Autor: Brydon McClusky, Unsplash.com

Zavádění principů znovu využívání existujících materiálů je ve stavebnictví klíčové, v budoucnosti hrozí výrazný problém dostupnosti zdrojů, jako například nedostatek kameniva kvůli vyčerpání lomů. Cestou k posílení materiálové nezávislosti států i firem je jednoznačně cirkulární ekonomika.

Stavebnictví v Evropské unii je odpovědné za 50 % vytěžených materiálů, 35 % produkce odpadů, 40 % spotřeby primární energie, 36 % emisí skleníkových plynů. Zároveň tvoří 9 % evropského HDP a zaměstnává 18 milionů Evropanů.[1] V Evropě se průměrně vrátí do oběhu 12,2 % využívaných materiálů, v Česku je to pouze 8 % veškerých materiálů, které momentálně používáme. Přepočet tzv. Overshoot Day, tedy dne, kdy by lidstvo vyčerpalo veškeré zdroje, pokud by se chovalo jako daná země, vychází na Česko letos už 12.4. (loni to bylo 17.4.).[2] Cirkulární ekonomika je proto jedním ze základních kamenů budoucích plánů EU pro nastavení nízkouhlíkové ekonomiky v rámci Zelené dohody.

Co si představit pod cirkularitou ve stavebnictví?

Hlavním argumentem v debatách o ekologičtějších řešeních a alternativách k běžným materiálům a postupům je cena. V tomto smyslu je postavení veřejných zadavatelů velmi složité, protože na jedné straně jsou nuceni být dobrými hospodáři, ale na druhé straně mají povinnost dodržovat environmentálně a sociálně odpovědné principy při zadávání zakázek. Proto se cirkulární ekonomika zaměřuje na náklady životního cyklu (tzv. Life Cycle Costing / LCC) výrobků či v tomto případě staveb, které poptáváme. Do těchto nákladů se započítává kromě nákladů na pořízení také náklady na provoz, údržbu, opravy a likvidaci a je třeba se jimi zabývat již ve fázi vzniku projektu. Cirkulární stavebnictví se zabývá tím, co se stane s použitými materiály při dekonstrukci budovy za několik desítek let.

Metoda ekonomické analýzy životního cyklu s sebou přináší transparentnost provozních nákladů, možnosti plánování budoucích výdajů, povědomí o celkových nákladech záměru a lepší využití finančních prostředků díky efektivnímu porovnání variant projektu. Je také součástí požadavků moderních certifikačních metod sloužících k posuzování projektů z hlediska jejich udržitelnosti. Lze proto metodu LCC vyžadovat v zakázkách jako formu kvalitativních kritérií. K dispozici je mimo jiné Metodika hodnocení celoživotních nákladů staveb a popis aplikačního software řešení, kterou společně připravili experti ČVUT a SKANSKA.[3]

Cirkulární ekonomika dále pracuje s analýzou posuzování životního cyklu (Lice Cycle Assessment / LCA), kde není hodnocen jen ekonomický dopad nákupu a provozu našeho zařízení, a i jeho dopady na životního prostředí. Od zhotovitele je možné si vyžádat studii životního cyklu nebo předložení certifikátu EPD (Environmental Product Declaration), který poskytuje žadateli soubor měřitelných informací o vlivu produktu na životní prostředí. Pro získání této certifikace musejí být dané informace ověřeny třetí stranou.

Dekonstrukce budov a recyklace použitých materiálů je dalším klíčovým prvkem cirkularity ve stavebnictví. Budovy je třeba chápat jako materiálové banky, kde je obsaženo množství kovů, kabelů, technologických plastů, dřeva, cihel, sádrokartonu, skla, gumy, zdících materiálů, speciálních příček, trafostanic atd. Tyto materiály se mohou recyklovat a využít znovu. Recyklovaný obsah materiálů je zajišťován specifickou certifikací. V současnosti není problém poptat v Česku recykláty v materiálech jako je beton, dřevo, sádrokarton, izolace nebo sklo. Naopak výzvou je poptávka po recyklátech například v kobercích nebo ve světlech. Zvyšující se poptávka by však měla zvýšit i nabídku dle principů volného trhu, a tak je třeba začít opravdu recykláty v materiálech poptávat.

Cirkulární ekonomika se také zabývá zachováním původních prvků architektury, protože ne vždy je třeba původní budovy zdemolovat celou. Příkladem může být projekt Five,[4] postavený na pozemku bývalé tramvajové a trolejbusové vozovny na Praze 5, kdy byla zachována historická stěna vozovny a na ní vystavena nová moderní budova. Kromě toho byl také ponechán starý komín a historické hodiny, jež byly součástí původní vozovny, zrestaurované se pak staly součástí lobby budovy.

Další cirkulární cestou ve stavebnictví je dále demontáž. Chytrý systém jako ve stavebnici nabízí firma ASZ 98 hlásící se k cirkulární ekonomice. Její systém BETkostek umožňuje uspořádání do libovolných tvarů a jsou navrženy tak, že svou profilovou a konstrukční charakteristikou styčných ploch drží pevně na sobě, a proto není nutné jej jinak kotvit. Stavbu z BETkostek není ani potřeba demolovat, ale může se demontovat a kostky lze znovu použít v jiné stavbě, aniž by byla jakkoliv dotčena jejich kvalita. Při demontáži stavby z BETkostek skončí pouze 5-15 % materiálu jako odpad a zbytek lze znovu použít.

Znáte už recyklovaný beton?

Beton, který obsahuje 100 % recyklátu z cihel nebo betonu a je možné ho v Česku využít, se jmenuje Rebetong. Lze ho používat pro běžné betonové a železobetonové konstrukce staveb, jako jsou základové konstrukce, rodinné a bytové domy, podkladní vrstvy vozovek, chodníky či opěrné stěny. Mezi jeho výhody bezesporu patří nižší materiálové náklady a náklady na dopravu (nejlépe je využívat místní druhotné suroviny z demolic), úspora přírodních zdrojů kameniva a energie na jejich těžbu a dopravu, snížení skládkování množství stavební suti, snížení uhlíkové stopy a nižší koeficient tepelné vodivosti a tedy nižší energetickou náročnost budov. Recyklovaný beton, vyvinutý ve spolupráci s českou firmou ERC-TECH, začala používat firma Skanska jako vůbec první na světě. Recyklovaný beton a výrobky z betonu splňují nejpřísnější kritéria požadavků betonářských norem.

Jedním z hlavních pilotních projektů je residenční projekt Čertův Vršek v Praze, kde se realizovali podkladní betony a nosné železobetonové stěny celkově v objemu 1 000 m3. Uspoří se tak 2 000 tun přírodního kameniva a využije se 1 600 tun recyklátu. Dalším projektem byl parkurový park v komunitním prostoru Cukrkandl v Modřanech, který slouží nejen jako hřiště pro mládež, ale i jako venkovní expozice toho materiálu v podobě prefabrikovaných prvků. základové konstrukce v Olomouci (projekt Nová Envelopa) se základy z Rebetogu většího rozsahu. Česko je tak průkopníkem v této oblasti a ukazuje cestu, kterou se bude muset sektor stavebnictví vydat.

Nezapomínejme ani na vodu a další vize

Firma Skanska byla prvním developerem, která začala využívat ve svých stavbách šedou vodu. Využití odpadní vody ze sprch, umyvadel a van je možné po vyčištění následně používat jako vodu na splachování toalet a v určitých případech na zalévání zahrad. V projektu SKANSKA Botanica K v Praze 5 díky systému šedé vody šetří obyvatelé více než čtvrtinu běžné spotřeby pitné vody. Při budování a rekonstrukci staveb je třeba také myslet na zachycování a využívání dešťové vody, protože v rámci negativních dopadů změny klimatu se Česko dlouhodobě potýká se suchem a snižujícími se zásoby povrchových vod.

Klimaticky neutrální budovy jsou další vizí cirkulární ekonomiky. První klimaticky neutrální kancelářskou budovu ve střední a východní Evropě plánuje postavit v Praze opět Skanska.. Inovativní řešení má přinést použití konstrukčního dřeva a recyklovaného dřeva, tedy materiálu s nízkou uhlíkovou stopou. Nelze opomenout ani téma energetiky a výstavby domů, které si vyrábějí vlastní energii, například díky geotermální energii a fotovoltaice. Tzv. pozitivní domy vyrobí více energie, než spotřebují jejich obyvatelé, díky kompletnímu řízení technického zabezpečení budov. Taková řešení už lze najít v Norsku. Řešení tedy známe, jen je třeba je ve velké míře aplikovat v praxi.

Cirkulární zakázky v ČR

Rádi bychom Vám teď představili příklady[5], kde se podařilo prosadit cirkulární stavebnictví přímo do veřejné zakázky. Prvním příkladem je budova depozitáře Východočeského muzea v Pardubicích. Zadavatel vyžadoval pro stavbu nového depozitáře budovu v pasivním standardu, tedy energeticky nenáročnou stavbu s nízkými náklady na provoz, minimální údržbou a minimem spotřebované energie na chlazení a vytápění. Tento požadavek byl v době plánování zakázky v Česku ještě zcela neobvyklý. Díky tomu vznikla do té doby unikátní stavba odpovídající potřebám muzejní činnosti na ukládání sbírkových předmětů.

Depozitář je výjimečný využitím nepálených cihel (pro regulaci vlhkosti) a recyklovaných materiálů v podsypu budovy, který má objem tisíc metrů kubických. Betonový recyklát nahrazuje lomové kamenivo, čímž šetří přírodu a aktuálně velmi rychle ubývající zdroje ve stavebnictví. Konstrukci tvoří železobetonový skelet s panelovým stropem na spřažených ocelobetonových nosnících. Depozitář využívá moderní technologie jako rekuperaci a tepelné čerpadlo umístěné na zelené extenzivní střeše.

Budova získala cena Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) v soutěži Odpad zdrojem a cenu Stavba roku Pardubického kraje.[7]

Cirkularita v Brně

Druhým příkladem je projekt RE:Špitálky v Brně. Záměrem města Brna je naplánovat, navrhnout a vybudovat „chytrou čtvrť“, která bude co nejvíce udržitelná a za tím účelem bude využívat různé moderní technologie nebo přístupy. Nejde přitom jenom o high-tech řešení, ale o celkový přístup k území, který by měl zajistit, že se tam bude dát dobře žít, pracovat, trávit volný čas, a zároveň bude celý projekt (od výstavby přes provoz a údržbu) splňovat vysoká kritéria environmentální udržitelnosti.

Chytrá čtvrť na Špitálce bude sloužit jako pilotní čtvrť pro ověření stanovených cílů do roku 2050 (v oblastech životního prostředí, prosperity, zdrojů, služeb a správy), a to v bližším horizontu, než je rok 2050 tak, aby mohly být jednotlivá realizovaná opatření vyhodnocena a případně dále rozšířena na dalších územích města. Oblast je součástí ochranného pásma městské památkové rezervace. Jde o území s vysokou hustotou zastavění a uzavřenou blokovou strukturou. Nacházejí se zde bývalé výrobní areály, které byly dříve průmyslovým centrem města. Dnes tyto chátrající budovy tvoří velkou část místních brownfieldů.

Plán je založený na těchto principech: re-design, re-build (přestavba), re-use (znovu použití), resource (zdroj), resilience (odolnost), responsibility (odpovědnost) a responsive (reakce na současné problémy). Klíčové je to, že zadavatel dává velký důraz na přípravu a snaží se projekt od začátku, tj. ještě před přípravou samotného výběru dodavatele pro zpracování projektové dokumentace a výstavbu, řídit tak, aby byly environmentální cíle naplněny. Za tím účelem aktivně propojuje různé stakeholdery, externí experty, zpracovává studie, bílé knihy, vyhodnocuje modely financování apod. 

Projekt je rozdělen do sedmi základních oblastí: energie, doprava, veřejný prostor a zeleň, lidé a komunita, chytré budovy, odpady a data & komunikace. Ty byly navrženy brněnskými vědecko-výzkumnými pracovišti a město vyzývá k jejich další diskuzi.[8]

Závěrem

Jak už bylo zmíněno, stavební sektor je velmi komplexní a pro hledání chytrých a udržitelných řešení je třeba konzultovat odborníky. Na veřejné zakázky je ale v Česku ročně vynaloženo zhruba 700 miliard korun a stát by měl jít příkladem. Všem veřejným zadavatelům držíme palce v hledání cirkulárních řešení, ať už během staveb či stavebních úprav, nebo při jakýchkoliv menších prvních krůčcích v oblasti cirkularity.


[1] EK (2022)

[2] https://www.overshootday.org/newsroom/country-overshoot-days/

[3]https://static1.squarespace.com/static/5d7770269a48ef7ecdbbc91f/t/610aa04e3abf57190815455e/1628086356685/LCC+-+metodika.pdf

[4] https://www.skanska.cz/co-delame/projekty/167814/Five

[5] Příklady převzaty z INCIEN Metodiky veřejného i soukromého cirkulárního nakupování; program Cirkulární veřejné zadávání je finančně podpořen Nadací KB – Jistota.

[6] https://www.tvarchitect.com/video/depozitar-vychodoceskeho-muzea-v-pardubicich-od-adama-rujbra-je-jiz-v-provozu/

[7] https://www.tvarchitect.com/video/depozitar-vychodoceskeho-muzea-v-pardubicich-od-adama-rujbra-je-jiz-v-provozu/

[8] https://respitalka.brno.cz/budoucnost-spitalky/

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here