Od založení Institutu cirkulární ekonomiky uplynulo v létě šest let. Od samého začátku jsme si mysleli, že zaměřit se na příklady praxe bude hlavním hybným momentem pro změnu a zavedení cirkulárních principů do praxe. To byla jen poloviční pravda. Pro skutečnou transformaci systému, na jehož konci nebudou přeplněné skládky a surovinová krize, je třeba dramaticky změnit systém, jakým zadáváme veřejné i soukromé zakázky. Nicméně oba přístupy jsou stále stranami jedné mince. I proto jsme se rozhodli pravidelně přispívat svými příspěvky jak v úrovni příkladů dobré praxe, tak konkrétními návody a tipy, které je možné aplikovat v praxi.
Rok zlomu – druhotné suroviny jsou levnější než primární
Letošní rok je pro nás v INCIEN zlomovým. Dlouhou dobu se věnujeme aktivizaci poptávky po cirkulárních řešeních osvětou od pořádání konferencí, odborných seminářů, organizací dobrovolných dohod mezi významnými hráči od zástupců veřejné, soukromé i neziskové sféry až po akademii. Nicméně zlomový je letošní rok zejména pro to, že poprvé po šesti letech skutečně pociťujeme fakt, že ne všechny zdroje, se kterými v rozvoji České infrastruktury počítáme, jsou a budou dostupné a za „rozumnou cenu“. Jsme svědky situace, kdy vláda zcela bezprecedentním způsobem podcenila řešení kůrovcové kalamity a masivní export, který v současné chvíli přesahuje 50 % vytěžené kulatiny, ohrožuje dřevozpracující průmysl takovým způsobem, že se o nedostatku suroviny hovoří již nyní. Čtvrtý kvartál roku 2021 a rok 2022 považují malé pily za krizový.
Co stát slíbil, nedotáhl a Česko bude brzy bez dřeva
V roce 2019 jsme vedli v rámci analýzy materiálových toků dřeva, ze kterých se už tehdy ukazovalo, že pokud nenastavíme konkrétní akční plán využití dřeva v místě, tak že o něj brzy přijdeme, diskuzi s ministerstvy a dalšími aktéry. Naší snahou v INCIEN bylo rozproudit debaty o skladování suroviny pro roky, kdy jí logicky, po letech masivní těžby se snahou dodržet decenální plány v lesnictví, bude nedostatek. Ministerstvo zemědělství tehdy představilo plány dostupných vojenských prostor, zejména zpevněných ploch, kde by mohly být mokré skládky dřeva vystavěny, skutečně představilo. Od té doby však nevznikl žádný plán zaskladnění a o odvoz dřeva se stará pár největších pil, které jej bez vyšší přidané hodnoty odváží do zahraničí. Na českém trhu se také v průběhu let objevilo masivní množství čínských obchodníků, kteří již tehdy zřejmě mnohem lépe věděli, jak levně tuto cennou surovinu prodáváme. Levné roky a pláč vlastníků lesa nad nízkými výkupními cenami, kdy v kapse hospodářů nezůstávaly téměř žádné prostředky na zalesnění a náročnou péči o les v prvních letech, kdy navíc mladé stromky ohrožuje přemnožená černá a srnčí zvěř, vystřídaly skokové ceny roku 2021. V loňském roce na jaře naopak ceny díky vysokým spotovým výkupním cenám Kanady a USA vystoupaly tak, že ze snahy zbavit se dřeva co nejrychleji, vznikl moment, kdy ti, kdo dřevo mají, dávají přednost vysokým cenám nad uspokojení stálých obchodních vztahů. Dřevosklady a překupníci tak hlásí nejistotu, ceny dřeva fixují maximálně týden nebo pár dní a běžným se stal jev 2-3 násobných cen suroviny nebo měsíce čekání na výrobky z něj.
Status quo – realita na trhu se dřevem
1. MASIVNÍ TĚŽBA DŘEVA A VYSOKÁ MÍRA EXPORTU: Současná těžba dřeva se více než zdvojnásobila ve srovnání s lety 2000 – 2015 (z 15 mil. m3 na 35 mil. m3 v roce 2020).
2. ČESKO SE POTÝKÁ S REKORDNÍMI CENAMI DŘEVA: Vytěženou surovinou prodáváme za hranice, kde se zpracovává pro země třetího světa (USA, Čína, Kanada), které spotovými cenami v současnosti dostaly ceny pro lokální zpracovatele na 2-3 násobek ceny na začátku roku 2021
3. NESCHOPNOST RYCHLÉ AKCE V DOBĚ KRIZE: i přes významnou snahu klíčových aktérů o diskuzi Vláda ČR nijak nezareagovala na potřebu uskladnění pro dobu nedostatku a dřevo se v době finální fáze kůrovcové krize stává kriticky nedostatkovou surovinou pro český dřevozpracující průmysl a navazující segment teplárenství
4.ABSENCE PLÁNU PRO ZPRACOVÁNÍ DŘEVA S VYSOKOU PŘIDANOU HODNOTOU V ČR: Česká vláda nepřipravila ani strategii ani akční plán pro nakládání s kalamitní těžbou (vytipování míst pro mokré skládky dřeva aj.).. Dle dostupných dat a expertních odhadů je přibližně polovina exportována jako nezpracovaná kulatina s nízkou přidanou hodnotou.
5. LESY JAKO PRODUCENT CO2: Za poslední tři roky ztratily české lesy schopnost působit jako propady uhlíku – tedy místo k vázání CO2 zpět do ekosystému. Expertní odhady definují naopak cca 10-15% zastoupení lesů v celkovém přehledu emitentů C02 na úrovni celé ekonomiky.
Síla veřejných zakázek
Český rodák Václav Smil, jehož knihy čte i Bill Gates, říká, že každou ekonomickou krizi předchází krize nedostatku surovin pro stavebnictví a rozvoj základní infrastruktury. Nutno poznamenat, že v tomto momentu je Česká republika již nyní. Kromě nedostatku dřeva je po pandemii a přerušení běžných globálních dodavatelsko-odběratalských vztahů v nedostatku i další škála stavebních materiálů. To způsobuje rostoucí poptávka tažená ekonomickou silou předchozích let, probuzení českých kutilů, kteří během pandemie vrhli velkou vlnu svojí pozornosti na opravu, rekonstrukci či výstavbu svých domů a dalších statků, ale také fakt, že stále zoufale nedostatečně využíváme potenciál druhotných surovin, které v Česku k mání máme. Vedlejší energetické produkty, které mají české elektrárny každoročně k dispozici v množství milionů tun a které jiné, zejména západní státy běžně využívají ve stavebnictví jako cennou surovinu, skládkujeme nebo jimi zasypáváme bývalé uhelné doly. Demolice, které mohou být už dávno nahrazeny dekonstrukcemi, stále znemožňují dodatečně drcení a recyklaci surovin ze stavebnictví pro další užití a namísto toho jsou taktéž využívany jako „technické zabezpečení skládek“, které udržuje tvar téměř dvěma stovkám stále funkčních skládek. Na nich končí více než polovina komunálních odpadů a obrovská část odpadů průmyslových. O těch ale stále nemáme tak dobrý přehled.
Pro inspiraci k sousedům
Naproti tomu státy jako Rakousko či Holandsko skládkují zhruba jedno procento a všechny ostatní suroviny vrací do oběhu, jak jen to jde. I o tom hovoří míra cirkulárního využití materiálů, která je v Holandsku na míře 24 %, zatímco Češi se dostali na třetinu – k osmi procentům. Je sice zřejmé, že ne vše je možné vždy vrátit do oběhu, nicméně pro inspiraci do Holandska cesta není daleká, a i přes relativně úspěšné fungování systému recyklace si holanďané například ve stavebnictví nastavili pro rok 2050 ambiciozní cíl plné cirkularity. Už dnes tak tedy můžeme navázat na jiné úspěšné příklady a vydat se po cestě, která v budoucnu omezí riziko surovinových krizí v tak významném rozsahu. Jak jsme si navíc představili v minulém čísle v prvním článku z připravované série věnované cirkulární ekonomice, holanďani zároveň využívají parametry kvality u více než 50 % veřejných zakázek. Mezi ty patří i environmentální kritéria, obsah recyklátu, stopa CO2, analýza LCA (life cycle assessment) nebo principy Best Value či metody Design & Build, o kterých v časopise Veřejné zakázky v praxi čtete často. Vyšší míry cirkularity zvyšuje soběstačnost zdrojové základny, vytváří nová pracovní místa, kdy v poměru skládkování vs. Recyklace obecně hovoříme o 1 ku 20 pracovním místům a navíc významně přispívá k šetření přírodních zdrojů i produkci emisí. Dobývacích kapacit v Česku také stále ubývá, nikdo nemá o lomy za domem zájem a navíc se lomy stávají rizikem pro ohrožení podzemních zdrojů vody v letech, kdy je jí kritický nedostatek, což si pamatujeme z roku 2019 snad ještě dostatečně živě.
Win-win-win pro ekonomiku, přírodu i člověka a navíc v souladu s legislativou
Principy cirkulární ekonomiky navíc skvěle zapadají i do novely zákona o veřejných zakázkách, která 1. 1. 2021 vstoupila v platnost. Jak se v paragrafu 6 čtvrtého odstavce Zákona o veřejných zakázkách píše, tak je zadavatel ve chvíli, kdy to bude k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací a svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit. Nenápadná formulka prakticky mění možnost soutěžit jen na levnější cenu a umožňuje větší pestrost a multiplikaci investovaných peněz z veřejné kasy, ale nutí zadavatele přemýšlet a učit se možná zcela novým oblastem. Pod environmentálně odpovědným zadáváním se logicky schovává potřeba tato kritéria dostatečně dobře vybrat, v rámci zakázek porovnávat a měřit. Po dlouhých letech, kdy výsledná cena hrála prim, je to možná obrat o 180 stupňů. I proto jsme se v INCIEN rozhodli vzdělávání v oblasti environmentálních a cirkulárních kritérií dedikovat i celý vzdělávací kurz, který bude letos v listopadu zahajovat už druhý ročník. A po prvním roce víme, že jen společné učení, rozšiřování kompetenci a – zejména a hlavně – konkrétní příklady praxe, rozpracované a okomentované i ze strany advokátů, kteří dávají zadavatelům jistotu správného směru, ukazují možnou cestu. Osobně na kurzech vítám i kreativitu jednotlivých účastníků, kteří pracují na vlastních projektech, které na konci kurzu prezentují ostatním a rozšiřují si tak navzájem jak znalosti, tak inspiraci a konkrétní nástroje. S novými kvalitativními kritérii se tak totiž všichni a společně budeme muset naučit chápat inovace v širším kontextu a i když není cílem veřejných zadavatelů být „expertem na všechno“, poskytnout si navzájem osnovu, funkční cestu a replikovatelné modely. Pojďme se tedy podívat v kontextu všeho diskutovaného na konkrétní inspiraci, která propojí kroky snižující dopady nedostatku materiálů až po poptávání smysluplných řešení, která navíc dávají příležitost zapojení i pro osoby s různými druhy znevýhodnění.
Poldrové vyjednávání a dobrovolné dohody
Už po několikáté se vracím k příkladu Holandska. Kromě toho, že je to země, kterou si díky krásným vzpomínkám na studium a praxi ve městě Wageningen, kterému vévodí univerzita pravidelně obsazující první příčky v oblasti zemědělství, produkce potravin a přírodních vědách, mají holanďané i další procesy, které nás mohou inspirovat. Pro mě je to jednak koncept tzv. „poldrového vyjednávání“, kdy si při klíčových jednáních zejména na úrovni vlády a klíčových aktérů sednou jednající k jednomu stolu s jasně definovaným záměrem a jednají tak dlouho, dokud nevyjednají konsenzus či další konkrétní kroky. Jen si to představte v naší vládě! Dnes bychom možná měli efektivní systém redistribuce kůrovcového dřeva, zásoby na dlouhá léta dopředu, saturované zpracovatele a včasné dodávky dřeva na stavby i pro výrobu nábytku. Ale zpět k Holandsku. Dalším aspektem, který je pro mě vysoce inspirativní je koncept dobrovolných dohod, kterým od roku 2013 říkají tzv. „Green Deals“ tedy zelené dohody. Jak je patrné, takové dohody fungují mnohem delší dobu než aktuální nová Zelená dohoda pro Evropu, kterou snad všichni čtenáři evidují a ze které vyplývají i povinnosti její zásady promítnout i do veřejných zakázek veřejnoprávních institucí, státem řízených organizací či státem vlastněných společností. Jedním z klíčových pilířů Zelené dohody je navíc Akční plán pro cirkulární ekonomiku, který explicitně uvádí dílčí směry včetně promítnutí prvků cirkularity do způsobu nákupu. Tyto původní zelené dohody si kladly jasný cíl – v oblasti environmentálních inovací uzavřít funkční a pestrá partnerství mezi vládou, byznysem a dalšími sférami s cílem otestovat nejasnosti v ekonomické udržitelnosti, funkčnosti či jiných aspektech testování inovací v praxi společně. Jednotliví hráči se tak zavázali k určité roli a v rámci pilotních partnerství si definovali jasnou oblast společného výzkumu a testování a v jasný časový rámec vyhodnotili, zda-li se daná cesta jeví jako správná ze všech úhlů pohledu. Podobně tak otestovali již zhruba 250 příkladů v praxi od využívání tepla odpadních vod, recyklace škváry z energetického využívání odpadů ve stavebnictví nebo koncepty cirkularity ve veřejných zakázkách. I díky této inspiraci jsme jako INCIEN v roce 2020 odstartovali a s prvními signatáři, mezi které patří i Česká rada pro šetrné budovy, podepsali Memorandum o cirkulární ekonomice ve veřejných a soukromých zakázkách. Cíl je podobný – díky společným diskuzím, příkladům dobré praxe a sdílení funkčních i nefunkčních cest posilovat orientaci v nových tématech a jejich prosazování do praxe. Dnes má memorandum asi 25 signatářů a tento článek vzniká i díky sdílení dobré praxe mezi jednotlivými členy.
Příklady z praxe
Cirkulární ekonomiku chápeme jako nový přístup k nakládání se zdroji co nejefektivnějším způsobem. Jde zároveň o hledání efektivních cest k jejich navracení do oběhu na konci životního cyklu. V Česku se dnes stále bohužel potýkáme s nízkou poptávkou po výrobcích z recyklátu, a tak druhotné suroviny nemají takovou hodnotu, která jim odpovídá. Situaci však mění situace na trhu s primárními surovinami, které v posledních měsících zažívají obrovský cenový růst a cestou tak může být cirkulární veřejné zadávání, které zohlední například procento využití druhotných surovin v daných výrobcích, možnost oprav či renovací, sdílení a pronájem namísto vlastnictví nebo prvky cirkulárního designu.
Pro správné nastavení parametrů cirkulárního zadávání je ale klíčové inspirovat se dobrými příklady zahraniční i české praxe. Pojďme se tedy přesunout ke konkrétní praxi s nádechem holandského i českého způsobu prosazování inovací v praxi. Od obecné cirkularity ve stavebnictví se postupně přesuneme až ke konkrétním příkladům využití dřeva.
Venlo City Hall – z kolébky do kolébky (NL) Když město Venlo hledalo architektonický projekt pro novou radnici, zvolilo neobvyklý přístup. Od účastníku tendru nevyžadovalo detailní plán projektu, ale zajímalo se o vizi, jakou přináší. Vítězem se stali architekti z Kraaijvanger Urbis Architects. Ti vytvořili energeticky plně soběstačnou budovu, která zároveň poskytuje příjemné a zdravé pracovní prostředí. Autoři se inspirovali konceptem Cradle-to-Cradle. Budova radnice využívá dešťovou vodu a uvnitř zajišťuje skvělé proudění vzduchu. Interiér má zelené stěny, které regulují vlhkost, hladinu kyslíku a akustiku. Použité suroviny a části disponují „materiálovým pasem“, který podrobně popisuje jejich výrobu a původ a umožňuje další budoucí využití. Cirkulární kritéria: přeměna odpadů na zdroje díky selektivní dekonstrukci a následné recyklaci materiálů po dekonstrukci původní budovy, využití obnovitelné energie a šedé vody.
- Detail projektu: https://1url.cz/3KG2v
CIRCL je výkladní skříní cirkulární ekonomiky a po dekonstrukci se stane bankou materiálů pro nové stavby. (NL) Za tímto příběhem stojí nizozemská banka ABN AMBRO, která ve svých dlouhodobých vizích uvádí, že systém, který je založen na systému vytěžit – vyrobit – vyhodit není směrem, do kterého by se mělo investovat. A to ani čas a už vůbec ne peníze. V budově CIRCL je konstrukci možné kompletně rozmontovat a využít v maximální míře dál. Základní pilíře, které jsou vyrobeny z lokálního modřínového dřeva jsou například vyrobeny mnohem bytelnější, než by měly dle stavebního hlediska být a to z jednoduchého důvodu – aby se v budoucnu mohly obrousit v případě poničení a použít v nových budovách znovu. Architekti se totiž na budovu dívali již ve fázi návrhu jako na banku materiálů, a to do nejmenších detailů. Důležitým aspektem je totiž nejen fakt, že se dají materiály zrecyklovat, ale opět se klade důraz na znovupoužití a zachování kvality. Při pohledu vzhůru návštěvník nevidí klasické obklady, ale nahlédne do vizuálně přiznané střešní konstrukce, kde je k vidění zateplovací materiál vyrobený z odpadních látek. K zateplení byly použity staré džíny, které byly částečně vysbírány od zaměstnanců banky. Celý příběh popisujeme ve velkém detailu na webu zajímej.se a link najdete na konci článku. Při pořízení podobného řešení v Česku bychom v zakázkách mohli uplatnit:
- Konkrétní požadavek na procento recyklátu dílčích oblastí výstavby od materiálu pro stavbu po zateplení
- Požadavky na použitý nábytek namísto nákupu nového, je-li to možné
- Pronájem namísto vlastnictví nábytku (systém, který v Česku nabízí i společnost IKEA)
- Modulární řešení pro případ, že by bylo z důvodu nové zástavby třeba budovu přesunout
- Inovativní řešení v systémech zelené a modré infrastruktury zahrnující například využití dešťové vody pro splachování aj.
- Detail projektu: https://zajimej.se/circl/
Wageningen: Udržitelný nábytek pro radnici (NL) Do mého oblíbeného Wageningenu se můžeme vrátit i v konkrétním příkladu dobré praxe. Cílem této zakázky byl nákup cirkulárního kancelářského nábytku pro 28 vládních organizací po celém Holandsku. Tendru předcházela odborná studie. Z té vyplynulo, že se cirkulární principy nejlépe naplní, když si organizace v co největší možné míře ponechají stávající vybavení a zajistí jeho dlouhodobou údržbu a renovace. Jen v nutných případech se bude objednávat nový cirkulární nábytek. V zakázce rozhodovala z 80 % kvalita, cirkularita a estetika nábytku a zbyl 20% roli hrála cena. Mezi benefity zakázky patří nejen úspory, které mohou dosáhnout až 4 milionů EUR, ale i prevence odpadu nebo stimulace trhu k cirkularitě (za tímto účelem bylo záměrně vybráno celkem osm různých dodavatelů). Cirkulární kritéria: schopnost dodavatele udržovat, opravovat a renovovat existující vybavení a v případě potřeby dodávat nový cirkulární nábytek
- Detail projektu: https://1url.cz/fKG2S
Chytrý most z kůrovcového dřeva v Bohunicích:
V Bohunicích na Prachatickustaví most z kůrovcového dřeva inspirovaný Skandinávií. Jde o první podobnou stavbu v Česku. Bude unikátní i ve světovém měřítku, stavaři použijí novou chytrou technologii, která předchází poruchám nebo hlásí námrazu. Podobné konstrukce využívající smrkové dřevo po kůrovcové kalamitě mohly v minulých letech při včasné aplikaci v praxi významně podpořit zpracování dřeva v dílčích regionech. Podobné impulsy je však třeba, aby vydával stát a veřejným zadavatelům a vlastním organizacím tak dával jasný signál pro další směřování.
Jako malou odbočku a inspiraci při využívání kůrovcového dřeva si dovolím uvést i společný projekt Papíren Brno a.s. a Leony Häbausové jejímž výsledkem je vývoj směs na papír z kůrovcového dřeva. Jedná se o inovativní partnerství, jehož výsledky mohou veřejní zadavatelé poptávat například díky parametru obsahu recyklátu papíru či výpočtu stopy CO2, kdy výhodu získávají lokální produkty bez nutnosti importu s nutností dálkové dopravy.
- Detail projektu: https://1url.cz/XKG2X
Co je před námi
V INCIEN nás situace s nedostatkem dřeva nenechává chladnými. V návaznosti na odborné diskuze, spolupráce s akademií i lidmi z praxe a novináři budeme pracovat na osvěte aktuálního stavu v kontextu cirkularity, usilovat budeme o definici dřeva jako strategické suroviny pro české národní hospodářství a téma řešení budeme prosazovat k projednání i na pracovní skupině pro Surovinovou a energetickou strategii ČR, která naposledy zasedla v roce 2019. Přínosy dřeva pro cirkularitu jsou jednoznačné. Při zpracování dřeva v České republice vznikají i vedlejší produkty (odřezky aj.) o které má v současnosti vysoký zájem sektor teplárenství hledající suroviny pro naplňování směrnice RED II (přechod na obnovitelné zdroje energie z biomasy). Při využívání surovin v místě vzniká příležitost pro PRŮMYSLOVÉ SYNERGIE mezi sekotry a k vyšší míře efektivity (transportu, rychlosti zpracování). Při využití dřeva i přes stimul poptávky ve veřejných zakázkách bude posílen segment tvorby pracovních míst, který je po pandemické krizi aktuálním tématem stejně jako hledání konkrétních environmentálních implementací plánu Zelené dohody pro Evropu v praxi.
Kde najít více informací:
- Metodky pro cirkulární zadávání v praxi: https://zajimej.se/metodiky-cirkularni-zakazky/
- INCIEN Akademie: Kurz cirkulárního zadávání startující v listopadu 2021, https://incien.org/incien-akademie/
- Online diskuze Cirkulární Bioekonomika, která proběhla na začátku června 2021 v Kampusu Hybernská pod taktovkou INCIEN rozkrývá souvislosti v krizi dřeva v širším kontextu. Dostupná je online na adrese: https://www.youtube.com/watch?v=3LQYP3wRH60&t
| Vybrané možnosti cirkularity ve veřejných zakázkách: využívání určitého % recyklovaných stavebních materiálů jako impuls pro rozvoj na trhu s recyklovanými výrobky nahrazujícími primární suroviny modularita umožňující snadnou opravu, renovaci či zvětšení či zmenšení kapacit i na úrovni budov či jeho vybavení bez nutnosti náročných rekonstrukcí pronájem namísto vlastnictví umožňující na konci životního cyklu předat budovu či vybavení původním dodavatelům k využití mateirálů či dílčích celků bez nutnosti objednatele přebírat zodpovědnost za likvidaci |
Článek připravila Soňa Klepek Jonášová pro časopis Veřejné zakázky v praxi. Program Cirkulární zadávání podporuje Nadace Komerční banky Jistota.
