Co zjistily čipy v PETkách a equilibrium mezi nekrofilním a biofilním světem.

Miluju filozofii Ericha Fromma, který mi poprvé pojmenoval dva světy, jejichž dualitu vnímám i při své práce. Nekrofilním a biofilním je nazval. Tento významný německý psychoanalytik a sociální psycholog, rozvinul koncepty nekrofilní a biofilní orientace jako součást své teorie humanistické psychologie a jde o dva základní typy osobnostní orientace, které se vztahují k různým způsobům, jak lidé přistupují k životu a světu kolem sebe. Při deseti letech práce v oblasti cirkulární ekonomiky a cykličnosti se k němu v posledních letech stále vracím. Dnešní workshop mezi řádky odkryje tyto dva světy v bližším kontextu.

Adastra a MŽP spojili síly. 100 čipů ověřilo, kde končí PETky.

Do recyklačního zařízení se v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. Odhaduje se, že ze všech PET lahví uvedených na trh v Česku se jich dostane k recyklaci přes polovinu, vyplývá to z experimentu resortu životního prostředí a společnosti Adastra Lab, který sledoval sto nápojových plastových lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Některé vytříděné lahve skončily například na skládkách (a to i na naší ikonické v Čáslavi) v přírodě nebo na parkovišti. Jak se ukázalo, ani pečlivé vytřídění nezajistí, že PET lahve v Česku skončí tam, kde mají. I proto už od roku 2018 s INCIEN | Institut Cirkulární Ekonomiky aktivně prosazujeme zálohování. Na Slovensku jsou výsledky po druhém roce fungování fenomenální. Zpět se dostává 92 % lahví. Současný systém je, pravda, robustní. Je do něj investováno jež přes dvacet let a splnil výbornou službu. Třídíme skvěle. Ale co se týče recyklace, selhává v mnoha oblastech. Jen malá část plastů se dnes opravdu recykluje a to, že nejhodnotnější PET se recykluje jen z hruba 60 % a dalších potenciálních 30 % vysbíratelných zálohami mizí, je brutální materiálová ztráta. I zde si tak současný systém založený na snaze udržet cosi, co již dosloužilo, zaslouží oživit a malou dávku biofilního přístupu – živého, tvořivého, funkčního.

Agónie kolem Kasárny Karlín

Ohromně mě mrzí, co se děje kolem projektu, který neskutečně zajímavou formou oživil prostory jednoho z nejvýznamnějších karlínských browfieldů. Nechci ale stát v roli soudce. Mince má dvě strany – nespokojené sousedy (a mnoho dalších odpůrců i v politickém spektru) a velmi usilovně pracující tvůrce celého projektu, který jej do minulého týdne roky oživovali. Teď spadla klec. Projekt zavřel stavební úřad a společnost je opět postavena do dvou táborů. Dlouhodobé neshody vedly k umrtvení a agonii. Proto jsem posledních pár týdnů (některé věci se prostě dějí paralelně a ne náhodou) okopávala záhonky nad pomyslnými semínky inovativních projektů práce s browfieldy. A co z toho vzniklo? Oživení spolupráce s Jan Trejbal a Zuzana Stejskalova , kteří stoji za regeneraci tématu taktického urbanismu. Ten spočívá v dočasnosti v mezifázích nalezení finálního záměru pro plochy, budovy a další městské urbánní prvky. Došlo mi, jak kritické je umět tuto tranzitní fázi pojmenovat, zakotvit do legislativy a hlavně – jak pro ni vyjednat kompromisní řešení a finální formu mezi všemi stakeholdery. Na podzim tak do nejvýznamnější akce, kterou chystáme v Kampus Hybernská zřejmě dosedne i toto téma, která bortí (až skoro nekrofilním způsobem, kdy mají dané strany až ďábelskou radost z aktu překvapivého zavření) snahy o oživení (biofilní, postupnou tvořivou formou) současných nevyužitých ploch – brownfieldů. Zajímá-li Vás jak dočasné stavby přeměnit v udržitelné projekty, zarezervujte si v kalendáři 1. říjen. A v rámci samostudia před akcí doporučuji nové epesní vydání ERA21. K tématu Vás nachytří konkrétní příklady případové studie z celého světa.

Klimatická mozaika v praxi

V minulém týdnu jsme se potkali v sídle EmbedIT , abychom na vlastní kůži vyzkoušeli klimatickou mozaiku, kterou do Česka přivedl Clément Maufras a aktuálně ji rozjíždí ve velkém (a nejen ji) v nově vzniklém Project Fenix s Petra Jelinkova. Dlouho jsem neslyšela tak nadšené ovace na naše komunitní setkání a vím, co je toho příčinou. Hra, kterou do setkání tentokrát Clem a Petra přinesli je právě ta životadárnost a radost, kterou v tématech klima potřebujeme. I tady vidím onen kontrast černé a bílé. Klimaskeptiků a lidí pohroužených do environmentálního žalu beroucí si zodpovědnost na svá bedra za vše, co společnost páchá. A došlo mi, že klimatická mozaika je právě ten nástroj, u kterého nad pár obrázky, grafy a čísly stojí ředitelé se svými kolegy, popirači a vyznavači a nacházejí shodu. Jestli Vás ta shoda zajímá pro budování firemní strategie udržitelnosti, dejme si vědět.

Čtyři inspirativní novinky z cirkularity

To, co se ve světě děje v oblasti cirkularity už se nedá usledovat. Ale z posledních newsletterů a zpráv, které mi cvrnkly do nosu vybírám to zajímavé. A tedy: Oxfordská univerzita představila ambiciózní cirkulární plán pro plasty s cílem snížit jejich uhlíkovou stopu. Studie navrhuje snížit budoucí poptávku po plastech o polovinu, přejít na obnovitelné plasty a recyklovat 95 % zbylého plastu. Tento plán má potenciál významně snížit znečištění a emise skleníkových plynů spojené s produkcí plastů. Na nedávném Světovém fóru cirkulární ekonomiky (WCEF 2024) UNECE představila několik klíčových nástrojů na podporu cirkulární ekonomiky. Témata zahrnovala inovace obchodních modelů, sledovatelnost v globálních hodnotových řetězcích, cirkulární potravinové systémy a platformu pro politický dialog o cirkulární ekonomice. Právě poslední zmíněné reaguje na tristně pomalý proces všech zásadních změn, které jsou pro tranzici potřeba. UNECE ještě představila doporučení pro zlepšení cirkularity v textilním průmyslu, včetně standardu pro sledovatelnost a transparentnost produktů. Tento standard podporuje výměnu dat mezi firmami a zlepšuje udržitelnost hodnotových řetězců Britský řetězec supermarketů Sainsbury’s oznámil, že sníží používání plastů o 694 tun díky novým balicím materiálům. Tento krok je součástí širší strategie zaměřené na snížení plastového odpadu a podporu udržitelnosti. Firma Grundon představila novou službu opakovaně použitelných kontejnerů na ostré předměty pro britský NHS (Národní zdravotní službu). Tento krok má za cíl snížit plastový odpad ve zdravotnictví a podpořit cirkulární ekonomiku v tomto sektoru, což je například v České republice zatím oblast zcela nepolíbená.

A právě takové projekty mi dávají naději, že jsou cesty jak vyrábět a zpracovávat čím dál méně materiálů s čím dál vyšší efektivitou. Ale i proto bude třeba uvědomit si, co nám v životě skutečně dělá radost. Jestli to je masová spotřeba zdrojů a jejich přetváření na statky nebo lidské vztahy, zážitky namísto věcí a radost z tvorby. Proto Vám přeji malé zázraky i ve Vašich projektech!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Taky by vás mohlo zajímat