České odpadové vody rozčeřila v lednu informace o předložení projektové dokumentace projektu ZEVO Mělník ke schválení žádosti EIA. Nás zajímalo, jak se ČEZ staví ke stávajícímu trendu cirkulární ekonomiky a cílům recyklace, které si Evropská unie nastavila. Energetické využití odpadů je sice jednou z cest likvidace odpadů, ale v minulosti nové projekty budily obavy z nadbytečných kapacit a pozastavení recyklace. Statistiky však hovoří jasně – obavy z nadkapacit by měla mít naše země zejména v souvislosti se skládkami. Na naše otázky odpovídal pan Dalibor Roik, vedoucí sekce Waste to Energy společnosti ČEZ. 


Po letech příprav jste na konci roku podali ke schválení žádost EIA. Jak na Vaše plány s výstavbou ZEVO v lokalitě teplárny Mělník reagují starostové měst a obcí Středočeského kraje?

O možnosti výstavby ZEVO v lokalitě Mělník diskutujeme a spolupracujeme se zástupci Středočeského kraje již několik let. Současně pravidelně informujeme obce v bezprostředním okolí Elektrárny Mělník o plánovaném rozvoji lokality. Obce tedy o záměru dlouhodobě vědí a jejich připomínky pro nás byly důležitým vstupem při zpracování Dokumentace EIA.  Rovněž starostové vzdálenějších obcí kraje o projektu vědí ze seminářů pořádaných Středočeským krajem. Některé obce jsou aktivní a snaží se dopředu připravit na změnu v odpadovém hospodářství, zajímají se a podnikají určité kroky, aby byly na rok 2024 připraveny, ale bohužel bych řekl, že to je spíše ta menší skupina. Pak je tu ta větší, která zatím vyčkává a řešení odsouvá na další volební období. Jistou roli v tom hraje i fakt, že stále není ukotvená nová česká odpadová legislativa.

Zapojujete se nějakým způsobem právě do příprav této přicházející legislativy?

Jsme součástí pracovních skupin, jako jsou Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy, kde se k návrhům můžeme vyjadřovat, ale to jsou veškeré kroky, které můžeme a zodpovědně činíme.

Mezi povinnosti samospráv patří i zvyšování míry třídění odpadů. Mnoho koncových zařízení však požaduje, aby se producenti upsali ke konkrétní či konstantní produkci odpadů v letech. Jak spolupracujete s obcemi v této oblasti Vy?

To je důležitá otázka, ale přeskočili jsme několik fází v harmonogramu projektu. V současnosti se hlavně soustředíme na proces EIA, který právě probíhá, bude následovat výběr vhodného dodavatele stavby a stavba samotná. Samozřejmě, bez toho, aniž bychom měli zajištěný odpad od původců odpadů, což jsou převážně obce, nebudeme schopni tento projekt realizovat. Konstrukce smluv? Na detaily smluv je zatím příliš brzy, ale o principech přemýšlíme a se zástupci obcí je diskutujeme. Náš pohled na oběhové hospodářství je takový, že podporujeme naplňování odpadové hierarchie, která je postavena především na předcházení vzniku odpadů, nebo na jejich navrácení do oběhu. Ne vše lze ovšem recyklovat a my chceme energeticky využívat především zbytkový a jinak nevyužitelný odpad. My budeme muset pracovat s určitými plány na naplnění kapacity. Avšak počítám, že bude prostor pro flexibilní domluvu. Pokud se domluvíme na určitém objemu v roce nula, tak ten jistě nebude konstantní po celou dobu trvání smlouvy, může se v čase měnit, podle plánu, se kterým hodlá daná obec pracovat a na kterém se domluvíme. Nastavení a délka smlouvy bude určovat i její cenovou výhodnost, podobně jako tomu je např. u hypotéky. Určitě dáme obcím možnost, aby si skladbu v jednotlivých letech určily samy, ale určitý závazek očekávat budeme.

Důležitou roli jistě bude pro obce hrát cena. Mluvíte o tom s nimi?

Mnoho starostů se nás ptá, ať se vyjádříme k ceně. Obce jsou ze zákona veřejným zadavatelem a službu energetického využití odpadů budou muset soutěžit. ČEZ se bude, spolu s ostatními subjekty, veřejné soutěže účastnit a věříme, že budeme schopni nabídnout konkurenceschopnou cenu, která uspokojí potřeby obcí na jedné straně a očekávání akcionářů ČEZ na straně druhé. Jak jsem se snažil nastínit v předcházející odpovědi, vysoutěžená cena bude záviset na mnoha faktorech, např. množství odpadu, délce smlouvy, apod.

Ambiciózní cíle ale nejsou jen v Zákoně o odpadech. Základem pro cirkulární ekonomiku je Balíček o cirkulární ekonomice, který na konci roku prošel trialogem Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU a v prvním kvartále bude finalizován. Jak se na tyto cíle díváte Vy? 

Samozřejmě při plánování našeho projektu vycházíme nejen z cílů POH České republiky, ale díváme se i na vývoj a zkušenosti v Evropě. Investice do energetických zdrojů vyžadují vzhledem k náročnosti výstavby, a dlouhodobému provozu, plánování na mnoho let dopředu. A tím pádem velmi úzce sledujeme i tuto oblast. Tedy vývoj v západní Evropě a přípravy Evropské legislativy, mezi které patří i diskuze nad připravovanými cíli balíčku. Cíle považuji za velmi ambiciózní, nicméně pro přechod na vyšší stupeň odpadového hospodářství a využívaní odpadů jako zdrojů, bezpodmínečné. Zejména omezení skládkování ze současných na 48 % na 10 % v průběhu dvanácti let bude pro ČR bez přispění energetického využití opravdu obtížné naplnit. Důležité také bude, zda se podaří v rámci balíčku sjednotit datovou základnu, ze které se uvažované cíle mají vypočítávat.

Proč se ČEZ rozhodl řešit energetické využívání odpadů? Může se jednat o přechod na hojně diskutované obnovitelné zdroje, mezi které se zatím EVO řadí? 

ČEZ působí v mnoha odvětvích a snaží se uplatnit synergické efekty svého podnikání i v jiných oblastech, nicméně jsme především energetici a chtěli bychom zůstat i v oblasti odpadového hospodářství na energetické straně. O energetické využití odpadů se zajímáme dlouhodobě. Ale opravdovým impulsem v těchto aktivitách byl požadavek Středočeského kraje, který nás v 2014 oslovil, jestli bychom v této oblasti nebyli nápomocni. Kraj si nechal zpracovat nezávislé studie, ze kterých vyšlo, že energetické využití odpadů v lokalitě Mělník je z hlediska jeho strategie odpadového hospodářství nejvhodnějším řešením.

Projekt ZEVO je součástí širší revitalizace teplárenské lokality Mělník. Kromě významné modernizace jednoho ze stávajících uhelných bloků počítáme s výstavbou nových zdrojů. Jedním z nich je právě ZEVO a druhým fluidní kotel společně s plynovou kotelnou. Také na tento projekt jsme koncem minulého roku podali žádost o posouzení EIA.

Po celkové rekonstrukci této lokality po roce 2024 dojde k výraznému snížení emisí., U klíčových polutantů, tj. emisí oxidů síry, dusíku a prachu, dojde k jejich snížení o více než 80 %. Již nyní samozřejmě splňujeme veškeré emisní limity dané legislativou, nové zdroje jsou však plánovány tak, aby bez problémů vyhověly i přísnějším limitům BREF, které začnou platit až po roce 2020 a dále. Tento koncept zapadá do celkové strategie ČEZ, kdy postupně dochází k utlumování výroby v uhelných zdrojích, které neprošly nezbytnou modernizací.

Zdroj: ČEZ.

Lokalita Mělník strategicky zásobuje teplem města Prahu a Mělník a proto zařazení energetického využívání odpadů, které částečně nahradí primární surovinu – uhlí, zapadá do naší strategie rozšiřování portfolia obnovitelných zdrojů v našem energetickém mixu.

Emise jste už zmínil. ZEVO je ale často středem negativních reakcí ze strany neodborné veřejnosti. V Brně se rozšířila všeobecná informace, že ZEVO stojí o spalování plastů z důvodu nízké výhřevnosti při rozšíření systému třídění. Jak jste na tento fakt připraveni Vy?

V energetice pracujeme s dlouhodobými předpověďmi. Životnost zařízení ZEVO se pohybuje kolem 25 let, při jeho plánování tedy musíme odhadnout, jak se bude vyvíjet třídění nejen do roku 2024, kdy má začít fungovat, ale až do roku 2050. Jsou to složité výpočty a situace se jak v energetice, tak v odpadovém hospodářství může vyvinout zcela neočekávaným směrem, nicméně to k tomu patří. V našich plánech počítáme s nominální výhřevnosti kolem 10 MJ/kg. Vychází z toho, že výhřevnost odpadů ovlivňuje jejich složení, které závisí na roční době, na tom, jestli bereme odpad z městské nebo vesnické zástavby, zda se jedná jen o municipální odpady, nebo i o průmyslové. Počítáme s tím, že budeme energeticky využívat především SKO, ale včetně objemných odpadů a rovněž nemalé množství odpadů ostatních, např. průmyslových. Předpokládáme, že díky kombinaci odpadů se výhřevnost bude pohybovat kolem námi nominálně uvažované hodnoty. ZEVO navíc bude navrženo tak, aby případné výkyvy ve výhřevnosti zvládlo.

Zkušenosti od našich západních sousedů z Německa, říkají, že výhřevnost odpadů pro EVO neustále vzrůstá. Je to jednak z důvodu separace BRKO, která je uzákoněná rovněž u nás, ale také k tomu přispívají nevyužitelné vysoce výhřevné odpady z průmyslu a výměty z recyklačních linek.

Zmínil jste často diskutované nadkapacity v Německu, které se používají v odborných diskuzích jako protiargument proti stavbám nových ZEVO. Jsou skutečně v Německu kapacity pro český odpad?

Bohužel je to jedna z řady dezinformací kolujících v této oblasti. Přiznám se, že když jsem před čtyřmi lety začal v tomto oboru působit a připravovat projekt, sám jsem se na mnoha fórech vyjádřil, že nechceme opakovat stejnou chybu jako němečtí kolegové, kteří navrhli příliš vysoké kapacity. Až když jsem šel do hloubky, začal navštěvovat zahraniční odborné konference a pracovat s daty, zmiňme např. Destatis (Německý statistický úřad), nebo ITAD (Organizace sdružující provozovatele EVO v Německu), zjistil jsem, že to není pravda.  Ze statistik vyplývá, že drtivá většina německých zařízení je naplněna na optimální kapacitu (). Ze zemí evropské 28 existují jen dvě země s nadkapacitou vůči potřebám využití odpadu dané země. A to je Švédsko a Holandsko.  Tyto dvě země k tomu přistupují zcela cíleně a s jasným obchodním modelem: mají přístup k odpadům ze Spojeného království, kde je naopak nedostatek ZEVO, a nechávají si za dovoz a energetické využití dobře zaplatit.

(Doplňující poznámka: Tabulka skutečného využití stávajících kapacit pro EVO Německu.)

V ČR tedy nadkapacita nehrozí?

ČR využívá energeticky asi 12 % odpadů. Pokud chceme dosáhnout cílů recyklace alespoň 65 %, jak stanovuje uvažovaný cíl v evropském balíčku CE pro rok 2030, tento poměr budeme muset výrazně zvýšit. Pokud se podíváme na připravované projekty v ČR, tak těch kapacit i při realizaci všech reálně proveditelných projektů bude stále málo. Naopak hrozí nebezpečí, že ČR bude muset odpad vyvážet do zahraničí. Budeme platit přeshraniční cenu za jeho likvidaci a navíc odevzdáme tuto cennou energetickou surovinu, která nahrazuje primární paliva.

Plánujete sami i například předtřiďování odpadů na vstupu?

Když jsme se rozhodovali pro technologii, kterou budeme používat, tak jsme analyzovali různé trendy a technologie v oblasti EVO. Nakonec jsme se rozhodli, na základě dlouholetých zkušeností ostatních Evropských zemí, pro osvědčenou technologii spalování na roštu s využitím nejmodernějších technologií. Podporujeme především další rozvoj primárního třídění, které má v ČR historii, velmi dobrou úroveň a uchovává využitelný odpad v ideálním stavu pro jeho recyklaci. Z pohledu životního prostředí a udržitelnosti vidíme tento proces jako nejefektivnější.

Můžete zmínit nějakou konkrétní technologii, se kterou se ve stavbě počítá? Například dotřiďování kovů na konci procesu, které v posledních letech představilo ZEVO Malešice?

Výstupem ze ZEVO je škvára, určité malé procento popílku a kovy a minerály obsažené ve škváře. Trendem v západní Evropě je přechod k vyššímu využití těchto surovin. My v současné době plánujeme standardní separaci železných i neželezných kovů, nicméně pokud bude zájem stavebních společností, je možné škváru po její úpravě certifikovat jako stavební materiál.

Je škoda, že ačkoliv k tomu existuje příslušná legislativa, využívání výstupů ze ZEVO u nás ještě není příliš rozšířeno, na rozdíl třeba od Západní Evropy, kde je běžnou praxí. Například Holandsko se zavázalo využít do roku 2020 veškerou škváru k výrobě stavebních materiálů.

A co například využívání druhotných surovin už procesu výstavby? Možná byste tak sami poptávku po druhotných surovinách ve stavebnictví podpořili. Co takhle využít právě tyto stavební materiály a skutečně tak stavbu jako takovou “zacirkulovat”?

Rozhodně je to zajímavý podnět, děkuji, poznamenám si.

Když už jsme u cirkulární ekonomiky, jaké další aktivity ČEZ v této oblasti můžete zmínit?

ČEZ možná trošku skromně své aktivity v této oblasti nevyzdvihuje a neveze se na současné vlně zájmu, i když v této oblasti toho spoustu děláme. Také jsme byli jednou z prvních firem, která propagovala zavádění cirkulární ekonomiky v brožuře MŽP „Odpady jsou zdroje“, kde jsme prezentovali příklad z praxe. Kolegům z tehdejší ČEZ Distribuční služby se podařil projekt zavedení recyklace keramických izolátorů. Nalezli jsme tak využití pro 74 % keramiky a 15 % kovu z 200 tun materiálu ročně, které končily na skládce. Musím zmínit, že projekt ZEVO Mělník také stavíme na brownfieldu v již zastavěné průmyslové oblasti, tím pádem nedojde k žádnému významnému zásahu do rázu krajiny. Při revitalizaci lokality Mělník používáme efektivnější technologie chlazení a využití užitkové vody pro průmyslovou činnost, čímž dojde ke snížení spotřeby vody až o 70 % oproti roku 2016. To jsou obrovská čísla, která přispívají k zamezení plýtvání.

Vizualizace projektu ZEVO Mělník. (Zdroj: ČEZ)

 

Ing. Dalibor Roik, MBA

Dalibor Roik je absolventem Fakulty strojní Vysoké školy Báňské -Technické univerzity v Ostravě. Titul MBA získal absolvováním Katz Executive MBA Worldwide Program na University of Pittsburgh. Svou kariéru začal jako konstruktér v Třineckých železárnách. Následně byl součástí týmu, zodpovědného za zahájení výroby společnosti LG.Philips Displays v České republice jako inženýr zařízení. Před nástupem do ČEZ řídil projekty pro Toyota Motor Europe, z toho 4 roky v Bruselu. Od roku 2008 řídí ve Skupině ČEZ strategické a restrukturalizační projekty. Strategii a projektům energetického využití odpadu se ve Skupině ČEZ věnuje od roku 2014.

Děkuji Vám za rozhovor a těšíme se na další dobré příklady z oblasti zavádění cirkulární ekonomiky do praxe ve Vaší společnosti!

Autorka: Ing. Soňa Jonášová

 

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here