10 klíčových zástupcu sektoru a jedno ministerstvo, s cílem podpořit rozvoj vícepodlažních dřevostaveb v ČR. Prostřednictvím pilotní implementace tohoto nástroje v ČR usilujeme o nalezení alespoň jednoho konkrétního a jasného kroku ve spolupráci se zúčastněnými stranami, který by podpořil rozvoj masivních vícepodlažních obytných dřevostaveb a přispěl k jejich etablování jako běžného standardu v českém stavebnictví. Na projektu úzce spolupracujeme s Českou radou pro šetrné budovy (CZGBC), konkrétně v rámci pracovní skupiny Timber, a s odborníky na „zelené dohody“ z Rijkswaterstaat. Tento projekt probíhá v období od 1. října 2024 do 30. listopadu 2025.

Zdroj článku včetně příklad obdobných dohod: https://incien.org/drevo-v-hlavni-roli/
Autorka článku: Jana Vítková, Think-Tank INCIEN