Ramena Dyje. Zdroj: Povodí Moravy
Ramena Dyje. Zdroj: Povodí Moravy

Letos se vyrojilo množství projektů na zadržení vody v krajině, které pochází od jednotlivců, spolků, ale i státních organizací. Každý na to jde jinak, ale do některých iniciativ se může zapojit každý z nás.

Dyje se protáhla o 1,5 kilometrů

Když se v 70. letech čeští hospodáři snažili o co největší zemědělské výnosy, narovnání toků řek bylo oblíbeným způsobem, jak si k nim dopomoci. Jihomoravská řeka Dyje takto ztratila tři kilometry své délky a spoustu zátočin, které zadržovaly vodu v krajině, a přitom nabízely přirozené útočiště pro mnoho ryb a další živočichy.

Vrátit tok částečně do původní podoby se nyní snaží mezinárodní projekt Dyje 2020. Čeští a rakouští vodohospodáři letos na jaře dokončili napojení tří meandrů zpět do koryta řeky Dyje, čímž řece vrátili jednu třetinu původní délky. Voda se tak v jinak velmi suché oblasti bude držet déle. Společný projekt je z 85 % financován Evropskou unií a podílí se na něm rakouská společnost pro správu toků viadonau a český správce toku Povodí Moravy, s. p. Práce na chvilku pozdrželo hnízdění orla mořského.

Vodohospodáři z Povodí Moravy se účastní i projektu na obnovu unikátního lužního lesa v oboře Soutok, kde se stýkají Dyje, Morava a Kyjovka. Už podruhé letos z Novomlýnských nádrží upustili více vody, kterou se doplní drobné toky, mokřady a tůně v suchem ohrožené oboře. Lužní les totiž vzhledem ke klimatické změně spotřebuje k přežití více vody, než je roční úhrn srážek na jižní Moravě. Obdobnou akci vodohospodáři provedli i v letech 2017 a 2019. Rok 2018 byl natolik suchý, že upouštění uskutečnit nemohli.

Model Zdoňov aneb Kam schovat 10 Orlíků

Spolek Živá voda s týmem expertů vedeným Jiřím Malíkem stojí za projektem nápravy hydrologického režimu krajiny v okolí obce Zdoňov u Náchoda. Jde o oblast, která je na hraně dvou úmoří, v roce 2018 tam nepršelo i osm měsíců, a proto tu vyschla část řeky i rybník. Malík se svým spolkem na území o 20 km² zakomponovali řadu různých opatření – obnovu toků a mokřadů, obnovu či zhotovení rybníčků, tůní, zvýšení podílu stromů a keřů ve volné krajině včetně návrhu nových lesů. Další opatření zavedli k zlepšení migrační prostupnosti krajiny a biodiverzity.

Počin z roku 2016 jeho autoři zamýšleli jako modelový projekt pro replikaci kdekoli v Česku i v Evropě, kde je krajina poškozena intenzivním zemědělstvím a jiným nevhodným hospodařením. Akci chválila řada expertů i ministři, k replikaci jsou však zatím zdrženliví.

Jiří Malík počítá s tím, že do projektu se zapojí i širší veřejnost ve fázi mapování krajiny a identifikaci například zrušených toků, tůní či shluků křovin a stromů, které by se daly obnovit. Lokální dobrovolníci dohromady vytvoří Krajinný plán ČR s jednotným mapovým klíčem, jednotnou metodikou a dělením na krajinné typy.

Cílem je nejen zlepšení zadržování vody a návrat původní biodiverzity, ale také možnost adaptace krajiny i měst na klimatické ohrožení. Pilotní projekt naznačuje, že nápravou veškeré zemědělské půdy v Česku pojme krajina desetkrát větší objem vody, než kolik zadrží přehrada Orlík. Pokud by se Model Zdoňov aplikoval na celé území, byl by to dokonce dvojnásobek.

Ochránci přírody zavlažují s pomocí dobrovolníků i firem

Voda v krajině se stává hlavním tématem i pro Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Už šestým rokem rozvíjí projekt Naše mokřady, který si klade za úkol vyhledávat a mapovat drobné mokřady po celém Česku, nastavit jejich praktickou ochranu a popularizovat celou problematiku. Do lokace a ochrany těchto mokřadů se snaží zapojit co nejvíce turistů a milovníků přírody. Část mokřadů také svaz s pomocí firemních partnerů vykupuje do svého vlastnictví, aby je mohl efektivně chránit.

Mokřady mají obrovský význam pro biodiverzitu i pro retenční schopnost krajiny, ale odborná veřejnost o nich mnohdy prakticky neví. Mokřadům tak hrozí odvodnění, rozorání, zavezení skládkou, případně i zastavění, jako je tomu v posledním medializovaném případu mokřadu v Lysé nad Labem. Mapu dosud zaznamenaných mokřadů v rámci projektu ČSOP je možné najít na www.nasemokrady.cz.

Další z aktivit zabývajících se vodou v krajině, kterých se Svaz aktivně účastnil, jsou Živé studánky. ČSOP vytipoval několik studánek, a ty, které veřejnost vybrala, následně opravil. 

Popsanými příklady rozhodně výčet nekončí. Na projektech zadržování vody se podílí třeba také české univerzity. Jednou z klíčových ukázek je zpracování Komplexního krajinného plánu obce Kostelní Lhota na 20 km² týmem Kláry Salzmannové z ČVUT. Zajímavým počinem je také chytrá krajina Amálie vytvářená Zemědělskou univerzitou na sever od Prahy.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here