O tom, že cirkulární kancelář je kanceláří budoucnosti, jsme psali již v této zprávě. Cirkulární ekonomika není žádný výkřik do tmy nebo nový super koncept, jak jí občas vytýkají kritici. Jde v základu o to, abychom zbytečně neplýtvali zdroji a minimalizovali produkci odpadů. Ale nemůžeme takto přemýšlet jen doma, je třeba se chovat stejně i v práci. Proto by se na cirkulární principy měly zaměřit kromě firem také úřady a státní správa.
V cirkulární kanceláři či úřadě je třeba se nejprve zaměřit na úspory v oblasti zacházení s vodou, energiemi a odpady. Existují mnohá řešení, jak šetřit vodou a energiemi od nejrůznějších úsporných zařízení či technologií, která by měla být šitá přímo na míru konkrétní firmě či úřadu. K prevenci vzniku odpadu existuje také mnoho cest, od otázky způsobu nákupu větších balení, dohodě na minimalizaci tisku, sdílení kancelářského zařízení či oprav nábytku. Opomenout samozřejmě nelze ani efektivní třídění odpadu a chod gastroprovozu (včetně svozu bioodpadu), pokud pod firmu nebo úřad spadá.
Klíčová je osvěta
Nic z cirkulárních principů ovšem nebude v žádné firmě či úřadě fungovat, pokud nebude vedení a zaměstnanci chápat důležitost takových kroků. Přitom motivace může být různá – někoho zajímají finanční náklady a úspora finanční zdrojů, někoho zase šetrné zacházení s životním prostředím či naplňováním strategických opatření v praxi. Klíčové při nastavování cirkularity v pracovním prostředí je proto patřičné školení a pochopení souvislostí lidského chování a jeho dopadů. Je třeba také zdůraznit, že cirkulární ekonomika stojí na třech pilířích udržitelnosti. Kromě ekonomického a environmentálního je to i pilíř sociální. Je velmi pravděpodobné, že důraz na větší spokojenost zaměstnanců povede k větší pracovní efektivitě, ale i dodržování nových a nestandardních postupů, jako je cirkularita.
Potřeba inovativního myšlení na všech úrovních
O zavádění principů cirkulární ekonomiky je třeba přemýšlet inovativně. Příklady inovativního smýšlení se velmi dobře hledají například v Nizozemsku, které je v cirkulární ekonomice lídrem. Třeba radnice ve městě Venlo byla již navržena podle konceptu Cradle-to-Cradle tak, aby byla budova energeticky soběstačná, využívala dešťovou vodu nebo solární energii a venkovní fasáda byla zelená. Výsledkem je, že budova produkuje přes 60 % vlastní energie a je uhlíkově neutrální. Dle odhadů bude do 40 let ušetřen pětinásobek nákladů, které byly investovány do opatření spojených s udržitelností. Radnice je zároveň velkým propagátorem zeleného veřejného zadávání.
Cirkulárně mohou smýšlet jak malé úřady, tak velká města. Londýnští zastupitelé ve své cirkulární vizi počítají při přechodu na cirkulární ekonomiku ve městě s úsporami mezi třemi až pěti miliardami liber do 16 let. Navíc předpokládají, že díky tomu do té doby vznikne 12 tisíc nových pracovních míst. Londýnská odpadová firma (LWARB London Waste and Recycling Board) jde v tomto ohledu také příkladem. Ve své cirkulární kanceláři využívají primárně recyklované materiály nebo předělané a zrenovované výrobky. Nechávají si dále svážet bioodpad nebo využívají energii ze stoprocentně obnovitelných zdrojů. Na úklid jejich kanceláří je možné používat pouze ekologické prostředky.
V Česku zatím realizoval Institut Cirkulární Ekonomiky cirkulární sken v Praze. O jeho shrnutí jsme již informovali. Praha má v tomto smyslu dobře našlápnuto a v současnosti připravuje strategii pro přechod města na cirkulární ekonomiku. Pevně doufáme, že v rámci této strategie dojde k realizaci i cirkulárního magistrátu a že se brzy přidají další města a obce.
