Morálně i ekonomicky překonané panelové dědictví
Nejstarší paneláky se v současnosti u nás „dožívají“ zhruba sedmdesáti let a z celkového bytového fondu Česka tvoří 57 %. V praxi je to přes tisíc budov nebo přes milion bytů. Pokud tyto ještě splňují konstrukční požadavky, v roce 2020 jsou ekonomicky, esteticky i morálně překonané. Hromadný architektonický úkaz tak zůstává stát jako memento socialistické výstavby, která ze všech přístupů kladla důraz nejvíc na rychlost, tzv. „proudové metody“. U nás se zaváděla v padesátých a šedesátých letech minulého století a v principu je rovná pásové výrobě.
Nový přístup: Hromadná dekonstrukce a recyklace
Architekt Karel Goláň z Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) přichází s inovativním řešením problému chátrání dosloužilých panelových domů a zavádí termín „hromadná dekonstrukce“. Vychází z principů cirkulární ekonomiky, kde jako alternativu vůči demolici a plýtvání materiálem vidí proces recyklace panelů. Panely tvoří celé zdi a stropy bytů a jejich potenciál by byla škoda nevyužít. Totálním dekonstruováním paneláku vznikne materiál v podobě celých panelů i prostor pro výstavbu nového sídliště v souladu s moderními životními standardy.
Vize, ve které Goláň hromadnou dekonstrukci navrhuje, se týká konkrétního případu hotelového domu Strojař a osmipodlažního panelového domu Přerovanka o sto čtyřiceti metrech ve městě Přerov, jeho metoda je ale aplikovatelná na celoevropské úrovni. Tyto budovy už nenaplňují požadované životní standardy a lidé ani město zatím nevědí, co s nimi.
„I když je cena za dekonstrukci nezanedbatelná, je vyvážena vznikem kvalitního bydlení a prostředí, které má potenciál širšího a lepšího postavení na realitním trhu města. Navíc při použití recyklovaného betonu lze předpokládat 30% úspory oproti novému materiálu,“ říká Karel Goláň, který téma „hromadné dekonstrukce panelového dědictví“ podrobně rozebral ve své diplomové práci.
Foto: KG
Udržitelným rozkladem zpátky k životu
Goláňův koncept masové dekonstrukce paneláků a znovupostavení moderních sídlišť na jejich místě slibuje ve výsledku navrácení městské struktury a životadárné polyfunkce v souladu s moderními životními standardy. Návrh zatím zůstává ve fázi vize.
Nové principy a technologie v cirkulární architektuře
Evoluce v udržitelné architektuře a stavitelství přichází v podobě vysokých technologií, které umožňují celý proces výstavby daleko lépe předvídat a plánovat: „Projektování pomocí nových digitálních metod, jako je například BIM, nám umožňuje proces lépe ovládnout. Digitální modely budov a měst mohou svými simulacemi pomoci ještě dříve, než začneme budovy rozebírat. Udržitelné navrhování je často vnímáno jako návrat zpátky, třeba k bydlení v jurtách, já si ale myslím, že je to kombinace obojího: low-tech a high-tech přístupů, kdy tradiční přírodní stavitelství doplňují velmi pokročilé digitální, informační a komunikační technologie v navrhování, a dohromady umožňují něco víc,“ vysvětluje Karel Goláň.
Cirkulární poradenství pro firmy i obce
V současné době spouští INCIEN nový projekt s názvem CIRA Advisory (CIRAA) zaměřený na poradenství v oblasti cirkulární ekonomiky firmám, obcím a dalším institucím napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství, odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výhody digitálních technologií. Pokud vám záleží na dopadu vašeho byznysu nebo výstavby na životní prostředí a plánujete přechod z lineárního principu fungování na cirkulární, jsou tu přední odborníci v oblasti cirkulární ekonomiky z CIRAA a INCIEN i pro vás.
