Zdroj: Lukasz Szmigiel, Unsplashed

Tento článek je dřevě. Dřevo je strategická primární surovina a Česko lesnickou velmocí. Bohužel se právě na příkladu zacházení se dřevem ukazuje, jak klíčové je udržitelným způsobem zacházet se surovinami, protože to ovlivňuje vývoj na desítky let dopředu. Česká vláda v tomto ohledu fatálně selhala. Z dob, kdy jsme nebyli schopni efektivně nakládat s nadbytkem dřeva kvůli kůrovcové kalamitě a levně ho vyváželi hlavně do Číny, USA a Kanady, se nacházíme v období, kdy cena dřeva rekordně roste, máme ho nedostatek a lesy za poslední tři roky ztratily schopnost vázat oxid uhličitý zpět do systému. Jednou z cest, jak tento problém částečně napravit, je poptávka po lokálním dřevu a produktech ze dřeva (nejen) ze strany veřejných zadavatelů.

Kámen úrazu

Kůrovcová kalamita překonala od roku 2018 nejhorší scénáře. V souvislosti se situací v lesnictví hovoří odborníci o rychle se měnících datech, o zkreslených datech a absenci jakékoliv kontroly. V praxi tak dochází k tomu, že na těžbu kůrovcového dřeva lze uplatnit dotace, dotace jsou ale v některých případech požadovány i za nekalamitní těžbu. Dále v Česku nemáme přehled o skutečných materiálových tocích dřeva, to jest chybí data o těžbě, zpracování dle kategorií, a ne pouze druhů, chybí i přesná inventarizace lesů.

Vláda v čele s Andrejem Babišem ani nepřipravila strategii nebo akční plán pro řešení kalamitní těžby, a tak dle expertů zhruba polovina exportovaného dřeva připadala na nezpracovanou kulatinu s nízkou přidanou hodnotou (export podobající se spíše charakteru vývozu méně rozvinutých zemích). Dle odhadů expertů vývozem neopracovaného dřeva přijdeme o zhruba 60 miliard korun. Klíčovým důvodem je nedostatek zpracovávajících kapacit – chybí pily, zaměstnanci i zpracovatelské závody. I přes významnou snahu klíčových aktérů o diskuzi, v dnešní fázi kůrovcové kalamity se stalo dřevo kriticky nedostatkovou surovinou pro český průmysl.

V INCIEN se tomuto tématu intenzivně věnujeme, a proto jsme iniciovali hned několik debat a akcí, kde jsme diskutovali s odborníky nutné akční kroky pro změnu současného stavu. Ty jsou zároveň vodítkem pro novou vládu, jak co nejrychleji na tuto situaci reagovat:

  • Dřevo musí být definováno jako strategická surovina pro českou ekonomiku (k projednání na pracovní skupině Rady vlády pro energetickou a surovinou strategii ČR, která zasedala dle oficiálních zdrojů naposledy v roce 2019).
  • Je třeba určit hlavního koordinátora tvorby nové vize a strategického akčního plánu pro využití dřeva v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu (s cílem tvorby jasného přehledu o aktuální situaci, zajištění poptávky po dřevě ve veřejných zakázkách a aktivizace zpracovatelského průmyslu pro zachování dřevozpracovatelského průmyslu).
  • Je nutné veřejně diskutovat o produkční i mimoprodukční roli lesů a definovat akční kroky pro výsadbu lesů (druhová skladba, způsob průběžné těžby atd.), které budou odolné vůči změně klimatu. Je to strategické rozhodnutí na desítky let.

Dále je třeba si uvědomit, že při zpracovávání dřeva vznikají i vedlejší produkty jako odřezky, o které má v současnosti velký zájem sektor teplárenství, hledající suroviny pro naplňování směrnice RED II (přechod na obnovitelné zdroje energie z biomasy). Dále pak při využívání surovin v místě vznikají příležitosti pro průmyslové synergie mezi sektory a k vyšší míře efektivity. Stimul ze strany poptávky od veřejných zadavatelů posílí také segment tvorby pracovních míst.

Co už se povedlo

Abychom nad naší zemí nelámali jen hůl, představíme vám velmi zajímavý příklad veřejné zakázky, kde dřevo hrálo hlavní roli. Nápad využít nadbytečné dřevo z kůrovcové kalamity se zrodil v hlavě pana doc. Ing. Fojtíka, Ph.D. z Technologické univerzity v Ostravě. Svůj nápad využít dřevo při stavbě mostu mohl realizovat při rekonstrukci mostu v Bohunicích na Prachaticku. Ředitelství SUS jižní Čechy poptávalo takové řešení dopravní stavby, které mělo respektovat Pařížskou dohodu OSN z roku 2015, kdy si mezinárodní společenství ustanovilo za cíl snižovat emise skleníkových plynů a dosáhnout maximálního oteplení planety o 2° Celsia. Díky tomu pan Fojtík navrhl technologii dřevo-betonu, kterou již využívají západoevropské státy více jak 30 let.

Most je tak unikátní ekologickou stavbou, jejíž cílem byl minimalizovat uhlíkovou stopu, což je reálně až o polovinu oproti klasickým ocelovým a betonovým mostům. Jednalo se zároveň o první stavbu v Česku, která pro nosnou část mostu využila nadbytkové dřevo z kůrovcové kalamity – tedy lokální obnovitelný zdroj, který je ve stavebnictví málo využívaný navzdory jeho značnému potenciálu. Pro dřevěnou část bylo využito lepeného lamelového dřeva, které je pro tyto stavby ideálním prvkem, zajišťující dostatečnou únosnost, trvanlivost a tvarovou stálost.

Projekt mostu v Bohunicích je současně inovativní díky využití nové technologie a udržitelného smýšlení jeho autora. Došlo také k využití částí původního mostu, kdy opěry u břehů potoka zůstaly po starém mostě. Ne vždy je totiž nutné zdemolovat celou stavbu, což je klíčový prvek cirkulární ekonomiky ve stavebnictví: nikoli demolice, ale dekonstrukce, protože stavby bychom měli chápat jako materiálové banky, kdy si materiály „schováváme“ pro budoucí využití. Při využití stávajících fungujících prvků konstrukce lze také současně výrazně uspořit finanční prostředky, což jsou v tomto případě prostředky veřejné. Současně klíčovou roli hrál i fakt, že část mostu mohla být smontována na jiném místě, a tak se značně urychlil celý proces rekonstrukce a doba silniční uzávěry.

Výsledkem této zakázky je unikátní most postavený na základě technologie dřevo-betonu pro nosnou konstrukci. Most má současně sledovací diagnostický systém „Smart Timber Bridge“, který je založený na několikaletém výzkumu a informuje o stavu mostu (přetížení, námraza, porucha, vlhkost, teplota). Systém senzorů umožňuje posílání dat přímo správci silnice a například rozpozná, když po mostě přejedou přetížená vozidla. Čidla mimo jiné dokážou předpovědět závady na konstrukci, díky čemu se dá s předejít nákladným opravám. Jedná se o první instalaci tohoto systému na světě. Replikace tohoto řešení by v současnosti byla ovšem dražší vzhledem k raketově rostoucím cenám dřeva (k realizaci tohoto projektu došlo v roce 2018).

I malé kroky vedou k velkým změnám

Veřejnou zakázku, kterou můžeme charakterizovat jako odpovědnou i cirkulární, zrealizoval také Moravskoslezský kraj. Úřad poptával v roce 2020 dárkové vánoční předměty pro partnery a poptal přímo společnost NAVZDORY, jelikož se jednalo o zakázku malého rozsahu. Tato společnost se zabývá výrobou propagačních a reklamních předmětů z použitých materiálů formou upcyklace (přeměňování materiálů či odpadů na produkty vyšší hodnoty). Firma se věnuje například výrobě kreativních reklamních předmětů ze starých bannerů, autopásů nebo hasičských hadic. Tyto předměty vyrábí ručně a lokálně s cílem eliminovat neefektivní nakládání s odpady v České republice.

Společnost NAVZDORY dodala kraji vánoční dárkové předměty v podobě svícnů vyrobených z použitých skleněných lahví a odpadního dřeva. Využité materiály se dají dále zpracovat či recyklovat, až svícen doslouží (např. při rozbití skla). Z hlediska sociální odpovědnosti byla zakázka realizována také díky začlenění práce osob s duševním onemocněním (přes neziskovou organizaci MENS SANA), kteří zajišťovali balení výrobků do dárkových krabic.

V zakázce byl poptán lokální dodavatel, který navíc zpracovává lokální odpad v místě vzniku, a nebylo tak třeba využívat primární zdroje. Zároveň byl dodavatel podpořen v těžké pandemické situaci, kdy byly mnohé firmy ochromeny protipandemickými opatřeními v rámci ochrany před pandemií COVID-19. Zadavatel také využil existující technické inovace ze strany byznysu a může navázat na tuto zakázku v rámci dlouhodobé spolupráce. Mimo jiné také ukázal, že zakázky mohou být odpovědné i cirkulární tam, kde by to možná málokdo očekával.

Zdroj: NAVZDORY

Inspirace ze zahraničí

O tom, že dřevo může hrát důležitou roli ve veřejných zakázkách na západ od nás, svědčí mnoho známých příkladů z praxe, které uvádíme pro dokreslení obrázku, jak se dá v souvislosti se dřevem zadávat cirkulárně. Například v nizozemském městě Brummen[1] byl ke stávající radnici přidán modulární prostor, kde 90 % materiálů může být demontováno a znovu využito. Zajímavostí je, že použité dřevěné trámy byly záměrně vyrobeny silnější právě s cílem, aby mohly být v budoucnu opracovány a využity pro další účely. Projekt následně získal nizozemskou cenu za udržitelnou architekturu. Podobný princip využila cirkulární platforma Circl[2] ve své budově, když použila delší modřínové sloupy pro případnou další úpravu materiálu. Dřevo současně nahradilo běžně využívaný beton, jehož výroba je náročná na produkci oxidu uhličitého. Zbytkové dřevo bylo využito na výrobu interiéru restaurace v budově. Filosofie platformy je využívat jen to, co opravdu používáme, což je reflektováno již v jejím samotném názvu.

Ve francouzském městě Cognac[3] zase v rámci veřejné zakázky poptávali udržitelné dřevěné materiály, protože zjistili, že staré pouliční dřevěné vybavení bylo vyrobeno ze vzácného dřeva, kdysi pašovaného z Konga a Kamerunu. Od té doby radnice poptává jen takový nábytek nebo venkovní vybavení, kde je jasná certifikace dřeva, tropické dřevo není na seznamu ohrožených druhů dle mezinárodních standardů, dřevo není ošetřované specifickými škodlivými látkami a lepidla musí vyhovovat specifickým normám.

Nakonec projekt, kterého se zúčastnila čtyři evropská města: Hamburk, Janov, Kodaň a Lisabon.[4] Cílem toho projektu bylo využívat mimo jiné existující odpad ze dřeva. V Kodani ve spolupráci s lokálními aktéry začali tento materiál separovat a odvážet do opraváren a re-use center. V Janově zase integrovali využití dřeva do tzv. Urban Laboratory, tedy že začali separovat a vybírat nejen dřevěné výrobky od spotřebitelů, ale například i odpadní dřevo z veřejných parků a zahrad s cílem vybudovat nový a inovativní trh pro využití odpadové dřeva.

Chybějící příklady z praxe

Jak ukázal průzkum Platformy odpovědného veřejného zadávání k novele zákona o veřejných zakázkách, která stanovila povinnost dodržovat zásady odpovědného zadávání, této novelizaci nepředcházela žádná širší odborná diskuze a její přijetí většina členů byla touto novelou zaskočena. Za největší komplikace při zavádění do praxe pak považovali neznalost principů odpovědného zadávání, nedostatek času při přípravě zakázek a zároveň nedostatek výkladové a rozhodovací praxe. Jinými slovy, odpovědné zadávání je příliš teoretické a pro veřejné zadavatele často velmi těžko uchopitelné.

Institut cirkulární ekonomiky téma odpovědného a cirkulárního zadávání chápe jako klíčové téma a první krok pro realizaci cirkulární ekonomiky a plánů Zelené dohody v praxi. V roce 2022 proto představí metodiku cirkulárního zadávání a cirkulárních nákupů, vypracovanou v rámci projektu Erasmus+ a díky finanční podpoře KB Nadace Jistota. Součástí této metodiky, která představuje hlavní principy cirkulárních nákupů a konkrétní fáze cirkulárního zadávání a zároveň přibližuje celý koncept oběhového hospodářství, jsou také příklady odpovědného a cirkulárního zadávání z Česka i ze zahraničí nebo plánované projekty. Uvádíme také příklad, kdy existovala vůle, ale ukázala se nepřipravenost českých dodavatelů na změnu byznys modelů a smýšlení během zadávání. Různé příklady z praxe budeme zveřejňovat v rámci dalších článků na těchto stránkách. Cílem toho článku ovšem bylo ukázat, že poptávka po lokálních produktech a materiálech může nastartovat celé odvětví průmyslu a v případě dřeva by to bylo více než nutné, protože Česko mnoha dalšími strategickými surovina zrovna neoplývá.


[1] Modular Building: Brummen City Hall. Dostupné na: https://www.circulareconomyclub.com/solutions/modular-building-brummen-town-hall/#post_profile

[2] The Making of Circl: https://circl.nl/themakingof/en/

[3] Sustainable Wood Procurement in Cognac: https://ec.europa.eu/environment/gpp/pdf/news_alert/Issue11_Case_Study28_Cognac_wood.pdf

[4] Force project: http://www.ce-force.eu/pages/city-of-genova–wood-waste_52790697.php

Tento článek z pera Soni Klepek Jonášové a Dagmar Milerové Práškové vyšel v lednovém číslu časopisu Veřejné zakázky v praxi v rámci programu INCIEN Cirkulární zadávání, podpořeného Nadací Komerční banky – Jistota.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here